Holakovský-Vinopal s Feldou na Jänneru 3. v Austria 2WD

Aleš Holakovský, 15. ledna 2018, 18:55 Google+

Aleš Holakovský – Martin Vinopal, patrně jediná posádka startovního pole bez pneumatik s hroty i bez světelné rampy, se svojí Nkovou Škodou Felicia zdárně zdolala 33. Internationale Jänner Rallye 2018. A to na 3. místě v klasifikaci Austria 2WD a na 38. místě celkově. Především však soutěž přinesla posádce tolik zážitků, že to jezdce po závodě opět přimělo položit si sám sobě vícero otázek a zodpovědět si ještě více odpovědí.

Počet komentářů:  0 komentářů Napište svůj názor
Jänner Rallye (AUT)

Jänner Rallye (AUT) | foto: Marek Pléha

Sdílejte článek

Aleši, tak co letošní Jänner Rallye, splnila Vaše očekávání?

Splnila a předčila! Najeli jsme 215 ostrých velmi intenzivních km na oslizlém asfaltu, ledu, sněhu a blátě, kde se s delší rovinkou potká člověk jenom výjimečně, za to se serpentinami na každém rohu. Z toho 63 km bylo za tmy. Navíc se na Jänneru tradičně neruší RZ, takže jsme najeli asi tolik km, kolik bychom najeli, kdybychom absolvovali kompletní českou rallysprint sérii. Zážitků máme tedy požehnaně.

Požehnané bylo zdá se i Vaše účinkování v závodě, když Vás po celou dobu nepotkal žádný problém, přestože jste startovali jako asi jediní v poli bez pneumatik s hroty i bez světelné rampy.

Ano, dokonce nenastala ani žádná vážnější krizová situace, vůz byl po celou dobu, troufám si tvrdit, pod kontrolou. Nicméně, díky všudypřítomným 50ti metrovým srázům do údolí tady prostě krize moc mít nechcete, těch „prodej“ jsme si dali do rozpisu fakt hodně. Možná to bylo tím, že na freistadtském náměstí byly v rámci předstartovního ceremoniálu všechny vozy z podia symbolicky pokropeny svěcenou vodou…

Nicméně ani svěcená voda řadě vašich soupeřů k udržení se na trati ani na kolech nepomohla, jak je vidět na populárních videích na youtube, zejména z RZ1 Pierbach. Co se to tam vlastně dělo?

To co je vidět na videích, to byla jenom špička ledovce, a to doslova! Na Pierbachu totiž došlo k jakési inverzní situaci. Takže zatímco na kopcích bylo převážně jen mokro, v údolích se na cca 50 % trati z 20ti kilometrů vytvořil záludný černý led, který se lesknul úplně stejně jako blátivě oslizlý, ale pouze mokrý asfalt. Takže nebylo vůbec poznat, co je led a co není, člověk to poznal až v zatáčce. Bez hrotů to byla na RZ velká zábava J. V první polovině RZ jsme si připadali spíše než na závodech jako na divadelním představení nějaké parodie na rally, kde jsme jen koukali na stopy vedoucí ven z trati, tu nalevo, tu napravo, a tu a tam na nějaké pohozené auto okolo. Závěr RZ jsme projeli v tempu, které se blížilo spíše rally pravidelnosti, ale vyplatilo se, přežili jsme a mohli se vydat vstříc dalším dobrodružstvím.

Prý Vám podali o situaci prvním Pierbachu informaci i vaši mechanici.

Ano, to bylo vtipné. Kladenští Radek a Mirek Zdrubeckých, kteří nám po celou dobu závodu poskytovali servis, se během závodu stíhali jezdit dívat i na RZty jako diváci. Byli tedy i na prvním Pierbachu dole na křižovatce pod proslaveným divácky-televizním místem a hlásili nám do feldího kokpitu ještě před startem, že k nim dojíždějí seshora auta po kouskách, tak ať si dáme bacha a nerozbijeme tam auto hned po startu soutěže. Přesné kritické místo jsme nevěděli, ale i tak jsme jeli se zvýšenou ostražitostí, a možná i díky domu se podařilo na tom ledu nad diváckým místem nad serpentinami dobrzdit. I když i tak to chtělo brzdit přerušovaně asi na pětkrát, led se objevil fakt znenadání. RZ Pierbach mi zpětně připomíná slavný rakouský sjezdový závod Hahnenkamm v Kitzbühelu - nahoře na ledu vás odstartují a dole v údolí vám to změří, jenom místo na lyžích sedíte v autě :-).   

