Nechci zde jitřit pocity všech zúčastněných či jednotlivých pisatelů, kteří se všichni ptají proč. Věřte, že i já mám pocit všeho zmaru, beznaděje, bezmocnosti, i já mám v sobě mnoho otázek proč. Třeba stačilo přidat desátý z těch prokletých retardérů neboť jsem si byl vědom, že příště se již tato zkouška nepojede. Možná stačilo tři na poslední chvíli přidané ubrat, průměr by další průjezd zrušil sám. Věřte že i já budu hodně dlouho zmítán pochybnostmi. Těch možná je moc a odpovědi na ně mnou budou ještě hodně dlouho zmítat.
Není to však důvod proč píši tuto stať. Na mnohých diskuzích je voláno po asociaci jezdců, která bude bránit jejich zájmy. Možná jsem jedním z prvních činovníků, který této asociaci říká ano. Jsem přesvědčen, že vzájemná spolupráce může vše povznést k lepší úrovni. Proto ano. Určitě by měli jezdci mít právo vznést připomínky k výběru tratě, určitě by měli mít právo připomínkovat třeba harmonogram soutěže, určitě by měli mít své slovo při sestavování celého programu rally. Po odborné stránce. Proto podruhé ano po volané asociaci. Vše ostatní však musí být výlučně na pořadateli. Třetí ano přidám, pokud se jezdci mezi sebou samými dovedou dohodnout, mít své zástupce a prosazovat své názory společně. Bohužel mám zkušenosti právě z doby nedávno minulé, kdy jsme právě tuto možnost praktikovali a konzultovali trať naší soutěže. A pomoc velmi zkušeného jezdce byla neocenitelná. Bohužel však byl právě onen jezdec napaden jinými, že si připravoval trať pro sebe a předem se s ní seznamoval. Proto ať je legitimní asociace kde všichni táhnou za jeden provaz a mají své nezpochybnitelné zástupce. Pak by se možná nestalo, že spíše než k řediteli soutěže adresují své připomínky především k novinářům. To už je jen alibi bez možnosti nějaké změny. Že by se třeba něco mohlo změnit svědčí fakt, že na středečním setkání nás a soutěžích, byli vzneseny připomínky právě k této zkoušce. Jenže k jejímu konci, který mnohým nevyhovoval pro svou rozbitost. A byl ve čtvrtečním rozhodnutí ředitele zkrácen. Možná to chtělo právě tu diskusi. Proto stále to mé ano zástupcům jezdců. A pokud by asociace nevznikla? Mě to vadit nebude. Stále budu mít jako ředitel rally tu potřebu konzultace jednotlivých rychlostních zkoušek od odborníků. A myslím, že to nemůže být s jedním. Je víc typů aut (čtyřkolky, dvoukolky, historici), každé se chová jinak a přitom všichni jezdí na jedné trati. I když vím, že organizace, respektive asociace bude nám pořadatelům „ztrpčovat“ život při přípravě. Ale je to jen dobře, všichni máme přece jeden cíl, kvalitní českou rally. A bohužel ne každý z nás pořadatelů má tratě typu Bohemia či Barum rally, ne každý pořadatel je bývalý špičkový jezdec či spolujezdec. Proto ano této spolupráci.
Když jsem v začátku článku napsal, slůvko čtyřměsíční, neznamená to, že jsem zcela novic bez zkušeností. Jen jsem dlouhou dobu byl činný v tiskovém středisku. Proto znám většinu novinářů, z nichž někteří jsou pro mě opravdovými přáteli. Já to o nich vím a věřím že oni to vědí o mě. A právě na všechny novináře bych měl druhou část mé zpovědi. Když jsem pročítal jednotlivé články a především pak internetovou diskuzi, napadla mě jedna věc. I zde vidím velký vzájemný dluh spolupráce pořadatelů a jednotlivých médií. Nechci se věnovat mnohým polopravdám běžně citovaným, chci navrhnout možné východisko. Zkusme si navzájem vyprávět o tom jak rally začíná, jak se připravuje, co je všechno nutné zajistit či vyřídit. A pak prostřednictvím novinářů tyto informace přenést ven. Bohužel jsou jen mnohé články jen odsuzující a ne osvětlující. Bojím se, že ani sami novináři mnohé nevědí a přesto o tom „odborně“ píší. Proto zkusme, třeba pro rally v okurkové zimní sezóně, celou přípravu popsat veřejnosti od a až po z. Pak možná bude méně afektovaných a laických názorů při diskuzích a přibude těch zasvěcených s připomínkami, které, mohu-li mluvit za nás pořadatele, přinesou další náměty pro zlepšení a možná přivedou další ochotné lidi hodlající se na maratónu přípravy soutěže podílet. A opět to může být jen ku prospěchu celé rally. Věřím, že k této spolupráci budou ochotni všichni pořadatelé automobilových soutěží, novináři, diváci, jezdci. A jsem přesvědčen i o takové spolupráci ze strany FASu, třeba při ozřejmění sportovních řádů či technických předpisů. Pak možná přestane vzájemná předpojatost jednotlivých skupin a všichni začnou táhnout za jeden provaz. Svět naší rally si to zaslouží, většina z nás, ať jezdec činovník či divák, tento sport opravdu milují a obětují mu mnohé.
Vím že můj článek může být kritizován, nepochopen, ale i přivítán a třeba může být další inspirací. Zkuste jej však alespoň pochopit. Pokud s tím budete i souhlasit, pak této spolupráci jako ředitel „mé“ rally fandím a podávám svou ruku. Zkusme začít táhnout za jeden provaz, zkusme najít společné myšlenky, zkusme udělat ze sportu, pro který všichni mnohé obětujeme zase tu výspu motorismu na kterou rally patří.
Miloš Morávek
mil.moravek@seznam.cz
