Sezona poznamenaná koronavirem
Jaroslav Orsák: „Současná epidemie poznamenala naše plány opravdu hodně. Náš program byl jasně daný. Seriál mistrovství Evropy v kategorii ERC1 Junior a k tomu jsme měli vybrané menší přípravné zahraniční soutěže. Před úvodní soutěží na Azorských ostrovech jsme jeli ve Španělsku šotolinovou Rallye Tierra Atlas de Lorca. Erik dojel v konkurenci domácí špičky třetí. Byla to perfektní příprava na první evropskou soutěž. Ale pak přišel v půlce Evropy lockdown, Azory byly zrušeny a všechno se začalo měnit.“
„Přepnuli jsme do testovacího módu a pokračovali v přípravě alespoň na domácích asfaltových testech. Evropská sezona se rozběhla až v polovině léta v Římě. Aby se Erik před italskou soutěží rozjel, přihlásili jsme se na Rally Bohemia. V Mladé Boleslavi loni nestartoval, takže trať pro něj byla úplně nová. Měli jsme první den problémy se zapalovacími svíčkami a motor běžel místy jen na tři válce. Ale Erik absolvoval celou trať a dojel celkově osmý.“
Nepovedený začátek v Itálii
Erik Cais: „V Římě jsem startoval prakticky poprvé na nejtvrdších třicítkách gumách (Michelin Pilot Sport R32) a na první rychlostní zkoušce jsem poškodil závěs pravého kola. Byla to moje nezkušenost. I když mě Jaroušek (Orsák) za tři roky naučil neskutečné množství věcí, občas přijde moment, který je pro mě nový. Na Evropě se nemůže testovat víc než jeden den v dané lokaci. U nás nebyly podmínky si ty třicítky vyzkoušet, protože fungují jen při vysoké teplotě. Dnes už víme, že tato nejtvrdší směs potřebuje 3 – 4 km jízdy, aby se zahřála na provozní teplotu. Ale tehdy jsem nedokázal odhadnout její přilnavost. Zvláště, když jsme na startu stáli dlouhých 40 minut kvůli havárii jednoho vozu před námi. Asi kilometr po startu pneumatiky ještě nebyly optimálně zahřáté, ale já už jel naplno. V jedné zatáčce se mi auto sklouzlo víc, než jsem čekal a narazil jsem zadním kolem do betonového mostku. S poškozeným závěsem jsem dojel po ráfku do cíle zkoušky, ale museli jsme odstoupit.“
Mirek Cais: „Nicméně mechanici dokázali Fiestu Rally2 do druhé etapy opravit a Erik s Jindřiškou se mohli vrátit na trať. Nebylo to důležité jen pro sbírání dalších zkušeností, ale i pro zisk prvních evropských bodů. Později se ukázalo, že každý bod byl v konečném účtování důležitý. Juniorská konkurence letos neskutečně narostla.“
„Tehdy už bylo také jasné, že se nepojede domácí Barumka, na kterou jsme se moc těšili a připravovali. Strašně nás to mrzelo, ale zdraví je samozřejmě nejdůležitější.“
Jaroslav Orsák: „Vozy R5, resp. Rally 2 jsou už dnes na asfaltu tak rychlé, že jsme museli zapracovat na rozpisu. Ten, který Erik používal loni s dvoukolkou, nestačil. To byl důležitý aspekt, který jsme v Itálii zjistili. Jenže na změny nebylo dost prostoru, protože za tři týdny následovala šotolinová Rally Liepaja.“
Lotyšský reparát
Erik Cais: „Lotyšsko pro mě po minulém roce nebyl závod, na který bych se těšil. Loni se mi tam povedlo to, co asi jen málokomu – rozbít dvě auta za jeden týden. Ale tak to bohužel bylo. Rally, při kterých člověk havaruje, ještě budou. V okamžiku, kdy se jede na limitu, je k chybě opravdu blízko a často je to taková rychlost, že ta chyba může být i fatální.“
„Šotolina nám Čechům není blízká, protože ji máme jen pár kilometrů v Hustopečích. Trať je navíc velmi, velmi rychlá. Vůbec jsem nevěděl, jak se čtyřkolka bude na takovém povrchu řídit. Bylo to úplně jiné než loni s dvoukolkou. Ale postupně jsem jízdě přicházel na chuť a zlepšoval jsem se. Bohužel jsme byli v závěru první etapy tak rychlí, že jsme se probojovali do první desítky a museli druhý den startovat jako první a čistit trať.“
Jaroslav Orsák: „Podcenili jsme, jak se někteří jezdci brání čištění trati a taktizují. Jeden z Finů před fotobuňkou čekal, než ztratí svoji pozici a my ho přeskočíme. Navíc bohužel nečekaně havaroval Grjazin a to nás posunulo z 12. místa na nechtěnou 10. příčku. Vyhráli jsme zkrátka jackpot! J Erik si mohl vyzkoušet roli Ogiera s Loebem v mistrovství světa, kde se je FIA snažila celé roky nechat jezdit první a zpomalit je. O to víc dnes můžeme ocenit, jací jsou to skvělí jezdci.“
Erik Cais: „Poprvé jsem si vyzkoušel čištění tratě, což je opravdu náročné. Ztráta dělá podle podmínek 1 – 2 s na kilometr, což je strašně moc. Zdárně jsme dočistili trať až do cíle bez jakéhokoliv poškození vozu. Což pro mě bylo po loňsku samozřejmě důležité. Dojeli jsme dvanáctí, pátí mezi juniory.“
V Portugalsku s novým rozpisem
Jaroslav Orsák: „Následovala delší přestávka, během které jsme intenzivně pracovali na zlepšení rozpisu. Po Bohemii, Římě a Lotyšsku bylo jasné, že právě rozpis je Erikovou největší slabinou.“
„Při Rally Fafe Montelongo bylo výhodou, že se jednalo o soutěž, kterou dosud nikdo nejel. Nikdo neznal ani onboardy. Byl to čistý nepopsaný list papíru. Tam se ukázalo, jak kdo umí jezdit. Byli jsme překvapeni, když jsme zjistili, jak krásné jsou tam asfaltové erzety. Úžasné prostředí, pěkná příroda, tratě takříkajíc na pětníku. Velmi těžká byla volba pneumatik. V horách se počasí často měnilo. Je to blízko Atlantického oceánu a každou chvíli pršelo.“
Mirek Cais: „Erik zužitkoval vše, co se v té pauze po Lotyšsku naučil. O to víc nás mrzí, že se Fafe příští rok jede na šotolině jako při mistrovství světa.“
Erik Cais: „I když člověk najede v sériovém autě spoustu kilometrů a rozpis zná dokonale, v závodním autě je to úplně jiné. V první sekci jsem pořádně nevěděl, co která zatáčka přinese. Jel jsem skoro naslepo. Po prvním průjezdu jsem si do rozpisu vnesl, jakou rychlostí auto daný stupeň zatáčky projede. V další rundě jsem si to potvrdil a druhý den už začaly padat rychlé časy. Ověřili jsme si funkčnost rozpisu a byl z toho náš nejlepší výsledek. Sedmé místo celkově a třetí v kategorii ERC 1 Junior.“
První vítězství
Jaroslav Orsák: „Když jsme se vraceli z Portugalska, rozhodli jsme se změny v rozpise zafixovat na nějakých dalších soutěžích. Věděli jsme, že nám žádné testy ostrý závod nenahradí. Bylo důležité, aby to Erik do sebe dostal a nemusel nad rozpisem přemýšlet. Aby to pro něj bylo automatické. Proto jsme se cestou zastavili na regionální rally v italských Dolomitech.“
Erik Cais: „Pro mě bylo důležité, že jsem vyhrál svoji první rally v životě. Rozpis už fungoval. Škoda, že se pro nesjízdnost nejela zkouška, která se mi líbila nejvíc. Napadlo poměrně dost sněhu a my jsme měli problém dostat se vůbec na start. Spali jsme v hotelu ve výšce 1600 m/m a brzo ráno jsme museli stáhnout auta do nižší polohy. Sníh jsme v té době opravdu nečekali a auta byla na letních gumách.“