Tak to byl docela extrém. A co podmínky na ostatních RZ kromě Pierbachu?

S výjimkou Pierbachu, i přes výkyvy počasí, kupodivu na všech dalších RZ zůstaly při závodě stejné podmínky jako při seznamovacích jízdách o tři dny dříve. Kde jsme si napsali led, tam byl led, kde sníh, tak byl sníh, kde nic, tak nebylo nic. Fakt se podařilo, že nám to v rozpisu to všechno sedělo, i bez ledových špionů. Jen jedna louže vyschla J. Jen v první polovině horské RZ Unterweissenbach bylo v zatáčkách dokonce sněhu dokonce více než při seznamovacích jízdách, protože jej tam poctivě naházeli diváci, takže bylo ještě o trošku více legrace. Od přírody zůstal sníh i v posledních stovkách metrů před cílem, v prvním průjezdu jsme to tam honili na 3x, a v druhém už tam byl pro jistotu v bažinách kolem cesty zaparkovaný jeden z mišáků. Právě RZ Unterweissenbach se mi líbila z celého závodu nejvíce, byl to požitek, těch krásných míst, umocněných sněhovou pokrývkou v první části RZ, tam bylo opravdu hodně. Je to tam jako jezdit rally po 1. zóně nějaké malebné CHKO. 

Jak bys charakterizoval ostatní měřené úseky, kromě již výše zmíněných?

Liebenau je horská RZ jedoucí se ve výšce přes 1000 m.n.m, ale letos vedená z podstatné části po široké, převážně rozsolené, hlavní silnici. Na vedlejších hodně sněhu, ale přehledné pasáže, jen úzký sjezd lesem do cíle na zledovatělé břečce byl dost drsný, ve druhém průjezdu už jsme tam byli zpomaleni posádkou Mitsubishi píchlého v lese. RZ St. Oswald byla nejbrutálnější v tom smyslu, že jde o asi nejrychlejší RZ, a střídal se zde neustále asfalt s kolejemi vyjetými v ledu a s čistým ledem/sněhem (v místech, kde rostlo cca od pěti stromů výše). RZ Bad Zell je specifickou kombinací všech možných typů silnic a rytmů jízdy, na poměry Jänneru je spíše rychlejšího charakteru. Ráno před 2. etapou jsme byli pořadateli opakovaně varováni, že je v její druhé části led, tak jsme jeli s hmatatelnou rezervou, ale než jsme přijeli my, tak asi roztál. Při druhém průjezdu se zde na chvíli objevil dokonce suchý asfalt, což byl velký nezvyk a přál jsem si, ať už skončí, ať naše Vraníky moc netrpí. Známá polookruhová RZ Arena Königwiessen Haid nás zaujala už svým příjezdem, který vedl nějakých 6 km po vertikálně i horizontálně velmi zvlněné a zledovatělé lesní cestě. A v tomto duchu tato RZ i končila, když poslední necelý kilometr šotolinové pasáže před cílem zůstal také zledovatělý jako tlusté zrcadlo po celou dobu soutěže. Dokonce se zde posunoval letmý cíl více dopředu, aby posádky měly čas na tom ledu zabrzdit do stopky.

V rekapitulaci RZ jsi nějak vynechal noční RZ St. Leonhard (23 km) a Gutau. Jak se Vám bez světelné rampy jelo zde?

Dosud jsme v životě odjeli na RZ za tmy pouze 5 km, takže na Janneru jsme si tuto statistiku třináctinásobně vylepšili. Nicméně potvrdily se naše původní předpoklady, že tma nám sedí a máme jí rádi, i bez rampy. Trochu jsem spoléhal i na to, že zde bude obvyklá večerní mlha, stejně jako tu byla i při seznamovacích jízdách, ale to se nakonec nevyplnilo. Naopak uprostřed St. Leonhardu zůstal na jinak pouze mokré RZ v jednom dost prudkém sjezdu lesem led, ale to jsme měli z tréninku dobře poznačené a následně přečtené. St. Leonhard bylo příjemné psycho, a jak jsme se Martinem shodli, bylo to pro nás při této délce v noci hodně náročné na soustředění, jak na poslech rozpisu, tak na jeho četbu. Na 5-10 km v noci se člověk zkoncentruje snadno, ale zde na 23 km velmi technických tratí ze zatáčky do zatáčky na mokru, blátě a místy sněhu a ledu už to chtělo hodně uvědomělé soustředění. Atmosféra v cíli této RZ byla pokaždé geniální. Byly tam davy nadšených místních diváků a i jako jedna z posádek uzavírajících startovní pole jsme si připadali, jako kdybychom dojeli do cíle poslední RZ na mistrovství světa jakožto posádka vedoucí. RZ Gutau se nám také hodně líbila a byla taková rytmická, ale upřímně řečeno, moc si toho z ní nepamatuju, měla jenom 8 km, tak mi v noci nějak splynula se St. Leonhardem.   

