Jakub Schimmer – absolutní vítěz třídy 9

Schimmer Jakub | foto: Jan Dušek, RallyZone.cz

Jezdec z Plzně se aktivně v rally pohybuje od roku 2018. Od té doby pravidelně usedá do vozu Citroen DS3 R1. Jakub Schimmer v letošním roce zužitkoval nasbírané zkušenosti a stal se mistrem třídy 9 v hodnocení Liqui Moly Rallysprint série. Pojďme si mladého talentovaného jezdce představit.

Kubo, můžeš se nám představit?

„Jmenuji se Jakub Schimmer, je mi 26 let a jsem z Plzně. Pokud bych měl popsat své zájmy, řeknu motorsport, auta a vše kolem. Motorsportu se věnuji i pracovně a když mi zbude nějaký volný čas, snažím se pomoci v rodinném autoservisu. Od dětství jsem se věnoval slot racingu, tedy závodům dráhových modelů aut, který mě stále baví i když aktivně už nejezdím žádný oficiální seriál. Samozřejmě rád trávím čas s přítelkyní i celou rodinou a nejraději jsem, když všichni společně vyrazíme na hokejový nebo fotbalový zápas u nás v Plzni.“

Jak jsi se dostal k rally?

Troufnu si tvrdit, že jsem ze závodní rodiny. Stále se mi hodně lidí ptá nebo nechává pozdravovat tátu i když od jeho posledního závodu letos uplynulo 20 let. Také otčím František má za sebou několik startů v rally, ale především v 90. letech pracoval jako mechanik v jedné z tehdejších předních českých stájí. Rally jsem tedy načichl už jako dítě a nikdy mě nepustila. Doma mě samozřejmě ze zkušenosti upozorňovali na úskalí této disciplíny, a když jsem v roce 2017 oznámil záměr koupit závodní vůz, nadšení rozhodně nevládlo. Rozmluvit jsem si to však nenechal a dnes jsem za to rád, naši mi pomáhají a já jim za to moc děkuji.“

Proč sis vybral ke svým začátkům právě Citroën DS3 R1?

„Auto se mi líbilo už když jsem ho viděl vystavené v servisu jako novinku na Rally Příbram 2012. Dodnes mám dokonce schovanou fotku i s tehdejším prospektem. Ale důvody nakonec byly pragmatičtější. Vlastní závodní auto pro mě byla vždy priorita, když jsem v roce 2016 začínal tušit, že bych v následujícím roce mohl finančně na závodní auto dosáhnout, rozhodl jsem se vyhledávat vozy kategorie R1. Rozhodly nízké nároky na přípravu i samotný provoz, pořizovací cena, dostupné náhradní díly a dlouhodobá homologace. Nechtěl jsem vůz, u kterého bych za pár let musel řešit, že na některý závod se již nedostanu. Problémem bylo zpočátku jen to, že nejbližší auto třídy R1 bylo na prodej asi v Portugalsku. Nakonec se v průběhu roku 2017 objevil jeden Citroën DS3 i na Slovensku, v srpnu jsme se na něj byli s přítelkyní podívat, a bylo jasno. Získal jsem řidičské oprávnění B + E, pronajal garáž od spolužáka ze střední školy a mohlo se vyrazit (smích).“

Vidíš ty ze svého pohledu R1 jako ideální vůz pro začátky v rally?

Jak pro koho. Když vidím mladé kluky, kteří začínají v rally s mnohaletými zkušenostmi z kartingu či autokrosu, myslím si, že by pro ně takové auto bylo krokem zpět. Já však měl před nákupem tohoto vozu závodních zkušeností jen velmi málo. Pro člověka, který uvažuje o vstupu do motorsportu a nemá prakticky žádné zkušenosti, je DS3 R1 skvělý vůz. Pokud ale někdo chce rychle jezdecky růst, jistě není dobré v tomto voze setrvávat příliš dlouho. Jako příklad bych uvedl německého jezdce Juliuse Tannerta. Ten dle mých informací vyhrál přímo s naším vozem (karoserie č. 15) německou Citroën Racing Junior Trophy v roce 2013 a po sezóně okamžitě přeskočil do silnější třídy, dnes patří mezi absolutní špičku německého mistrovství a řídí vůz kategorie R5.“

V letošní sezóně jsi dokázal vyhrát třídu 9 v rámci Liqui Moly Rallysprint série, co to pro tebe znamená a jaká byla cesta k titulu?

„Mám z toho velkou radost! Původním plánem bylo více startovat v SONAX Mistrovství České republiky, ale po zrušení řady závodů jsme se vydali do Příbrami a následně na Moravu. Oba závody se nám podařilo ve své třídě ovládnout, a to nám stačilo k celkovému vítězství. Cesta k titulu tak působí jednoduše, ale snadné to rozhodně nebylo. Dlouhá zimní pauza, nový spolujezdec Danny Persein, přestup na pneumatiky Michelin i jinou značku tlumičů, to mi nedávalo do prvního závodu v Příbrami velkou jistotu. Naštěstí vše do sebe skvěle zapadlo a jedinou drobnou komplikací byl občas stávkující interkom v závěru závodu. Na Rally Morava jsme přijeli rozjetí z Pačejova, kde se nám též podařilo třídu 9 ovládnout. Kratší, ale moc pěkný závod v okolí Šternberku proběhl bez problémů, seděla nám hlavně nejdelší rychlostní zkouška z Jívové, kde mě potěšily i časy v absolutním pořadí.“

Na který závod ve tvé kariéře bys nejraději zapomněl a proč?

„Zatím žádný takový závod naštěstí nemám. V každém závodě jsme doposud získali zkušenosti, které nás posunuly vpřed, a i když to občas něco stálo, projít si tím musí každý. Každopádně trochu se mi při této otázce vybavuje loňský Pačejov. Před startem jsem se cítil rozjetý z nedávné Bohemie a chtěl zúročit znalost domácího prostředí, ale hned na první rychlostní zkoušce jsem nedobrzdil do retardéru a výsledkem bylo 30 vteřin penalizace. Druhá rychlostní zkouška byla zrušena, třetí také, a navíc jsme zde zůstali jako první auto na startu a čekali připravení v helmách zhruba 25 minut u časoměřičského stolku. Vrcholem byla čtvrtá rychlostní zkouška startující v Nehodivě, kde nám krátce před startem začalo pršet a na středně tvrdých pneumatikách jsme si z domácí rychlostní zkoušky odvezli od dříve startujících soupeřů pořádný obklad. Bylo mi jasné, že ten den nám prostě štěstí není nakloněno, ale tak to holt občas chodí.“

A která soutěž Tě naopak nejvíce těší?

„Osobně jsem šťastný za každou soutěž, do které mohu odstartovat. Považuji to nejen za zábavu, ale také za splnění snu a cíle, na kterém jsem pracoval. Vždy mě potěší závod, kde po dokončení cítím zlepšení, prvním byla bezpochyby Rally Jeseníky 2018, zde jsem konečně začal trochu systematicky v rozpisu rozlišovat různé obtížnosti zatáček. Jízda mi rázem přišla rychlejší a zároveň jistější. Moc mě potěšil také první dokončený dvoudenní závod, v mém případě Rallye Šumava Klatovy 2019, ale samozřejmě nejlepší odměnou je vítězství! V tom mě potěšila celá letošní sezóna, a hlavně domácí Pačejov, kde se mi kromě vítězství ve třídě líbila i naše startovní pozice do druhé etapy mezi výrazně silnějšími vozy.“

Plány do budoucna?

„Pro příští sezónu musím v první řadě vyřešit obsazení pravé sedačky našeho Citroënu. V letošním roce mě navigoval Danny Persein, který si od prvního závodu počínal skvěle, má obrovské zapálení pro věc a na konci roku předvedl svůj potenciál při startu s Erikem Caisem v Polsku. Myslím si, že pokud nebude mít smůlu, čeká ho zajímavá budoucnost. V následujícím roce mám v plánu odstartovat na vybraných dvoudenních závodech a domácí Plzni. Silnější vůz nechystám, i když cítím, že naše tempo je oproti prvním závodům výrazně rychlejší, myslím si, že se mám za volantem Citroënu DS3 R1 ještě stále co učit.“

O tobě vím, že se aktivně angažuješ i v jiném odvětví motorsportu, než je rally. Můžeš nám, prosím, nastínit o co jde a jakou roli zde hraješ?

„To je pravda, někdo si mě možná pamatuje jako finalistu soutěže Autoklub Rally Talent. Tu se mi sice v roce 2015 nepodařilo vyhrát, ale nastartovala moji spolupráci s Autoklubem České republiky, která trvá dodnes. Mé vzdělání je ekonomického zaměření a v současné době se v Autoklubu věnuji hlavně dotacím. Administrativně spravuji třeba dotační program reprezentace a díky tomu jsem v kontaktu s reprezentanty napříč všemi motoristickými disciplínami. Také pracuji s programy, které pomáhají pořadatelům závodů. Moc si vážím pořadatelů, kteří organizují závody a těší mě, že mohu touto formou pomoci. Za možnost pracovat pro Autoklub jsem moc rád, baví mě totiž všechny motoristické sporty a některé další bych si v budoucnu také rád vyzkoušel. Líbí se mi třeba Divize 6 i KartCross v autokrosu, nebo obecně karting, který je dle mého názoru skvělou průpravou pro rally.“

Poděkování.

„Náš vůz je v barvách společnosti AHProfi, která prodává nářadí a vybavení dílny v Dýšině u Plzně i na internetu. Do motorsportu jsou nadšení a již nyní společně vymýšlíme plány na další sezónu, za to jim moc děkuji a doufám, že budou s námi spokojení i nadále. Velké poděkování patří mé rodině v čele s otčímem Františkem. Jeho příprava závodního Citroënu je excelentní a kromě Kopné 2018 se nám podařilo dokončit všechny závody! Když se závodí nedaleko od Plzně, zapojí se obvykle celá rodina a je to prostě skvěl. Vždycky jsem snil o rodinném týmu, ale že se časem všichni nadchnou pro věc je pro mě příjemné překvapení a moc si toho vážím. V neposlední řadě musím poděkovat své přítelkyni Andrejce, která mě ve všem podporuje a doufám, že ještě dlouho bude. A taky děkuji své mamce, že trpí na chatě mou sbírku itinerářů, programů a časopisů Rally (smích).“

Vzkaz na závěr.

„Měl bych vzkaz pro mé vrstevníky, kteří jsou z Plzně a chtěli by začít závodit. Pokud si někdo neví rady do začátku, ať se mi klidně ozve, rád se s každým potkám a budu se mu snažit poradit. Třeba v Lokálu (smích). Plzeň bývala dříve podobně jako Zlínsko, Mladoboleslavsko, nebo Příbramsko plná soutěžních posádek. Bohužel s generací dnešních čtyřicátníků to tady trochu končí, a to mne mrzí. V poslední době se pohybuje na úrovni MČR jen pár jezdců a spolujezdců z Plzně mladších třiceti let. Tak snad se to zlepší třeba s obnovením Rally Plzeň a mladí lidé se zde nadchnou pro tento krásný sport.“

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy