Michal Srb: „Sezóna hodně podobná horské dráze.“

Rally Plzeň (CZE) | foto: Jakub Daniel Machálek, RallyZone.cz

Třiatřicetiletý Michal Srb patří do okruhu jezdců, kteří pravidelně míchají pořadím na předních příčkách ve třídě 6 i RSS. Vstup do loňské sezóny mu vyšel skvěle a nebýt dvou infarktových momentů, připsal by si jistě životní výsledky. Svou rychlost potvrdil hasič z Chomutova i na dalších sprintech.

Michale, tvá loňská sezóna se hodně podobala centrifuze, kdy jsi jednou nahoře a jednou dole. Jak ji hodnotíš jako celek?

„Jo jo, bylo to hodně podobné horské dráze, obzvláště úvod sezóny. Celkově jsme ale moc spokojení, s nejstarším autem jsme se drželi mezi prvními a to mě opravdu těší a dodává sebevědomí. Třetí místo ve třídě 6 beru jako pěkný úspěch.“

Úvodní dva sprinty byly ve tvém podání skvělé, ale oba závěry doslova „infarktové“. Nad tvým jménem visel přívlastek „smolař sezóny“, jak jsi to vnímal?

„Bohužel jsem to pociťoval stejně, jak to říkáš. Moc mne mrzelo, že se nám lepila smůla na paty, ale nezbývalo nám, než zůstat silní a zkusit znovu zabojovat o přední příčky ve třídě i v hodnocení rallysprintové série.“

Pojďme ale na začátek roku, kdy ses rozhodl, že pojedeš malý mistrák. S jakými cíli jsi vstupoval do sezóny?

„Pro náš tým je rallysprintové mistrovství ideální možností závodění. Finančně a časově to vychází lépe, než dvoudenní závody. Cíle máme vždy stejné. Vždy chceme být ve třídě v TOP 5 a zároveň bojovat o co nejlepší výsledek v RSS. Třída 6 je již několik sezón slušně obsazená kvalitními jezdci a zároveň různou technikou. To vše nás motivuje se porovnávat, soutěžit a zároveň být lepší a lepší.“

První závod se jel ve Slušovicích a závod to byl opravdu hodně těžký. Tobě nechyběla rychlost a před závěrečnou zkouškou jsi vedl RSS s náskokem 20 vteřin. Co se ti honilo hlavou?

„Před startem poslední rychlostní zkoušky jsem věděl, že vedeme s dostatečným náskokem a pokud neudělám chybu, vítězství by nám již nemělo uniknout. Proto bylo potřeba jet hlavou, neboť erzeta Kopná je opravdu náročná. Bohužel v místech, kde se jede na šotolinový spojovací úsek, jsme chytili defekt přední pneumatiky a následovalo téměř osm kilometrů jízdy na defektu. To vše jenom proto, abychom zkusili zabojovat ještě alespoň o pódium. Místy to bylo opravdu nebezpečné, ale vyšlo to. V cíli jsem cítil obrovské zklamání, že nám první místo uteklo mezi prsty.“

Věřil jsi, že by to „na bednu“ mohlo vyjít?

„Věřil jsem tomu, že uděláme všechno proto, aby to vyšlo.“

Ve hře ale bylo výrazné poškození auta, a tím i riziko nedokončení závodu...

„Ano, riziko bylo veliké. Najednou jsem se ocitl před rozhodnutím, zda vyměnit defekt na erzetě nebo se pokusit dojet zkoušku bez výměny. Matematika hovořila jasně. Pokud bych zastavil a kolo vyměnil, určitě bych přišel o dobrý výsledek, neboť rozdíly mezi jezdci nebyly až tak veliké. Proto jsem šel do rizika a věřil, že byť jsme přišli o vítězství, tak na „bednu“ to bude stačit. Ve sjezdu k Všemině už bylo auto neřiditelné a nebrzdilo.“

Nakonec třetí místo – radost nebo zklamání?

„Od každého kousek. Kdyby mi někdo na startu řekl, že budu třetí, tak s ohledem na náročnost Kopné a na soupeře, kteří jsou převážně domácí a znají tyto zkoušky jako své boty, byl bych spokojený. Ale vítězství nepřichází každý den a tentokrát k němu bylo opravdu hodně blízko, takže i zklamání.“

Pro nestranného fanouška ale krásný závod, kdy se pořád něco dělo.