Co seznamovací jízdy v neznámém horském prostředí?

Kapitola sama pro sebe. Seznamovací jízdy pro nás – a myslím, že mohu mluvit za oba členy posádky, byly asi náročnější než vlastní rally, protože vzhledem k délce trati a profilu RZ to znamenalo při třech povolených průjezdech 2 dny intenzivního ježdění, psaní, přemýšlení a orienťáku (podle ne zrovna přehledných map) od rána do večera. S výjimkou jedné krátké pauzy na svačinu v autě (až druhý den) jsme jeli naprosto non-stop, bez řádného oběda, atp. I tak jsme to stihli tak akorát. Ale nepodcenění seznamovaček se při závodě násobně vyplatilo, jak patrně dostatečně plyne i z odstavců výše. Samotný závod už pro mě pak byl vlastně docela relax, kdy jenom stačilo pořádně poslouchat „Víňáka“ a držet se volantu J. Nicméně po dvou dnech ježdění křížem krážem po erzetách jsem z toho měl v hlavě pořádný maglajz. Zatímco v Čechách si zatím vždy byl schopen v hlavě průběh RZty nějak chronologicky vybavit, alespoň rámcově po jednotlivých kilometrech, tak tady mi většina trati splývala v jeden beztvarý, i když krásný, celek.

Co rakouští organizátoři a přejímky?

Nejprve musím vyzdvihnout atmosféru v naplněné freistadtské Messehalle při slavnostním startu, v cíli, ale i třeba během cíle 1. etapy. Rakušané si rally zkrátka umějí užít. Co se týče vlastní organizace, tak dle ohlasů, co se ke mně občasně dostaly ústně či přes média, jsem nabyl dojmu, že to v Rakousku pojímají volněji a spoustu věcí, co se řeší v Čechách, tam vůbec neřeší. Nemohu to potvrdit, ba naopak. Zejména na technické po nás chtěli vypsat, ukázat a vyzkoušet takové věci, které v ČR zatím nikdo neřešil. Při této příležitosti bych rád poděkoval Pepovi Královi za administrativní radu na technické přejímce a Jirkovi Petráškovi za půjčení přípravku WD-40 (který jako obvykle nezklamal) ještě před příjezdem našich mechaniků. Tímto také této posádce a zároveň našim jediným českým kolegům v soutěži gratulujeme k zisku a 23. místa absolutně 3. v naší početně obsazené třídě 7.2. - rozhodně jde o hodnotný výsledek!

A co ty – jsi s Vaším výsledkem spokojen?

Zážitků bylo tolik, že první výsledky jsme viděli až k večeru před závěrem první etapy, a to, že jsme 3. v Austria 2WD, to jsem zjistil z výsledků až doma. Celkově to vyšlo na 38. místo ze 43 dojetých a 58 odstartovaných.

Jak to, že v klasifikaci Austria 2WD jste třetí ze sedmi startujících (a 5 dojetých) a ve třídě 7.2. až 8. z 11 startujících?

Protože ve třídě 7.2 jsou veškeré 2WD vozy s prošlou homologací bez rozdílu objemu, pohonu i stupně úprav, zatímco v Austria 2WD jsou, pokud to dobře chápu, jen všechny soudobé benzínové vozy s přední poháněnou nápravou. Mimochodem, české i rakouské třídy mají společného asi tolik, jako Miloš Zeman a abstinence.

Super, tak o letošní Jänner Rallye už víme asi všechno, nebo ne?

Zdaleka ne, protože ještě nevíte to hlavní – kdo se s námi na naší účasti podílel a komu tedy také patří zdárný výsledek a řádné dokončení soutěže. Mechaniky nám po celou dobu závodu dělali již zmínění Radek a Mirek Zdrubeckých. Naštěstí nejvýznamnější servisní zásah udělali už po shakedownu a pak během soutěže jsme jim žádnou práci nad rámec preventivních zákroků nepřidělali, za což nás chválili – potěšení však bylo i na naší straně J).  Dokonce jsme nakonec ani jednou nepřezouvali pneu, protože podmínky na RZ byly stále dost podobné (tedy sra.ky, sra.ky a zase sra.ky, jen v různé formě a skupenstvích). V pátek večer dojel na výpomoc i Vláďa Příborský jun., absolutní medailista z podzimního Rallysrazu Běšiny, takže náš servis nakonec tvořila ze 100 % parta závodně provozující Felicie různých úprav na různých typech závodů. Příště možná nad servis vyvěsíme nápis „Feldaři sobě!“ No a aby toho nebylo dost, taktéž důležitou předstartovní přípravu vozu prováděl Frei Racing Team, který v podání Petra Freie také provozuje závodní Felicii. Všem ještě jednou moc děkujeme!

