Etapa do Tacumánu nabídla pro kamiony a auta 324 kilometrů dlouhou rychlostní zkoušku. Její úzký profil byl díky tvrdému podloží s nánosy štěrku velmi kluzký, což působilo problémy zejména kamionům. Stromy podél pisty vytvářely další nebezpečné situace. Obě Tatry Czech Dakar Teamu začaly etapu velmi dobře. Zatímco Martin Kolomý předjížděl pomalejší vozy, za které spadl po defektu pneumatiky v první etapě, tak Marek Spáčil figuroval vysoko v první desítce. V jednom z mnoha nepřehledných úseků se Spáčilovi průjezdu esíčka pravá-levá zakončeného horizontem zasekl plyn a následný výlet mimo pistu skončil z pohledu dalšího pokračování v soutěži fatálně.
"Až do okamžiku kolize jsme jeli svižně a přitom na jistotu," vysvětluje vzniklou situaci Marek Spáčil. "Zasekl se mi plyn a díky tomu jsem byl v daném úseku příliš rychlý. Podle itineráře měla tato část tratě jeden vykřičník, problémy zde však mělo mnoho aut, které jely po nás a to i přitom, že nás bylo poměrně dobře vidět. Nejsem si vědom ničeho, co bych mohl udělat jinak. Takové věci se bohužel stávají, každopádně v tomto okamžiku cítím veliké zklamání. Je samozřejmě dobře, že se nikomu z kluků nic nestalo. Ve hře zůstává naše druhá Tatra, takže je to teď na Martinu Kolomém. Auto je pojízdné, ale není ve stavu, aby mohlo pokračovat v závodě. V tuto chvíli se připravujeme na cestu do přístavu v Buenos Aires a tím pro mě osobně letošní vystoupení končí. Chtěl bych poděkovat všem za dosavadní podporu."
Osudné okamžiky popsal i kopilot David Vršecký: "Hned mi bylo jasné, že se něco děje. Až do osudného okamžiku jsme jeli velmi čistě a svižně, nicméně relativně na jistotu. Do nebezpečného esíčka jsme vjeli rychleji, než jsme měli, nicméně než jsem stihl zareagovat, tak Marek hlásil do interkomu, že auto jede samo. Pak už se to všechno seběhlo strašně rychle. Nějakou tu kolizí jsem již v minulosti zažil, ale dva přemety to rozhodně nebyly. Jako kopilot do řízení nezasahuji, a i kdybych seděl za volantem já, tak by to dopadlo stejně. Rychlá reakce a zkušenost dokáží odvrátit mnoho problémů, ale pokud se Vám v kritickém místě zasekne plyn, tak s tím prostě nic neuděláte. Tak to bohužel je a jakkoliv jsem v tomto okamžiku velmi zklamaný z toho jak moje dakarská premiéra skončila, tak jsem především rád, že se nikomu z nás nic nestalo. Ti co mě znají tak vědí, že umím použít i silnější výrazy, ale v tomto případě nemohu říci nic jiného, než že je to škoda."
Martin Kolomý zajel druhou etapu, jak jen to šlo, když se postupně prokousával vzhůru startovním polem: "Trať byla dnes extrémně náročná. Tvrdý povrch v kombinaci s kamínky na něm ležícím ovládání auta rozhodně neulehčovaly. Bylo velmi obtížné akcelerovat při výjezdech z táhlých zatáček, protože auto hrabalo. Několikrát jsem ho musel rovnat a při jednom takovém ustřelení jsem musel něco trefit levým koncem nástavby. Vzniklé poškození je spíše kosmetické povahy, konec konců podobné i mnohem větší šrámy si přivezlo mnoho kamionů ze širší špičky. Motor táhl po výměně palivových filtrů dobře a i díky tomu jsme dokázali předjet třicítku kamionů. V prachu to bylo někdy velmi obtížné. Nejvíc mně potrápil jeden Kamaz, za kterým jsem jel nalepený snad sto kilometrů a prostě mně nepustil. Poté, co jsem se před něj konečně dostal, jsem pomáhal jednomu rozbitému kamionu a Kamaz byl rázem přede mnou. Na trati jsem viděl i rozbitý vůz Marka Spáčila, ale ten mi ukazoval ať jedu dál. Máme ve hře pořád ještě jeden kamion a Dakar je dlouhý. Rozhodně to nevzdáváme."
Jan Veselý si po včerejší dvaadvacetiminutové penalizaci za překročení rychlosti výrazně pohoršil svou startovní pozici, dnes za to však opravdu zatáhl a postupně předjel na 50 motocyklů: "Dnešní etapa mi opravdu sedla. Od začátku jsem chytil dobrý rytmus a postupně předjel několik desítek motorek. Další etapa by díky tomu měla být jednodušší, protože předjíždění v prachové cloně je vždy rizikové."