RallyZone.CZ - Rally, WRC, IRC

Egone, startovní číslo 102, v cíli první ve třídě N3 a 32. absolutně. Můžeme říct, že jsi druhým největším skokanem ve startovce, co na to říkáš?

Tak trochu jsem s tím počítal. Předloni jsme byli 34., rok předtím 33., tentokrát to vyšlo na 32. místo. Po první RZ jsme byli 55., po prvním dnu 40. a v neděli už nemáme ani koho předjet. Pak už záleží na tom, kolik vypadne aut, protože s N3 už těžko můžeme předjíždět dobře jedoucí piloty na silnějších autech. Tam už jde o to pohlídat si třídu a soustředit se na dojetí.

Ve třídě N3 odstartovalo 7 vozů, do cíle dojely pouze 3. Svědčí to o náročnosti Barumky?

Určitě, Barumka je obzvlášť náročná soutěž. Říká se, že tu tratě nejsou tak atraktivní, ale není to úplně pravda. Letos se mi zrovna dvakrát nelíbily Biskupice, ale na druhou stranu taková Pindula, Troják, Semetín, to jsou rychlostní zkoušky z nejtěžších u nás v republice, a pokud do nich zaprší, tak jsou ještě dvakrát tak náročné. Parádní je i městský prolog. Ten nemá chybu.

Koho jsi považoval za největší konkurenci?

Určitě Petra Křížka. Tomu to ale tentokrát od začátku moc nešlo a potom měl i technické problémy na Trojáku, takže byl prakticky mimo hru. Pěkně jel i Petr Pelech.

Ty jsi měl nějaké technické problémy během víkendu?

Něco málo, ale to je na takové trati, když se jede rychle, jasné. Ale velké problémy nás úplně minuly. Během soutěže jsem akorát dolaďoval podvozek, se kterým nejsem ještě úplně spokojený, ale teď už se to snad podaří dotáhnout do úspěšného konce.

Jak velký vliv mělo počasí na soutěž?

Rozhodně velký. Na vodě jsou vždycky těžší podmínky než na suchých asfaltech.

Vyhrál jsi 8 RZ, Petr Pelech 5 RZ. Cítil jsi z jeho strany nějaký tlak?

Vyloženě přímý tlak určitě ne. Spíš jsem byl nervózní z toho, že kdybychom udělali defekt nebo vymysleli nějaký průšvih, tak bude minutu a půl před námi a pak bychom byli donuceni jet úplně na plno. Takže tam pořád ještě nějaká rezerva byla.

Takže plynový pedál mohl jít ještě víc k podlaze?

Určitě, jde to vždycky, ale když jedeme první, je to něco jiného než jet druhý nebo čtvrtý a tlačit na toho před sebou. Jako druhý třetí nemáš co ztratit, protože chceš vyhrát. Proto to má první složitější, protože jedinou chybou může ztratit vítězství, ale přitom musí jet stále rychle.

Cítíš výhodu proti ostatním, protože jsi ze Zlína a Barum je tvá domácí soutěž?

Tak jsou to moje domácí tratě, na kterých jsem vyrůstal. První auto jsem rozbil na Pinduli… Druhé taky… (smích). Třeba městský okruh. Bydlím na něm, denně tudy jezdím do práce z práce, nahoru dolu, takže asi na světě není pilot, který by tuto zkoušku znal líp. Zádveřice jsou zase moje testovací trať, na ostatních jsem se učil závodit. Ale každý je někde doma a já jsem holt doma ve Zlíně. Ale těší mě, že ať přijedeme kamkoli, i do zahraničí, jsme schopni napsat, odjet a zvítězit nebo zajet alespoň kvalitní výsledek.

Celkově jsi s Barumkou spokojený?

Ano, podali jsme naprosto profesionální výkon. Od začátku do konce. Pohlídali jsme si krizová místa a stejně tak jsme dokázali zatáhnout, kde bylo potřeba a zvládli jsme to precizně. Je to velká soutěž, u nás určitě největší. Konkurence stoupá každým rokem. Barumka je velice kvalitně obsazená soutěž, i co v rámci evropského, možná i světového měřítka.

Co ještě plánuješ v téhle sezóně?

Ještě pojedu dva sprinty. Taky nám pomohly okolnosti, že soupeři nedojeli Barum. My jsme tím rozhodli letošní mistrovství a udělali jsme titul už teď. Takže momentálně uvažuji o nějakém zahraničním angažmá, nejlépe nějaká Francie.

Děkuju za rozhovor, gratuluju k výsledkům a hodně štěstí do dalších závodů.

Díky. Mockrát děkuji sponzorům, mechanikům, navigátorovi Davidovi Šmeidlerovi, který podal skvělý výkon. Taky jsem mile překvapený kolik fanoušků nám fandilo podél trati. Jsem rád, že si nás tolik všímali. Děkujeme všem za podporu.