Ještě než se dostaneme k příjemným změnám, které avizuješ do příští sezóny, pojďme se ohlédnout za tou letošní. Jaká podle tebe byla?
„Letošní sezóna byla pro mě nejhorší, jakou jsem s Karlem za tři roky našeho společného závodění zažil. Zbytečná chyba na Kopné, kde šlo auto málem přes střechu, jako by uvolnila stavidla problémů v letošním roce. Zatímco ve Slušovicích to byla vyloženě moje chyba, na dalších sprintech nás více než kdy jindy potrápila technika. Za mne tedy ne moc vydařená sezóna. Na druhou stranu ale musím přiznat, že s výsledky, jakých jsme dosáhli, to ani veselé být nemohlo. Naši soupeři byli lepší a zvítězil opravdu ten nejlepší.“
Jaké byly předsezónní cíle a který mistrák měl u tebe prioritu?
„Sezóna 2018 byla pro nás velice dobrá a na jejím konci jsme se radovali ze stříbra jak v Rallysprint sérii, tak i ve třídě 6. Tento výsledek nás pochopitelně během zimní přestávky hodně namotivoval a do letošních sprintů jsme s Karlem vstupovali s cílem obhájit druhou příčku a pokud by to šlo, tak bychom se vůbec nezlobili, kdyby to bylo i o příčku lepší. Z toho vyplývá, že jsme se zaměřili na malý mistrák neboli sprinty.“
Sezónu jsi načal skvělým umístěním na Valašské rally, kde jsi obsadil druhou příčku v prestižní třídě 6. Neměl jsi nutkání přehodnotit plány a zaměřit se na velký mistrák?
„Start na dubnové Valašské rally měl být pouze testem, jak jsme my a auto připraveni na sezónu. Vstup do samotného závodu, večerní okruhovou zkoušku, jsme nezajeli dobře. Na jejím konci byl třináctý čas, ale hlavní část rally byla teprve před námi. Tím, že jsme jeli bez tlaku na výsledek, jsme jeli v pohodě, a to se odrazilo i na časech. Celkem osmkrát jsme zajeli čas ve třídě na „bedně“. Už to vypadalo, že dojedeme třetí ve třídě, ale na předposlední erzetě nás o jednu příčku výš posunul svou havárií Matěj Kamenec. Z výsledku jsme měli pochopitelně všichni velkou radost, ale už před závodem jsme věděli, že velký mistrák pro mě letos není určený. Mimo jiné za to může i můj slib Tomáši Knápkovi, kterému jsem dělal v průběhu roku právě ve velkém mistráku mechanika.“
Nabuzený z dobrého výsledku jsi jistě chtěl míchat kartami na Kopné. Tady ses ale moc nesvezl…
„Přesně… Dobrý výsledek každého nabudí a nejinak tomu bylo i u mne. Jenomže hned první rychlostní zkouška mě rychle postavila na zem. Chuť na dobrý výsledek samozřejmě byla, ale… V pomalém místě jsem udělal chybu a při brzdění se mi auto spakovalo, trefili jsme břeh, který nás nasměroval mimo trať. Auto moc poškozené nebylo, ale chyběli diváci, kteří by nás dostali zpět na cestu.“
Následoval Vyškov, dobrý rozjezd, vyhraná zkouška a po ní penalizace, která asi hodně zamrzela…
„Ve Vyškově už to bylo lepší. První sekci rychlostních zkoušek jsme zajeli ve svižném tempu a Račickou erzetu jsme vyhráli. Vypadalo to dobře a my chtěli víc. Ale pak se stalo to, co se občas stane i ostříleným spolujezdcům. Karel špatně spočítal minuty a my přijeli pozdě do časovky, za což jsme dostali penalizaci. „Pentle“ pochopitelně zamrzela, ale rozhodně to Karlovi nijak nevyčítám, jsme prostě jen lidé. A ve finále nás předstihl Adam Březík o více jak tu zmíněnou penalizaci. Přesto jsem ale cítil, že nejsem zcela v pohodě a stále se mi v mysli promítala havárka z Kopné.“
Smůla jako by tě nechtěla opustit, když jsi v Pačejově podruhé v sezóně odstoupil…
„Ani v Pačejově nám nechyběla rychlost. V úvodní zkoušce druhý čas, ale pak přišly potíže s brzdami a my spadli na průběžnou čtvrtou příčku. Ve stopce jsme stáli delší dobu, kvůli autu před námi a brzdy jse nám přehrály tak že auto po odjezdu přestalo brzdit. Na přejezdu jsme si tedy chtěli brzdy odvzdušnit, ale bohužel se nám vyšroubovaly matky spolu se štefty, což znamenalo konec.“
Náladu sis spravil posledními dvěma závody. Nejprve dobře zajetá Barumka a pak bronzový Vsetín…
„Po všech těch peripetiích jsme si chtěli konečně nějaký závod užít, ale na Zlínsku to z naší strany moc slavné nebylo. Atmosféra při rally byla jako vždy skvělá. My jsme ale chtěli stůj co stůj Barumku dokončit a tomuto cíli se vše podřídilo. I proto nebyly naše časy dosažené na erzetách úplně podle mých představ. Na cílovou rampu jsme ovšem dojeli, takže cíl jsme splnili.
Říjnový Vsetín byl taky utrápený. Podle dosažených časů to sice nevypadá, ale opět nás trápily problémy s brzdami. Ty se výrazně projevily v závěru 2. RZ, kdy jsem před odbočením do vracáku prošlápl brzdový pedál. Ten pocit nikomu nepřeji a už vím, co prožívali „pežoťáci“. Před každou další zkouškou jsme preventivně brzdy odvzdušňovali. S pocitem, že máte tyto problémy, se špatně závodí. Problém byl na pravém předním kole a já doufám, že už je vše vyřešeno a můj nástupce v adamu už pojede v pohodě. Problém se startérem, který nám odešel v tankovací zóně, byl už jen takovou drobotinou. Ze Vsetína si ale odvážím vedle poháru za 3. místo i vzpomínky na krásný souboj s Michalem Srbem o bronz. Musím před Michalem smeknout, neboť jeho auto už je krapet staršího data výroby a skvěle nám sekundoval.“
Nezamrzelo tě zrušení domácího závodu ve Šternberku? Přece jen jsi zde loni vyhrál v RSS a dobrý výsledek by tě letos mohl posunout výš než na konečné 4. místo v rallysprintech…
„Letos bylo sprintových závodů opravdu hodně málo. Tady by se měl autoklub trochu zamyslet nad větší podporou malých soutěží. Když si vzpomenu, kolik jich bylo před několika lety a autoklub je rušil… V okolí Šternberka jsou krásné rychlostní zkoušky a mé loňské vítězství svědčí o tom, že tyto zkoušky mi sedí. Proto jsem se hodně těšil na „domácí“ podnik. O to větší pak bylo mé zklamání, když jsem se dozvěděl, že Rally Jeseníky se letos nepojede. Proslýchá se ale, že soutěž ve Šternberku bude mít své pokračování, i když asi v trochu jiné podobě.“
Nyní je po sezóně a končí tříletá spolupráce s Karlem Zapletalem. Jeho místo zaujme tvůj táta Ivan. Jak k této rošádě došlo?
