RallyZone.CZ - Rally, WRC, IRC

Václave, jak se cítíš po soutěži?
Cítím se rozhodně unaveně, ale moc spokojeně.

Co bylo na Vysočině nejtěžší?
Byla to nová soutěž a velmi rychlá soutěž. Poprvé jsem jel se Suzankou v takovémhle horku, na pneumatikách, na kterých jsem v takové kombinaci ještě nejel… A nejtěžší asi bylo zvyknout si na ně hned v první erzetě. V první chvíli mi připadalo, že je všechno špatně. Za chvíli jsem si na to zvyknul a všechno skutečně fungovalo naprosto přesně a perfektně. Ale těch pár minut zvykání bylo strašně dlouhých!

Jak jsi byl spokojený s rychlostkami?
Mně se nejvíce líbila dlouhá vložka, jako obvykle. Kratší byly trochu rychlejší a taky zajímavé, ale pro mě nejpřitažlivější jednoznačně RZ 1, 5 Číměř. Líbí se mi, když na sprintu alespoň jedna vložka má kolem těch patnácti kilometrů a doplňuje tak ty krátké a rychlé.

Zastihly tě nějaké technické problémy v průběhu dne?
Hned na první vložce nám praskly výfukové svody. Ztratili jsme tak trochu výkonu. Kluci v servisu svařili všechno, kam svářečkou dosáhli a zase to fungovalo. To je jediné, co nás potkalo, jinak auto zase fungovalo jako hodinky.

S Honzou Dohnalem jste se tahali o vteřinky. Myslíš, že ztrátu mohly ovlivnit právě i prasklé svody?
Rozhodně bych do tahání zmínil taky Tondu Nováka, který jel velmi dobře. A po odstoupení Zedníka jsme tvořili tu bojovnou trojku. Jinak určitě to mělo trochu vliv, svody jsou svody, auto netáhlo odspodu jako normálně. Ale my jsme ztratili spíš hodinami, které jsem vytvořil a nechal tam tak 7s, což mezi rozdíly s klukama není málo.



Za Josefem Semerádem jsi skončil 7 desetin sekundy. Kdyby tam byla ještě jedna vložka, dalo by se s tím něco dělat? Vnímal jsi, kde se pohybuješ v absolutním pořadí?
Ne, vůbec ne, na absolutní pořadí jsem se vůbec nekoukal. Semerád měl problémy, proto byl propadlý vzadu, ale i kdybychom byli v nule a šli do poslední vložky, neexistuje myslet na absolutní pořadí. Byl by nesmysl hnát se za desátým místem, když jsem na perfektním jedenáctým. To by byla cesta do záhuby. Navíc Pepa není žádné ořezávátko, to víme všichni ?.

Můžeme z tvého výrazu vyčíst spokojenost s celým sprintem?
Rozhodně. Po tom začátku, kdy se mi zdálo, že jedeme strašně pomalu, ale přitom časy byly pěkné, jsem byl rozmrzelý, ale pak jsem usoudil, že to bylo právě jiným nastavením a pneumatikami. Ono se to nezdá, ale jiná směs pneumatik a trochu jinak nastavené tlumiče můžou totálně změnit pocit z auta. Ale když jsem tohle překonal, byl jsem mile potěšen a soutěž jsem si parádně užil.

Stane se Rally Vysočina tvou oblíbenou soutěží?
Tak Kopnou asi nepřekoná žádná soutěž. Ale rozhodně na mě Vysočina udělala dojem. Měli jsme perfektní ubytování, dobré zázemí, dlouhou vložku si budu pamatovat… Soutěž měla dobrou úroveň. Pořadatelé v pohodě. Budu se sem určitě rád vracet.

Je něco, co ti přesně utkví v paměti?
Veselení Sparrow racing teamu ve čtvrtek večer… ? Ne, samozřejmě tam je víc momentů. Asi nejzajímavější bylo sednout si do Ignisu po měsíci. Po přejímkách nebylo kde se svézt, takže jsme se jenom chvíli svezli po hlavní silnici. Jenom jsem zařadil kvalty nahoru a dolu a to byl veškerý test před soutěží. Pak jsem si do toho sedl až na první vložce. Proto mě i ty časy překvapily, protože jsem hledal sám sebe. To se mi snad ještě nikdy nestalo, takže mi to každopádně utkví v paměti. A na co nikdy nezapomenu, to je atmosféra na cílové rampě. Za to jsem všem, co nám fandí, strašně vděčný. Je skvělé cítit tak velkou podporu. To jsou okamžiky, na které se nezapomíná.

Ještě jednou gratulujeme tobě i celému týmu za skvělý výsledek. Ať se množí co nejvíce, třeba už za nedlouho v Pačejově. Děkuju za rozhovor.