Další soutěží byla rally Jordánsko, kde byla přichystána tvrdá a hladká šotolina (kterou mnoho jezdců přirovnávalo k asfaltu). Ale stačilo vyjet jen metr mimo trať a už tam číhaly velké a ostré kameny připravené rozervat pneumatiky na kusy. Hned na RZ 1 dostaly svou první příležitost. Mikko Hirvonen najel kvůli neodladěnému rozpisu rychleji do zatáčky a po chvilce poskakování mezi balvany se vrátil zpět na trať. Problémy měl také Loeb, když ho neposlechl vůz a podíval se mimo silnici. A kvůli těmto potížím a také nevýhodné pozici na trati byl na konci první etapy Loeb druhý a Hirvonen čtvrtý. Druhý den nasadil Loeb ke strhujícímu úniku, ale při přejezdu se nešťastně srazil s Conradem Rautenbachem a bylo po všem (dokončil celkově až desátý). Hirvonen se tedy dostal na třetí příčku a vedení měl těsně na dostřel. Díky taktice pak měl ve třetí etapě výhodnou pozici na trati a jelikož zvládl jet výrazně lépe než soupeři, připsal si vítězství.
Loeb 30:35 Hirvonen
Následovala prázdninová pauza a aby té šotoliny nebylo málo, po ní se jela nejrychlejší rally sezóny – Finsko. Na doslova nepřátelské půdě Loeb nikdy nevyhrál a chtěl to změnit. Hirvonen zase chtěl ukázat, že právě on je nejlepší na rychlých lesních cestách. A podle toho to také vypadalo. Oba jeli rychleji než všichni ostatní a rozhořel se nádherný souboj. V něm byl malinko úspěšnější Loeb a druhý den to bylo úplně to samé. Oba jeli naprosto na maximum a ujížděli všem soupeřům. A třetí etapa byla jako přes kopírák. Nádherný souboj až do konce, ve kterém byl po více než 350 kilometrech nakonec přece jen o 9 sekund rychlejší Loeb.
Loeb 66:67 Hirvonen
Rozdíl jediného bodu po devíti závodech. Mohli bychom si přát těsnější souboj? A jak to nakonec dopadlo? Dozvíte se v posledním díle „Suma sumárum“. Zatím nashledanou :)