V Příbrami šlo jedničce týmu, posádce Jan Šlehofer – Zbyněk Soběhart, o hodně: mohli se stát mistry republiky ve skupině A a vyhrát třídu A6. Ani jedno bohužel nevyšlo.
Šlehofer se nemohl na poslední soutěži sezony do svého obvyklého tempa a brzy bylo jasné, že Josefa Sedláčka, kterého by musel pro zisk titulu porazit, tentokrát nepojede. Tu a tam některou rychlostní zkoušku sice vyhrál, ale celkově měl navrch stále Sedláček, který si tak zaslouženě dojel v Příbrami pro poslední titul mistra republiky, o kterém nebylo dosud rozhodnuto.
Pořád ještě zbývala šance na vítězství ve třídě a chodská posádka týmu ROTO Plzeň k němu měla dobře nakročeno. Od začátku šestnáctistovky vedla, po výletu mimo trať však o pozici přišla. I tak ovšem měla více než dvě minuty k dobru na jediného konkurenta, kroměřížskou dvojici Petr Zedník – Milan /Pražák. V okamžiku, kdy už se všichni v týmu smířili s tím, že alespoň vítězství ve třídě je jasné, přišla pohroma. Na poslední rychlostní zkoušce praskl setrvačník, ale Šlehoferovi se ještě podařilo dovést auto až do cíle. Zbývající „volné“ kilometry do servisní zóny však byly už nad síly Fiatu Punto S1600 a posádka zůstala stát doslova pár kilometrů před metou.
Nulový bodový zisk znamená, že mezi prsty proklouzla i poslední naděje.
V konečném účtování se ukázala být diskriminace posádky na Rally Třebíč zcela fatální, scházely právě případné body odsud.
Tým dostal vyrozumění, že ač jednání disciplinární komise o stížnosti soutěžícího ROTO Plzeň s.r.o.nebylo uzavřené, verdikt existuje. Podle něj se vůbec předmětem stížnosti nikdo nezabýval a naopak byl postižen právě plzeňský tým. Byl zpochybněn podpis zástupce týmu na technické kartě a týmu přičteno k tíži, že nedodržel pravidla a zaplatil vklad do soutěže až při přejímce. Taková praxe je už léta naprosto běžná, dosud se nad tím nikdo nepozastavil. Paradoxně tak byl místo těch, co problém v Třebíči zavinili, potrestán tajemník tamní soutěže za přijetí vkladu a tým ROTO Plzeň dostal trest zastavení činnosti na půl roku s podmínkou na rok.
Je samozřejmé, že tým se odvolal k Národnímu odvolacímu soudu, v případě neúspěchu u této instance půjde dál.
V odvolání se poukazuje především na to, že jednání disciplinární komise proběhlo v naprostém nesouladu s jednacím řádem, nastala tu řada věcných i formálních pochybení. Hlavním důvodem je fakt, že disciplinární komise se vůbec nezabývala stížností, o reakci na ní není v písemném rozhodnutí ani slovo, ale postavila žalobce do role obžalovaného.
Ve světle toho, jak dopadlo konečné účtování bodů v sezoně, nabyl třebíčský případ obzvláštní důležitosti. Protože disciplinární komise naprosto neprojevila snahu o smířlivé urovnání případu, ale dále spor vyhrotila, nepovažuje vedení týmu kauzu vůbec za uzavřenou.
tisková zpráva: ROTO Plzeň
Komerční sdělení