Děkujeme i českým fanouškům, kteří byli u trati nepřehlédnutelní (zpravidla na těch nejošemetnějších místech :-), a kteří nás hnali tak dopředu, co těch našich 55-60 koní pod kapotou stačilo. Děkuje i Felda, která si i díky nim nyní může už doopravdy připadat jako ledová královna, takže si dáme její song ještě jednou, a to v originálním „jännerovském“ jazyce:

https://www.youtube.com/watch?v=BjwDV1Is34U&list=RDBjwDV1Is34U 

(tento klip byl jistě inspirován zledovatělou RZ Pierbach).

A až budete zase na nějaké zimní rallye, doporučujeme si pak doma uvařit něco teplého v tradičním osvědčeném nádobí zakoupeném na www.dokredence.cz - na Jänneru otestováno k plné spokojenosti ;-)

Tak teď už víme o Jänneru opravdu úplně všechno. Jenom ještě nevíme, co vlastně plánujete v letošní sezoně dále? Nebo vám Jänner stačil na celý rok?

Je pravda, že z Jänneru by se zážitkově dalo vyžít docela dlouho, nicméně my jsme jej s Martinem pojali především jako intenzivní trénink na valašskou resp. vizovickou „Stopu“, protože jak každý ví, Stopa je nejvíc! J Tam máme již přidělené startovní číslo 8 a stejně jako loni pojedeme s civilní Toyotou Celicou, která normálně zaujímá roli tréninkáče a hlavně mého každodenního dopravního prostředku dětí do školky a sebe sama do práce (50 km tam a 50 zpátky). Takže né že bychom chtěli úplně rezignovat na výsledek, vždyť loni se nám zde s ní podařilo být 9. ze 70 startujících „předohrabů“ a 22. absolutně, ale hlavním úkolem bude nepřipravit se prostředek k zajištění sociálních a ekonomických funkcí v pondělí po závodě a dnech následujících.

A co pak?

Polít živou vodou týmový rozpočet a vyrazit premiérově na moji mateřskou Rallye Šumava, na našeho rallyového křtitele Pačejov a na českou rallyovou modlu – Barum Czech Rally Zlín. A až pak začne za rok zase padat sníh, tak pojedeme všechno, co půjde. Úplně nejlepší by bylo Rallye Monte-Carlo, protože těžší podmínky, než byly na letošním Jänneru, tam asi už prostě být nemohou! :-)

Google+ Vytisknout

Diskuze: Holakovský-Vinopal s Feldou na Jänneru 3. v Austria 2WD

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související články

Doporučujeme

Další články

Aktuálně

Rally Šumava (CZE)

V Klatovech vrcholí přípravy dubnových rallye

Valašská Rally (CZE)

Kowax Valašská rally živě na ČT Sport

Neuville dokázal získat jako třetí neseveřan vítězství ve Švédsku

Rally Sweden: Neuville získává vítězství a stává se tak třetím neseveřanem, který ve Švédsku vítězí

Latvala, Jari-Matti - Anttila, Miikka

Volkswagen přeci jen Polo WRC 2017 ukáže v továrních barvách. Jenom neví kdy...

Rally Pačejov (CZE)

Generálním partnerem Rally Pačejov se stává společnost Invelt

beseda se zavodniky rally

11. ročník želechovické besedy slibuje nabitou startovku!

reklama
reklama

Doporučujeme

Suninen, Teemu - Markkula, Mikko

M-Sport potvrdil Teemu Suninena na osmi soutěžích

Čtěte dále

Nejčtenější články

  1. Volkswagen přeci jen Polo WRC 2017 ukáže v továrních barvách. Jenom neví kdy...

  2. 11. ročník želechovické besedy slibuje nabitou startovku!

  3. „XXVI. Rally Vyškov“ se uskuteční opět v květnu letošního roku

  4. P. Brtníček: „Svoje zlepšení vidím v rozpise“

  5. Generálním partnerem Rally Pačejov se stává společnost Invelt

  6. V Klatovech vrcholí přípravy dubnových rallye

reklama

Zprávy odjinud