Seznamovací jízdy proběhly za velmi deštivého počasí a v rozpisu naší posádky se to tkvělo spoustou poznámek o "vytahaném" bahně. Páteční dopoledne ovšem přineslo slunečné počasí, které během dne tratě hodně vysušilo a tak se první runda RZ odehrála na suchu jen s "vytahaným blátem". To našim klukům očividně sedělo a po první rundě se usadili na prvním místě své kategorie ovšem i díky odpadnutí Petráškovy Ascony. Druhá páteční runda už byla propršená a pro naši posádku to i díky špatné volbě pneumatik znamenalo propad v pořadí.
Sobotní ráno se ohlásilo deštěm a kluci se po nasazení mokrých pneu rozhodli smazat nabranou ztrátu. I když ve své kategorii drželi stále první pozici tak v celkovém pořadí chtěli poskočit aspoň o pár stupínků dopředu. Tento plán se jim dařil i přes malý výlet mimo trať, který nastal po velkém skoku hned po začátku ranního Kohoutu. Při tomto výletu došlo i k poškození brzd týmového Renaulta. Naštěstí díky Filipově mechanické zručnosti se podařilo problém na přejezdu částečně odstranit. V druhé sobotní sekci čekal posádky průjezd v uvozovkách už jen dvěma RZ-tami. V uvozovkách proto, že těmito RZ-tami byly obávané Malonty a za mokra neskutečně zrádné Lipno. Druhé Malonty byly zrušeny po havárii posádky Vratko Kubík-Ivoš Vybíral, která se naštěstí obešla bez vážnějších zranění, jen přeražený sloup elektrického vedení zabránil ve startu historickým vozům. Nakonec zbylo už jen obávané Lipno, které kluci s vypětím všech sil dokončili, a i přes jejich pocit, že to bylo strašně pomalé, zajeli na této RZ výborný čas. Takže, sečteno podtrženo, Filipovi s Honzou se podařilo obhájit loňské vítězství v kategorii a vybojovat také výborné desáté místo celkově mezi historiky. Další dojmy vám teď zprostředkují samotní aktéři.
Filip Randýsek:
„Po středečním propršeném příjezdu do Budějovic mi bylo jasné že nás žádná opalovačka nečeká. Taky že ne, druhý den ráno se po vyzvednutí itíku jelo najížďět. Šlo to celkem rychle a to hlavně z důvodu , že si Miki schoval rozpisy z loňska, za což jsem mu opravdu vděčný jen jsme celkem hojně dopisovali místa kde to bude klouzat. I po roce jsem si spoustu míst vybavoval a tak jsem si byl jistější než loni. Po podezřele snadné přejímce jsme se mohli jít v klidu chystat na večer a já jsem si konečně koupil tepláky, díky kterým jsem úplně nezmrzl. Zmrzl mi akorát úsměv na rtech, když jsem při přejezdu k první RZ na výstavišti zjistil, že při ostrém startu prokluzuje spojka, která ovlivnila průběh celé naší soutěže. Bohužel se to dalo vyřešit pouze velmi klidným rozjezdem do RZ. A tak aspoň nemáme žádnou rozmazanou fotku ze startu... Po zahlédnutí odstavené ascony Petráška při přejezdu do Krumlova bylo jednomyslně rozhodnuto o velmi opatrném tempu zajišťujícím dojetí do cíle, to už mi ani ta spojka tolik nevadila. První runda páteční etapy na suchých gumách byla prostě parádní, na pár nebezpečných místech jsme si dali pozor a jenom si užívali první závodění po dlouhé přestávce. Ta druhá, pořád na suchých ovšem za deště ,už tak super nebyla, ale šlo přece jenom o dojetí do cíle. V sobotu nebylo o čem přemýšlet a tak jsme hned na začátek nastřelili mokré gumy. S černým svědomím ,že by se Miki mohl začít nudit jsem trochu hecnul skok na Kohoutu a málem to nedopadlo dobře. Naštěstí to ale klaplo a navíc Mikiho přestaly bolet záda, takže všechno zlé je k něčemu dobré . Odnesly to akorát brzdy, které se sice po servisu mezi RZ podařilo trochu oživit ale i tak se pedál při brždění opíral až o podlahu a tak jsem byl vděčný za každé podařené zpomalení před zatáčkou. Po zrušení druhých Malont nás čekalo už jenom nutné zlo Lipno, přes které jsme už jen na jistotu dojeli do cíle. Jsem rád, že se nám rally i přes tyto krušné chvíle natolik vydařila a že jsme si odvezli i odměnu v podobě poháru a skvělého umístění. Moc bych za to všechno chtěl poděkovat Pavlovi,Tomášovi a Jardovi z našeho týmu a především i svému spolujezdci Mikimu. Teď už se ale těším na další závody v Hustopečích které si už doufám užijeme v plném tempu."
Jan Mikulík:
„Tuhle soutěž jsem zbožňoval už jako divák a díky posledním dvěma ročníkům ji mám opět o něco raději. A není to jen díky dosaženým
výsledkům, ale hlavně díky obtížným RZ-tám zasazeným do nádherné krajiny. Pro mě letošní Krumlov probíhal naprosto v pohodě, až na sobotní ráno kdy jsem se probudil s nehoráznou bolestí zad a při představě celodenního kodrcání v závodním autě jsem padal do mdlob. Naštěstí okamžitý masérský zásah mého pilota, jež si za něj vysloužil označení Guru Filip, mě dal celkem do pořádku a tak jsme mohli vesele vyrazit na trať. Po divokém skoku na RZ Kohout zakončeném návštěvou příkopu mě bolest opustila nadobro. Při vzpomínce na tuto událost bych chtěl
poděkovat Jirkovi Teskovi za ochotné zapůjčení nářadí , díky kterému jsme mohli náš vůz opravit a pokračovat dál. Toto gesto fairplay je o to významnější, že právě jen Jirka Teska byl naším posledním soupeřem v kategorii a naše odstoupení by mu zajistilo vítězství. Na závěr bych chtěl poděkovat jak pořadatelům tak všem ostatním kdo se na našem letošním vystoupení v Krumlově podíleli. Byla to opět nádherná soutěž a už teď se nemůžu dočkat našeho prvního společného startu v Hustopečích."