„Tamtamy duní někdy až moc hlasitě :-))). Nemá cenu tedy nějak mlžit a raději, než začnou pobíhat v kuloárech fámy, poodhalím realitu. Ano, u mé posádky a u dvojice Tomáše Knápka došlo k menšímu zemětřesení. Já opouštím tým Kimi Sport a vracím se do týmu Futures Contproduct. V tomto týmu budou startovat dvě posádky. Jednu budou tvořit Tomáš Knápek společně s Karlem Zapletalem, pro které bude připraven týmový Opel Adam R2. No a já budu opět poslouchat tátu, tudíž dojde k znovuobnovení dvojice Horák – Horák. Na staronovou spolupráci se těším. Zbývá ještě prozradit maličkost, a to, že pojedeme v něčem lepším… J. A co může být lepší? Snad už jen vůz specifikace R5. A doplnění na závěr, Tomáš i já pojedeme rallysprinty.“
To se ale dostáváme asi k TOP zprávě ve tvé kariéře. Budeš řídit vůz specifikace R5, už jsi to rozdýchal?
„Snem každého jezdce je sedět v tom nejlepším. Někomu se to podaří, někomu ne. Já jsem hrdý na to, že budu patřit do skupiny kluků, kterým se tento sen splnil. Když se spřádaly plány o sezóně 2020, tak padla varianta možnosti jet s R5. Byly ale sezóny, kdy jsem bojoval s financemi, a tudíž jsem byl k možnosti přestupu do vyššího auta hodně skromný. Partneři ale chtějí auto vyšší kategorie. Tato zpráva vás hodně potěší, ale zároveň vyvstanou obavy, zda auto uřídíte. Na sezónu se pochopitelně moc těším, ale přiznám, že mám z R5 respekt. Přece jen je to zcela jiná jízda než v R2.“
Rozhodne se mezi Fordem a Hyundaiem R5. Proč právě tyto typy a jaké pocity máš po prvních testovacích kilometrech?
„Začnu od konce… První testovací jízdy s Fordem již proběhly a já jsem z nich opravdu nadšený. Samozřejmě mi bude nějakou dobu trvat, než v maximální míře využiji potenciál speciálu. Jízda ve fordu byla skvělá… Nyní mne čeká srovnání a svezení s Hyundaiem… A proč právě tyto dva vozy? Odpověď je jednoduchá… Dostali jsme výhodnou nabídku na pronájem z jednoho týmu. Bystrý fanoušek rally asi už tuší odkud vítr vane.“
Vím, že tvůj táta prožil taky část své kariéry za volantem. Nemáš obavu, že když se ti nebude třeba dařit, tak se bude cpát za volant?
„Ne nadarmo se říká „Ševče, drž se svého kopyta“ :-))). Ale teď už vážně. Jízda v R5 bude krapet rychlejší než s R2. Myslím si, že bude mít táta mnohem více práce, než doposud. Ale pokud bude opravdu moc chtít aspoň na chvilku usednout za volant, tak na přejezd z uzavřeného parkoviště do servisu mu to dovolím :-)). Rychlostní zkoušky jsou ale moje!“
Jaké si kladeš cíle s novým vozem?
„Cíle si žádné zatím nekladu. Vzhledem k tomu, že finanční rozpočet bude napjatý a já pravděpodobně nebudu mít žádné testy, bude mé seznamování s novým vozem až při samotné soutěži. Vůbec tudíž netuším, jak mi nové učení půjde. Až po odjetí několika závodů budu moct vyhodnocovat, zda dokáži zrychlovat. Jeden cíl přesto mám: každopádně nechci, aby mě poráželi mí letošní soupeři s vozy specifikace R2 :-).“
Poděkování a vzkaz fanouškům…
„Chtěl bych poděkovat všem sponzorům Futures Contproduct, autolakovně Autoperfekta Martinu Harazinovi, Grm systems, Cra, MV cars a Kimi racing za podporu. Své přítelkyni za toleranci a podporu na závodech. Za důvěru a možnost startovat s R5 Milanu Korčákovi. Karlu Zapletalovi za tři roky diktátu a možnost se vrátit zpět. Věřím, že si to se mnou někdy i užil, i když to nebylo vždycky ono. Jinak fanouškům rally přeji jen ty nejkrásnější zážitky ze soutěží a ať drží palce všem posádkám. Ony si to vždy zaslouží.“