„V naší třídě se to na Kopné pěkně přelévalo, ostatně takto to bývá na každém závodě. Hovoří to o velké vyrovnanosti jezdců, kdy dopředu není daný žádný favorit a o vítězství usiluje pět šest jezdců. Pro diváky jsou tyto souboje velice atraktivní.

Víc ovšem nemůžu k závodu ve Slušovicích přidat, protože jsme se maximálně soustředili na vlastní výkon. Absolutní pořadí nesleduji. Pro mne je důležitá třída, potažmo časy v rallysprintové sérii.“

Další sprint v Plzni, který z těch dvou závodů byl náročnější? Myšleno s ohledem na trať a soupeře.

„Kopná byla náročná podmínkami, kdy byla všude spousta vody, bláta a plno místních přeborníků. Plzeň byla pro všechny nová, na náročných tratích a síly byly vyrovnány.“

Plzeňský sprint nabídl mimo jiné i šotolinové úseky, jak ti vyhovuje nezpevněný povrch?

„Pokud není šotolina úplně rozbitá, baví mě. Kompletní šotolinový závod jsem jel v kariéře jen jednou a „stál za to“. Skončilo to havárii (smích). Na Lausitz rally 2007, s Kubou Venclíkem jsme tehdy naše účinkování zakončili saltem do hlubokého příkopu.“

Jak se druhý sprint odvíjel z tvého pohledu?

„Závod probíhal super. Tratě byly pro všechny nové a těžké. Od rána jsme byli připraveni na déšť a vezli si v rezervě dvě mokré pneumatiky. V polovině rally jsme byli opravdu nadšeni z průběžného 2. místa ve třídě, kde jsme jeli všichni opravdu vyrovnaně a těšili se na předpovídaný déšť. Druhá sekce byla už ve znamení kombinace deště, bláta a suchých míst. Povedlo se nám vyhrát tři rychlostní zkoušky a posunuli se před Petra Zedníka s nejnovější Rally4. Desátý nejrychlejší čas v absolutní klasifikaci na předposlední zkoušce, to byl úplný zázrak. Euforii z vítězství vystřídala totální bezmoc, když jsme zabloudili cestou do uzavřeného parkoviště. Po obdržené penalizaci jsme se propadli na osmé místo v rallysprintové klasifikaci. Cítím se jako vítěz třídy 6 sportovní části rally. Bohužel jsme si to vše pokazili cestou do „úpéčka“. Zřejmě už nebudu říkat, že rally končí na rampě, ale až v uzavřeném parkovišti.

Následovaly čtyři moravské sprinty – Fulnek, Vyškov, Šternberk a Vsetín. Jaký jsi měl pocit z těchto závodů?

„Fulnek a Vyškov jsou závody rychlejšího charakteru, kde jsme věděli, že budeme ztrácet na maximální rychlosti. Povedlo se nám pár pěkných časů v RZ. Šternberk hodnotím velice pozitivně, super tratě. Ranní mlha a vlhko mě stálo dost drahocenných vteřin, kdy jsem udělal hodiny, a na nějaký moment skončil v příkopu.Vsetín patří mezi moje nejoblíbenější závody, tratě mě opravdu baví. Podařilo se nám zajet dva nejrychlejší časy ve třídě, a tím jsme se drželi až do konce ve hře o vítězství. Dopomohla nám pak i technická závada Petra Daniela na poslední RZ. Bohužel, občas smůla k závodům patří. O tom bych mohl vyprávět hodiny (smích).“


Už jistě plánuješ, kde budeš letos startovat. Tipuji sprinty + Aleš + C2, mám pravdu?

„Tipuješ dobře: RSS + Aleš + C2. Jen mne trošku mrzí nové rozdělení kategorií, kde jsme sloučeni s mnohem silnějšími auty.“

Cíle do sezóny?

„Chceme se samozřejmě hezky svézt a zkusíme zabojovat. Když se sejdou podmínky, tak se dá s Citroënem pořád jet vepředu. Pro mě je to auto s nejlepším poměrem výkon/cena a na pořízení jiného a modernějšího vozu není.“

Poděkování...

„Moc rád bych poděkoval především rodině za to, že mě podporují a tolerují mi časově a finančně nákladný koníček. Partnerům za finanční a materiální podporu, bez které bychom nemohli tento náš krásný sport dělat.“

 

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy