Na Rallysprintu Kopná jsi měl ošklivou havárii s Tomášem Kottem, můžeš popsat, co se stalo?
„Pro Tomáše to byl první závod ve sprintech, do té doby jezdil ČMPR. Do Slušovic jsme přijeli s tím, že si budeme zvykat na sebe i na auto (Škoda Fabia TDi). Všechno šlo hladce již od najíždění tratí. Do rychlostních zkoušek jsme nastupovali opravdu opatrně a Tomáš si postupně zvykal na vůz. Řekl bych, že ve výsledcích jsme si nepočínali špatně až do osudné zatáčky na Kameňáku. Jeli jsme rychlostní zkoušku už druhým průjezdem a na trati bylo vytahaného více bláta, což jsme nečekali. Nejspíš i nájezdová rychlost byla větší, než v danou chvíli měla být. Auto se sklouzlo a už jsme jeli. Z počátku to vypadalo nevinně až do chvíle, kdy jsme čelně narazili do stromu. Fabia zůstala téměř viset na břehu a byli jsme rádi, že se nezačala kutálet do lesa. Tomáš to odnesl zlomeným obratlem, ale vše je na dobré cestě aby byl co nejdříve fit.“
Na svém kontě máš momentálně 48 startů, který závod je tvůj nejoblíbenější?
„Nejoblíbenější závod asi nemám, pořád se učím na každé soutěži. Ale hodně se mi líbí Hustopeče, Český Krumlov a samozřejmě u nás velmi oblíbená Barum rally ve Zlíně. Letos mě mile překvapila a hodně zaujala Rally Bohemia, kde jsem byl poprvé. Jelikož jsem začínal v ČMPR, tak tady je moje srdcová záležitost jednoznačně domácí Rally Radouň.“
Který výsledek v tvé bohaté dosavadní kariéře považuješ za největší úspěch?
„Pro mne je veliký úspěch každý závod, ze kterého si odvezeme pohár. A když na umístění mezi třemi nejlepšími posádkami nedosáhneme, jsem moc rád, že dojedeme do cíle v pořádku a s nepoškozeným vozem. Hodně u srdce zahřejí výsledky spojené s nějakým zážitkem, ale vlastně každý závod je jeden veliký zážitek. Hodně vzpomínám na svůj první start na Barumce ve Zlíně. Tolik diváků se sešlo podél trati rychlostních zkoušek a atmosféra, která nejde ani popsat. Na to se jen tak nezapomene.“
Uplynulou sezonu jsi tedy odjel po boku Denise Nováka. Startovali jste se Škodou Octavií TDi, ale hodně se vás držela smůla…
„Do sezony jsme nastupovali s velikým odhodláním. Na Valašské rally to bylo zase o zvykání, protože sprinty a dvoudenní závody jsou dost odlišné. Ve Valašském Meziříčí se nám podařilo vyhrát třídu 11 a v týmu panovala skvělá nálada. Říkali jsme si, že první vyhrání z kapsy vyhání, ale nic jsme nechtěli přivolat. Druhý start byl na Rally Šumava, kde jsme chtěli navázat na výsledek z Valašky, ale urazili jsme kolo. Byla to naše chyba a to se stává. V Českém Krumlově nás potkala technická závada, ze které jsme byli opravdu smutní a zároveň překvapení. Praskl nám unašeč, který doposud vždy vydržel bez problému celou sezonu. Rozhodli jsme se bojovat a smůlu prolomit. S touto motivací jsme odjeli na závody do Hustopečí, kde jsme soutěž dokončili na 2. místě ve třídě 11. Nálada v týmu se zvedla a nadšení nám dodalo sílu do dalších soubojů. Z Hustopečí jsme jeli rovnou na domácí Rally Radouň, a tu dojeli do cíle jako vítězové třídy A6. Rally Bohemia byla premiérová pro mě i pro Denise, ale i přesto jsme měli skvělé tempo a v autě vládla dobrá atmosféra. Jenže z ničeho nic nám praskla těhlice, která nám vystavila další stopku. Bylo nám z toho smutno a přemýšleli jsme, co víc ještě zlepšit v přípravě před závody.“
Byla to tedy první polovina sezony jako na houpačce. Následoval vrchol sezony v podobě Barum Czech Rally Zlín, jak jste bojovali na nejpopulárnějším závodě v České republice?
„Barumka byla náročná, již při seznamovacích jízdách se nám pokazilo tréninkové auto. Velký dík patří Multi-s racing, který nám v rekordním čase zajistil nové auto na seznamovačky. Vše jsme stihli natrénovat a noční erzetu v centru města odjeli na jistotu, protože jsme chtěli závod hlavně dokončit. Již v sobotu se ukázalo, že nás smůla neopustila. Po skoku ve Slušovicích nám praskl kloub na poloose. Auto jsme dopravili do servisu a naši mechanici společně s Denisem a Kalmarmotorsport octavii do nočních hodin opravovali. Vše se podařilo a doufali jsme v dokončení alespoň nedělní etapy. Jenže ani to nám nebylo přáno, tentokrát nás zradila převodovka.
Poslední start nás čekal na Rally Příbram, kde jsme si na závěr roku spravili chuť. I přes menší technické problémy, jsme soutěž dokončili. Poděkování patří mechanikům z týmu Auto Kožmín, kteří společně s našimi mechaniky zvládli vše opravit. Vyhráli jsme třídu 11 a absolutně dojeli na 27. místě. Jak jsme sezonu ve velkém mistráku začali, tak jsme ji i zakončili. V Příbrami se jelo opravdu rychle, kolikrát i tzv. za hranou.“
Jedna sezona skončila a nyní se plánuje ta následující. Kde tě budeme moci vidět příští rok?
„Sezona 2019 je zatím otevřená. Mým prvotním plánem je usednout vedle Denise Nováka v rámci dvoudenních závodů, tedy velký mistrák. Doufám, že smůlu jsme si už vybrali a bude se nám dařit. Startovat bychom měli opět pod hlavičkou Rally Team Kamenice nad Lipou. Ale člověk nikdy neví, všechno je to o financích. Co se mě samotného týká, nebráním se ničemu.“
Co děláš, když zrovna nezávodíš?
„Toho času kdy nejsem na soutěžích je málo. Ale když nezávodím a nechystáme zrovna vozy na rally, tak pracuji – nečekaně se pohybuji kolem aut. Na koníčky a zájmy mi moc času nezbývá, ale závodění je jeden z mých velikých hobby. Od jara do podzimu se točíme kolem ostrých soutěží a přes zimu pracujeme na zlepšení a rekonvalescenci závodní techniky.“
Chtěl by jsi vzkázat něco fanouškům?
„Moc bych chtěl poděkovat našim příznivcům za to, že nás podporují, i když se nám zrovna nedaří, jako tomu bylo v letošní sezoně. Velký dík patří také našim rodinám a lidem v nejbližším okolí, bez nich by to taky nešlo. Nesmím zapomenout poděkovat našim mechanikům, za skvěle odvedenou práci, sponzorům a nejvyššímu managerovi Pavlovi Musilovi.“