Historie
Historie Argentinské soutěže se začala psát v roce 1980. V předešlých dvou letech, tedy 1978 a 1979 se však na území jihoamerického státu konaly dvě soutěže, které by se dnešní terminologií mohly nazvat jako kandidátské. V roce 1978 to byla Rally Vuelta a la America del Sur a o rok později soutěž s názvem Rally Codasur. Obě soutěže pořádal Automovil club Argentino, rally proběhly bez problémů a mezinárodní automobilová federace FIA tak na základě těchto zkušeností zařadila v roce 1980 Argentinskou rally do svého kalendáře. Začala se psát historie soutěže, která je pověstná svou těžkou a zrádnou tratí.
Jak už u světových rally bývá zvykem, i v Argentině se zpočátku měnily destinace ve kterých se rally konala. V prvních dvou letech se jelo v provincii Tacumán. V roce 1982 se soutěž nejela. Ze žádných historických rally dokumentů jsem nevyčetl co bylo příčinou zrušení podniku. Pokud bych však měl spekulovat, napadá mě jedna možná příčina. Ve větší části roku 1982 se Argentina ocitala ve válečném stavu. Od března tohoto roku totiž Argentina válčila s Velkou Británií v takzvané Válce o Falklandy. Válka o souostroví v jižním Atlantiku tak podle mě mohla způsobit zrušení soutěže. Velká Británie totiž měla na radě FIA rozhodně větší slovo než Argentina a mohla si bojkot a zrušení soutěže prosadit. V tomto případě však jde pouze o moje domněnky.
Rok 1993
V následujícím roce 1983 se soutěž opět konala. Její centrum se však přesunulo do města San Carlos de Bariloche. Již v následující sezoně se centrum soutěže opět stěhovalo. Zázemí soutěže se přesunulo do provincie Cordoba. Tam soutěže s jednou výjimkou sídlí do dnes. Onou výjimkou byl rok 1992 kdy se podnik na jednu sezonu opět přesunul do provincie Tacumán.
Pořadatelé našli v Cordobě ideální soutěžní podmínky. Lidé zde mají o rally zájem a okolní silničky a cesty jsou jako stvořené pro závodění. I proto e soutěž již nikam nestěhovala.
Navíc, jihoameričtí diváci jsou „blázni“ do motosportu a každoročně se na Rally Argentina sjíždí podle pořadatelů dokonce až milion diváků z celé Jižní Ameriky. Takovou návštěvnost nemá snad žádný jiný motoristický podnik na světě.
Rychlostní zkoušky
Rychlostní zkoušky Argentinské rally jsou, jak jinak, šotolinové. Cesty jsou pokryté jemným prachem, pod kterým se ukrývají zrádné kameny. Prašnost na této soutěži dosahuje maximální míry. Často se jezdcům stává, že ačkoliv startují dvě minuty za předcházející posádkou, prach se neustále drží nad cestou a viditelnost je dosti mizerná.
Toto video je sice ve špatné kvalitě, ale krásně dokazuje obtížnost Argentinských zkoušek.
Navíc jde o dobu, kdy jezdili ještě opravdoví závodníci, a ne ti kteří mají peníze.Rok 2000
Největším lákadlem pro diváky, ale také největší hrozbou pro posádky jsou však v Argentině vodní brody. Jejich počet na celkovou délku soutěže je jinde ve světě nevídaný. Říká se, že každá rychlostní zkouška v Argentině obsahuje minimálně jeden brod.
Pro posádku však může i jeden průjezd brodem znamenat konec v celé soutěži. Při seznamovacích jízdách si posádka brod projede, napíše jak do brodu vjet a popřípadě jestli pod plynem, nebo průjezd vodou takříkajíc prodá. Jenže i v Argentině jsou “všeteční“ diváci a pro zvýšení atraktivnosti průjezdu vodou dělají všechno možné. Často se tak stává, že brod který při seznamovacích jízdách dosahoval hloubky jen několika centimetrů, má při samotné soutěži hloubku třeba i několika desítek centimetrů. Mohou za to diváci, kteří pod brodem staví z kamenů hráze a uměle tak zvyšují hladinu vody v brodu. Jistě si dokážete představit jaké je to pro posádku překvapení, když ji původní brod projížděný třeba v plné rychlosti překvapí náhlým aquaplaningem. V té chvíli jsou asi slova pilota nepublikovatelná.
Nicméně musíme uznat že průjezdy vodou jsou vděčným cílem fotografů, televizních kamer i diváků a ten kdo má tuto speciální disciplínu soutěží v oblibě, by si v Argentině jistě přišel na své.
Galerie vítězů
Do loňského roku se odjelo celkem 26 ročníků Argentinské rally. Listina vítězů však čítá pouze šestnáct jmen. Zajímavostí je, že soutěž vyhrál v její historii jen dvakrát domácí jezdec. V obou případech to byl Jorge Recalde a povedlo se mu to v roce 1988 a 1995. Nutno dodat že v roce 1995 byla soutěž vypsaná pouze jako mistrovství světa Formule 2, tedy pro vozy s poháněnou jednou nápravou a domácí jezdci startující se čtyřkolkami měli oproti „světákům“ značnou výhodu.
Něco z poslední doby - rok 2006
Nejúspěšnějšími jezdci historie Argentinské rally se stala trojice Biasion, Sainz a Makinen. Všichni tři dokázali vyhrát třikrát. Miki Biasion v letech 1986, 1987 a 1990. El Matadore Carlos Sainz v letech 1991, 2002 a 2004. Navíc Sainz dokázal vyhrát pokaždé s jinou značkou vozu. Posledně jmenovaný Tommi Makinen vyhrál v Argentině v letech 1996, 1997, 1998. Stal se tak jediným jezdcem, který dokázal vyhrát třikrát za sebou. Makinen vítězství dosáhl vždy s vozem Mitsubishi Lancer. Pokaždé však šlo o jinou evoluci – III, IV a V.
Toto však platilo až do minulého ročníku. V tom dosáhl svého třetího vítězství v řadě i Sebastian Loeb a jelikož je v současnosti už z této čtveřice jediným aktivním účastníkem světového šampionátu, bude letos útočit na rekord v počtu argentinských vítězství.
Nejúspěšnější značkou Rally Argentina je Italská Lancia se sedmi vítězstvími.
Česká stopa
V minulých letech se argentinské rally zůčastnila i jedna česká posádka. Šlo o Štěpána Vojtěch s Michalem Ernstem. Vojtěch zde startoval dvakrát a vždy to bylo pod hlavičkou OMV Bixxol rally teamu v kategorii produkčních vozů.
V roce 2005 se samozřejmě Argentinské rally zúčastnil i Roman Kresta, v té době dvojka továrního týmu Ford.
Na závěr opět onboard. Richard Burns, rok 2001.
Jedno z nejhezčích videí co jsem kdy viděl.
Richard byl pan jezdec. Čest jeho památce.
Tolik tedy historie jediné Latinskoamerické soutěže v kalendáři světového šampionátu. Uvidíme jak se do historie zapíše letošní ročník.
Fotografie ke článku: www.rallyargentina.com