Rozhovor s Vladimírem Příborským - VPmotorsport bral stříbro

Příborský, Vladimír - Příborský, Vladimír | foto: Archiv jezdce

Když jsme si povídali s Vladimírem Příborským jun. před rokem, tak společně se svým otcem Vladimírem starším za sebou měli co se týče „velkých rally“ pouze premiérovou účast v Rallysprint sérii v Pačejově. Ta pro ně znamenala druhé místo ve třídě 14. Rok se s rokem sešel a Příborští slaví opět druhé místo ve třídě 14, tentokrát ovšem za celou sezonu. K tomu navíc i ve skupině 14-18.

Vláďo, máte doma čerstvě poháry ze slavnostního vyhlášení vítězů rally v Autoklubu ČR. Vaše cesta k nim však nebyla úplně jednoduchá. S jakými záměry vstupoval VPmotorsport do loňské sezony?  

„V loňské sezóně pro nás bylo prioritou odjet další podniky Rallysprint série pro vyjetí možnosti účasti ve velkém mistráku v sezóně 2020. Všechny sprinty pro nás byly nové, pouze Pačejov jsme jeli podruhé.“ 

Vaše pouť Rallysprint sérií začala na úvodním Rallysprintu Kopná….

„Na Kopné to bylo hodně náročné – hodně se tam toho totiž pokazilo. Vypadl nám vypouštěcí šroub z převodovky a došlo ke ztrátě oleje. Už jsme měli v ruce jízdní výkaz s tím, že ho odevzdáme, ale naštěstí se nakonec podařilo sehnat náhradní „vypoušťák“ a mohli jsme s penalizací pokračovat. Další runda RZ byla ve znamení ucpávajícího se karburátoru a tím pádem už jsme poslední sekci jen nějak projeli a dojeli si pro třetí místo ve třídě 14... Navíc při Kopné jsem udělal tolik jezdeckých chyb, jako jsem snad neudělal za celou svoji závodní kariéru. Hned ve druhé zatáčce soutěže jsme jezdili po obrubníku, u křížku na Rakové jsme jezdili po mezi a vyvrcholilo to hodinami v levé čtyři...na jednu rychlostní zkoušku incidentů až až. Následovala další dvě přetočení, takže pouze dvě RZ z celé Kopné jsme projeli tak, jak jsme chtěli. Domů jsme ale odjížděli spokojeni, jelikož jsme auto dovezli v celku a dojeli do cíle. Kopná pro nás byla opravdu těžká, ale tratě jsou opravdu moc pěkné – je to zkrátka malá Barumka.“

Pak už přišla na řadu Rally Vyškov. Jak se rodilo Vaše první rallyové vítězství?

„Tratě Vyškova připomínají profilem Pačejov, respektive cesty, kde jsem řidičsky vyrůstal (to je rozdíl od Kopné či Vsetína, kde jsou tratě svým profilem něco jiného, než na co jsem zvyklý). Počasí bylo nádherné a od začátku nám to šlo moc pěkně. Startovka v naší třídě slibovala zopakování souboje z Kopné s Pavlem Malaníkem a Pavlem Šivicem. Ani Vyškov se sice neobešel bez technických problémů (prošlápnutá pedálovka, upadlý držák stabilizátoru), ale nakonec z toho bylo naše premiérové vítězství ve třídě. Jak už jsem psal, od začátku nám to šlapalo. Možná to bylo i tím, že jsme se potkali večer před závodem v hospodě na hotelu s pačejovským dispečinkem a moderátory Vyškova :-)“

Následovala právě vaše domácí soutěž, Rally Pačejov. Tu už jste znali z loňska, tedy alespoň převážnou část tratí. Podařilo se vám tyto zkušenosti zúročit? 

„Nakonec podařilo, nicméně před závodem jsem prodělal angínu a tudíž příprava na závod a i samotné seznamovací jízdy poznamenala tato nemoc. V závodní sobotu jsem byl připraven, ale unaven. Naštěstí se trochu ochladilo a nepanovalo takové vedro jako při najíždění. Na prvním „muničáku“ jsme zatlačili a až do krize v diváckém místě v malém „Monte Carlu“ na výjezdu z lesa jsme jeli pěkně na hraně, což se projevilo i na dobrém čase. RZ 2 byla pro nehodu zrušena (šlo o první zrušenou RZ v mé kariéře). Ale už tady se začala projevovat únava, která už pak trvala přes prostřední nejdelší sekci soutěže (4 RZ) až do posledního servisu. Tam jsem se trochu vzpamatoval a závěrečné dvě RZ jsme si zajeli konečně svižně, dle našich představ. A taky se nám podařilo zajet nejdelší a nejtěžší RZ Čečelovice pod deset minut a to jsme ještě dojeli auto před námi. Vyhráli jsme třídu 14 a celkově i s historiky jsme obsadili 36. místo absolutně. Jde o náš zatím největší úspěch, i když ten pocit nebyl úplně takový euforický, jako na předchozím ve Vyškově.“

Vaše podzimní plány narušilo zrušení Rally Jeseníky, na druhou stranu jste si nenechali ujít tradiční podzimní akci RKHA, která Vám přinesla další „podium“, i když ani tam to prý nebylo úplně bez problémů?

„Zrušení Jeseníků nás opravdu mrzelo, měl jsem dokonce „natrénováno“ přes onboardy z minulých ročníků. Podzimní akce RKHA je pro nás tradicí a navíc na letošní Rallye Stars Kramolín připravili pořadatelé novou pěknou RZ. Zatímco startovní pole bylo nabité, já byl „nějakej marnej“, dokonce i táta mi říkal, ať přidám (to se stalo poprvé v životě)... Jel jsem fakt špatně. Přes den se to trochu zlepšilo a na poslední RZ už jsme byli správně natěšeni, ale auto se rozhodlo jinak a v půlce RZ se nám začal zasekávat plyn. Musel jsem ho dokonce několikrát vypnout, abych nepřetočil motor. Ztratili jsme jednu pozici ve třídě a skončili třetí (je fakt že na poslední RZ odstoupil Marián Šín z druhého místa, jinak bychom spadli až na 4. místo).“

Letošní statistiku jinak 100%ního dojetí do cíle a na medailových pozicích Vám poněkud pokazila Rally Vsetín. Co se tam přihodilo?

„Po Kramolínu jsme se rozhodovali o Rallysprint sérii, zda odjet do Vsetína či nikoliv. Táta byl proti a i mechanici říkali raději přezimovat s čistým a nerozbitým autem, než se trmácet někam do Vsetína, kde počasí na konci října hrozilo už sněhem (v minulosti už se tak několikrát stalo) a riziko poškození vozu bylo vyšší, než obvykle. 14 dní to trvalo i mně, než jsem se definitivně rozhodl, přemluvil tátu, mechaniky a poslali jsme přihlášku. Startovka byla super, třídy 14 i 7 byly nabité. Počasí slibovalo babí léto - ráno mlha, odpoledne sluníčko, což značilo možné použití tvrdých pneu J. Tratě byly pěkné a pro nás samozřejmě kompletně nové, pouze Semetín byl z půlky nový pro všechny. Očekávali jsme, že naši soupeři, tedy místní Pavlové Šivic i Malaník, budou rychlí. A taky, že byli…Na první Hošťálkové jsme dostali od obou. Na novém Semetíně už jsme byli ve vteřině s Pavlem Malaníkem a dali Pavlovi Šivicovi, tudíž pěkné. V servisu jsme provedli pouze kontrolu a optimisticky vyrazili na Jabloňovou. V tu jsem věřil, že charakter zkoušky by nám měl svědčit a mohlo by se nám zde dařit. Ale osud tomu nechtěl. Těsně před výjezdem na hlavní silnici nad Dušnou v úzkém mezi zahrádkami najednou bylo něco „špatně“...Praskl nám spodní kulový čep v ramenu. Vylomilo se kolo, vytrhla poloosa atd. (takové ty běžné škody kdy se vylomí kolo L). Auto jsme s pomocí diváků odstranili z cesty. Kluci ze servisu pro nás dojeli, vyměnili kulák, auto jsme natlačili na podval a vyrazili domů. Po cestě jsme počítali škody a ztrátu bodů. Díky zrušení Jeseníků se počítaly všechny závody, tudíž jsme měli jen tři dokončené a skončili jsme druzí jak ve třídě 14, tak i ve společné klasifikaci tříd - skupině 14-18.“

Odhaduji tedy správně, že i přes smolný závěr bude hodnocení Vaší sezony rozhodně pozitivní?

„Ano, jedním slovem SUPER, že jsme to s tátou dokázali. Samozřejmě bez pomoci mechaniků Petra a Honzy Freiových (Frei Racing Team), Tomáše Urbana a Honzy Jedličky bychom nemohli sezonu absolvovat. Děkujeme za podporu společnosti HANSA-FLEX spol. s.r.o. Velké „DĚKUJI“ patří naším rodinám, že nám náš sport tolerují.“

Na závěr nemůže chybět otázka, jak hodláte na Vaše stříbrné poháry z vyhlášení vítězů navázat v příští sezoně?

„V sezoně 2020 plánujeme účast na Šumavě, Pačejově, Příbrami a nové Plzni. Ale vše je otázka peněz. Jelikož i toto je jedna z možností jak se prezentovat, tak kdokoliv by měl zájem nás podpořit, jsme zde a jsme připraveni ke spolupráci. Do sezony 2020 přejeme hodně všem hodně štěstí a zdraví - to hlavně.“

 

Více o našem týmu se můžete dozvědět na našem týmovém facebookovém profilu:  https://www.facebook.com/VPmotorsport1/  a na youtube kanálu VPmotorsport: 

https://www.youtube.com/channel/UCEEjaCia79A6RG901u4r86g,

kde najdete nějaké onboardy z našeho závodění.“  

 

Děkuji za rozhovor!

 

 

 

Aleš Holakovský

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy