Kubo, máme po sezoně, jaká podle tebe byla?
„Musím říct, že jsem si sezonu opravdu hodně užil. Jasně, mělo to svoje mouchy a nějakým problémům jsem se neubránil, ale když se ohlédnu za letošním rokem, tak v něm bylo mnohem víc pozitivních zážitků než negativních. Potěšilo mne, že jsem se byl schopný během sezony se konstantně zlepšovat, teda krom Barumky. A taky jsem získal hrubou představu, jak bych měl některé věci dělat, abych se dále zlepšoval. To zlepšování je pro mne hodně důležité a nyní vysvětlím proč. Když jsem stál na startu první erzety při Valašce, opravdu jsem neměl nejmenší tušení, co a jak mám dělat a jak bude jízda vypadat. Jediné, co jsem věděl, bylo to, že mám před sebou volant, na autě čtyři kola a Kuba mi bude číst rozpis, ve který nemám téměř žádnou důvěru. Vůbec jsem netušil, jak rychlostní zkoušku pojedu, zda mám brzdit moc nebo málo a vlastně vše, co se týká dobré jízdy. V průběhu sezony mi hodně pomáhali jak Václav Pech, tak táta a za to jim moc děkuji. Díky nim jsem nemusel na některé věci složitě přicházet sám. Poté, co jsem dokončil 3-Städte, jsem šťastný a mohu říct, že už mám představu, jak mám v autě pracovat, co je pro mne důležité, aby zaznělo v rozpisu a na čem musím zamakat přes zimu, abych se zase o kousek dál posunul. Prostě stále se musím učit. Nemůžu zaručit, že tato představa je správná a že jí nebudu v průběhu roku měnit, ale je to něco, na čem chci začít stavět a od čeho se chci odrazit. To jsem na začátku sezony prostě neměl. Zjednodušeně jsem sedl do auta a jel jsem bez nějakého programu. Věřím, že jsem udělal od Valašské rally velký posun, ale také vím, že je přede mnou ještě spousta práce.“
Byla to tvá první ucelená sezona s Alpinkou. Dokážeš posoudit, o kolik ses posunul dopředu v porovnání s prvními starty?
„Pocitově to je rozdíl velký. V cíli každého závodu jsem se cítil v Alpině líp a jistěji, což prospívá časomíře a řekněme nějaké „plynulosti“ jízdního stylu. Nejvíc jsem se asi posunul v jízdě na vodě nebo v nestálých podmínkách. Když bych porovnal Valašku a poslední závod MČR 3–Städte, tak největší rozdíl byl, že jsem přestal být z těch podmínek vystresovaný a tím pádem jsem neřídil tak křečovitě. Přeci jen, čím více najetých kilometrů, tím je jistota větší. Respekt ovšem zůstává.“
S jakým cílem jsi šel do sezony?
„Cíle byly od začátku roku jasně nastavené. Před sezonou jsem v Alpince občas seděl, ale pořád to bylo málo na to, abych se mohl s někým poměřovat, nebo přímo cílit na konkrétní výsledky. Navíc testíky vždy proběhly na suchu. Takže celá sezona byla pro mě o sbírání zkušeností a hltání kilometrů. Krom toho jsem si ještě nastavil jako metu Petra Nešetřila s Jirkou Černochem v Porsche. Je to zkušená posádka a na českých tratích závodí s „poršákem“ přes šest let. Porovnával jsem se s klukama hlavně kvůli tomu, abych měl přehled, zda se posouvám dopředu. Nakonec jsem byl občas schopný s nimi i závodit a dokonce jsem vyšel dvakrát z tohoto interního duelu vítězně. Tímto bych chtěl Petrovi s Jirkou poděkovat, opravdu jsem si to užil proti nim závodit!“
Na konci roku jsi byl v absolutní klasifikaci 14. a k tomu máš vítězství ve třídě, s tím budeš patrně spokojený.
„Ano spokojený určitě jsem! Hodně mne konečný výsledek potěšil, i když abych byl upřímný, tak celkové 14. místo hodně ovlivnila nízká účast českých posádek na 3-Städte. Ale i tak je to pěkný výsledek, který naznačuje můj posun. Vítězství ve třídě bylo ve finále celkem těsné a já si ho zbytečně zdramatizoval dvěmi odstoupeními na Šumavě a na Bohemce. Je ovšem škoda, že třída RGT je u nás docela slabě obsazena. O to víc jsem se těšil na Barum rally, kde jsem měl možnost srovnání s evropskými špičkovými jezdci startující v Alpin RGT Cupu. Oba Francouzi byli podle očekávání pekelně rychlí. Klobouk dolů před Raphaëlem Astierem, který se v průběhu zlínské rally pohyboval okolo desátého místa, i Emmanuelem Guigou. Bylo pro mne nesmírně zajímavé sledovat, kam až to jde s Alpinou dotáhnout. Kluci mi nastavili laťku hodně vysoko.“
Který závod se ti z tvého pohledu nejvíce vydařil?
„Jednoznačně můj domácí Pačejov. Velkou zásluhu na tom má Ondra Krajča, který předvedl vynikající práci a mě „pačívské“ erzety nesmírně baví. Snažil jsem se doma předvést to nejlepší, co umím a ve finále to přineslo, s ohledem k mým zkušenostem, i pěkný výsledek. I když občas tam byla i nějaká malá krizová situace.“
Naopak zklamaný jsi byl určitě z Bohemky…
„Bohužel mi na Bohemce nějak není přáno. Sobota mi klapla hezky, ale v neděli jsem špatně odhadl jeden skok na rozskákaném sjezdu předposlední rychlostní zkoušky… Zbytečně jsem si vyrobil krizi, kterou už jsem v tu chvíli nebyl schopný vyřešit. Když si to nyní vezmu zpětně, tak ve finále je to pro mne obrovská zkušenost, i když ne zrovna hezká, a nerad bych je získával zrovna tímto způsobem. Inu, jak se říká, chybami se člověk učí a je důležité se z chyb ponaučit.“
Letos jsi zaznamenal i dva starty s Porsche…
„Ano, táta mi ho půjčil na Krumlov a druhý start s tímto krasavcem jsem měl při Pražském rallysprintu. Krumlovskou rally jsem musel ukončit předčasně, kvůli technice, což mne docela zamrzelo, ale pražskou show jsem si užil až do konce. Je obrovský zážitek řídit takovou „bestii“ a podle ohlasů to bavilo nejenom mne, ale i diváky 😊.“
Jak budeš trávit zimní pauzu?
„Bude toho hodně a určitě se nebudu flákat 😊. Rád bych intenzivně zapracoval na přípravě na novou sezonu a jak jsem již dříve avizoval, je co zlepšovat. Plánuji časté tréninkové jízdy, kde budeme pilovat rozpis a pozadu nezůstane ani má osobní fyzická příprava.“
Už máš plán, kam vyrazíš v sezoně 2023?
„Kdyby bylo na mně, tak bych nejraději z auta ani nevylézal, ale občas se musí i pracovat. Zatím je v plánu opět celý seriál Mistrovství ČR v rally, tedy „velký“ mistrák. Dále uvažujeme o nějakém startu v zahraničí. Pravděpodobně to bude nějaký závod z evropské zóny, ale prioritní je domácí mistrovství. Auto zůstává stejné, tedy Alpine A110 Rally RGT a na pravou sedačku usedne Petr Jindra junior. A cíle? Hlavně se dobře bavit, a když se k tomu přidá i nějaký pěkný výsledek, tak se rozhodně nebudu zlobit. “
Poděkování vzkaz fanouškům…
„Tady bych chtěl poděkovat celému týmu a tátovi, že mi umožnili závodit s krásnou Alpinkou. Díky patří i všem spolujezdcům, neboť i oni mají lví podíl na všech výsledcích v letošním roce. A samozřejmě nesmím zapomenout na fanoušky u tratí rychlostních zkoušek, či u internetu, kteří mi fandili. Moc si toho vážím a rád jsem poznal každého, kdo se zastavil na kus řeči 😊. Budu se na vás těšit na Valašce. Díky za podporu!“