V uplynulé sezóně máš na svém kontě tři starty, proč jich nebylo více?
„Jednoduchá odpověď – nebyl čas. Ale abych to vysvětlila. Prvním závodem, který jsem chtěla jako každý rok jet, byla Rally Vyškov. Při pohledu do kalendáře jsem ale zjistila, že datum tréninku je totožné s datem exkurze do Vídně, kterou mám pro osmáky naší školy domluvenou většinou rok dopředu. Tak jsem operativně zařadila do plánů Kopnou. Ale než jsem stihla poslat přihlášku a zaplatit startovné, zařadilo nám vedení do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školení přesně na den tréninku. Takže jsme zase měnili plány. Z mých oblíbených závodů mi tak zůstal jen Vsetín, a ten se jede až skoro na konci sezóny. Takže nakonec, abychom se vůbec letos svezli, padla volba na Pačejov, sice na opačném konci republiky, ale co bychom pro svůj koníček neudělali… a Barumka – za zkoušku nic nedáme, že. Navíc, oba závody se jedou o prázdninách, kdy mám dovolenou, takže jsem nemusela řešit volno, které mi pak zůstalo na můj oblíbený Vsetín v říjnu.“
Jak hodnotíš jednotlivé výsledky, na které jste dosáhli?
„Pačejov byl náročný. Jeli jsme ho poprvé, neznali jsme prostředí. Novinkou pro nás byl „dělený“ trénink – vyšší startovní čísla trénovala určité RZ ráno, jiné odpoledne, nižší startovní čísla to měla obráceně. Trochu jsme se okolím Pačejova motali. V sobotu už bylo skoro všechno OK. Jen na start jedné RZ jsme dojeli tak, že nás odstartovali a my ještě stáli s nezapnutými přilbami vedle auta. Ale pohoda. V cíli potěšilo 3. místo ve třídě. Dalším náročným závodem byla Barumka. Sice jsme jeli v rámci legend s neměřeným časem, ale náročnost nebyla menší oproti měřeným automobilům. A prožili jsme si zde několik svých „poprvé“. Poprvé jsme jeli za tmy – RZ Rajnochovice, navíc úplně premiérově (1. průjezd za světla nám zrušili), poprvé nám vypadl interkom (RZ Semetín), poprvé jsme nebyli tlačení časem a poprvé jsem o závodech napsala článek, jak jsem byla plná emocí.Posledním závodem byla domácí Rally Vsetín. Těšila jsem se – chtěla jsem sama sobě dokázat, že to zvládnu, že trať, na které jsem před 2 lety havarovala, pokořím. Navíc, byl to poslední závod sezóny, nešlo nám o žádné body, neřešili jsme soupeře, ale jen sami sebe, takže jsme se rozhodli si to užít. A myslím, že se nám to povedlo. Škoda toho, že začalo pršet, pak bychom si mohli porovnávat časy, zlepšovat se. Ale vodu moc nemusím, takže jsme se bavili. Na cílové rampě pro nás proto bylo překvapením, že jsme dostali pohár za 2. místo v dámském poháru.“
Přestože jste odjeli pouze tři závody, patří vám 4. místo ve třídě 18. Je to pro vás dobrý konečný výsledek?
„My jsme vlastně na tom 4. místě pouze díky dvěma závodům, Barumka byla v rámci legend. Na to, jak vypadala perspektiva letošní sezóny na jaře, tak jsme velmi spokojení, navíc, na 3. místo nám chyběly jen čtyři body.“
Letos poprvé jsi startovala na Barum Czech Rally Zlín. Jak sis tento oblíbený závod užila?
„Moc nás překvapilo množství fanoušků u tratí nejen při samotném závodu, ale už při tréninku. A vlastně… my málem ani neodstartovali J. Po přejetí slavnostní rampy chtěl spolujezdec Tomáš zavřít okénko, aby na něj nepršelo. Ale protože elektrika stávkovala, chtěl tomu pomoct a okno mu prasklo v rukách. Celou cestu zpátky do servisu ho držel. Na letišti jsme za použití americké pásky okno krásně vylepili a vrátili na místo. Na radu pana Julínka jsme pro jistotu ještě zavolali paní Petře Mynářové. Za chvíli jsme věděli i verdikt – vyměnit, nebo nestartujete. Ale domácí soutěž je domácí soutěž, takže následoval trénink v telefonování a snaha byla korunována úspěchem. Díky Mirovi Konvalinkovi, našemu mechanikovi Honzovi a mechanikům ze Silponix Honda jsme hodinu před startem městské superspeciálky měli nové okno a čekali jsme na start.“
Co plánuješ na příští sezonu?
„Změnu vozu určitě nečekejte, další jednání jsou ještě před námi. Co se týká závodů, už dnes vím, že Kopná to nebude – tradiční exkurze do Vídně :-). Snad vyjde Vyškov, Vsetín. Pokud vyjde i Barumka, budeme rádi. Pačejov by byl třešničkou na dortu. Vše záleží samozřejmě hlavně na financích. A protože sponzor není na obzoru, musím šetřit ze svého platu státního zaměstnance.“
Vzkaz fanouškům, poděkování…
„Fanouškům? Aby nás dál podporovali od tratí rychlostních zkoušek, aby na sebe při fandění dávali pozor a aby se kdykoliv zastavili v servise, rádi je uvidíme. A poděkování? Fanouškům za to, že jsou, spolujezdci Tomášovi za čtení not, zábavu v autě a cenné rady. Mechanikům Martinovi a Honzovi za práci v servisu, Matějovi za zpracování jezdeckých karet, které konečně máme. Manželovi děkuji za pomoc kolem závodů a za rady, synům za pochopení, že jsme s manželem každou chvilku někde na závodech, Romanovi za odvoz auta, Honzovi, Mirovi a Ondřejům za výměnu skla, mojí paní ředitelce a panu zástupci za možnost trénovat. Velký dík patří všem, kteří nám v průběhu celé sezóny pomohli, stáli při nás nebo se jakýmkoliv způsobem podíleli na tom, že závody proběhly v klidu a pohodě. Do nového roku se těšíme, že se s vámi zase budeme setkávat nejen u tratí RZ, a přejeme vám hodně krásných sportovních zážitků.“