Mirek Cais: „Před následující evropskou soutěží v Maďarsku jsme hledali další rally, kde by Erik znovu naskočil do závodního módu. Byl to obrovský problém. Slovinsko i Vsetínský rallysprint nám zrušili. V Itálii už nás nevzali pro překročení kapacity tratě. V Německu na jedné soutěži u Hamburku nám tři dny před startem řekli, že je u nás velký nárůst případů koronaviru, takže Čechy na startu nechtějí. Poslední šancí víkendu byla malá polská Rally Kipard, kde se shodou okolností sešla domácí špička, která také neměla kde závodit. Nakonec to byla ta nejlepší příprava na Rally Hungary.“
Erik Cais: „Jindřiška měla poraněný prst a tak jsme využili spolupráci se spolujezdeckou akademií Autoklubu ČR. Na jejich doporučení se mnou jel Danny Persein. Pro něj to byl obrovský skok, protože šel z nejslabšího vozu do Rally2. Přesto se toho zhostil velmi dobře a podal výborný výkon. I díky tomu jsem porazil zkušeného Grzegorze Grzyba a zvítězil. Považuji to za svůj velký úspěch a měl jsem z toho velkou radost.“
„V Polsku jsem zkusil jet poprvé naplno, tzv. race mode. Bylo sucho a vyzkoušel jsem si dosavadní totální limit svůj, auta i rozpisu. Při dalších startech se to zase posunulo, ale tehdy jsem jel opravdu poprvé na maximum.“
Maďarská stíhací jízda
Erik Cais: „Maďarsko pro mě bylo po zrušení Barumky svým charakterem nejbližší rally. Moc se mi líbí zdejší tratě i podzimní podmínky, kdy je vytaháno hodně bahna, listí a jede se dost po šotolině. Na to jsem se opravdu moc těšil. Na úvodní páteční rallykrosové zkoušce se nám povedlo zajet dobrý čtvrtý čas. Na rozdíl od Říma jsme to posunuli až na druhou vložku, kde jsme se naši chybou dostali mimo trať. Ztratili jsme poměrně dost času, protože jsem se odpoutal. Přiběhlo dost diváků, ale nedařilo se jim dostat auto z příkopu. Vystoupil jsem ven, abychom si ukázali, jak vůz vyprostit. To se podařilo a skočil jsem zpátky dovnitř. Ale protože ctím pravidla a nechci riskovat zdraví, hned jsem znovu zastavil mimo silnici a připoutal se. Ve stresu to zabere víc času než obvykle. Navíc jsem ještě před sebe pouštěl Hercziga, kterému jsem na domácí soutěži nechtěl škodit. Když jsem ho viděl v zrcátku, raději jsem ještě nějakých 10 – 15 s počkal, aby mohl bezpečně projet. Celkem jsme ztratili 2:48 min, což je na takové soutěži něco jako světelný rok.“
„Věděl jsem, že rally je hodně dlouhá a dost lidí může udělat chybu, tak jsem začal tahat. Dařilo se zajíždět časy v první pětce a vyvrcholilo to na závěrečné sobotní zkoušce, kde jsme byli druzí 1,2 s za vítězným Mikkelsenem. V tomto směru byla naše úvodní ztráta velkou škodou. Ale na „kdyby“ se samozřejmě nehraje. Za mě byla soutěž opravdu povedená. Díky stíhací jízdě jsme se probojovali ze čtvrté desítky až na osmé místo. Považuji to za svůj nejlepší letošní výkon.“
Kanáry v dešti
Jaroslav Orsák: „Erikovi v rámci kategorie ERC1 Junior při závěrečné soutěži už nemohl nikdo vzít páté místo. Týmová strategie byla jasná. Porazit Marczyka a Llarenu a probojovat se na stupně vítězů. Na Kanárech panovalo extrémně proměnlivé počasí, které jsme v minulosti zažili jen na Azorských ostrovech. Dvacet minut svítilo slunce, pak přišel obrovský černý mrak a začalo pršet. Na jedné straně hory bylo mokro, na druhé sucho. Před startem jsme museli odhadnout, zda dešťový mrak přijde nebo ne. Nakonec jsme na první rundu obuli mokré pneumatiky Michelin. To se nám vyplatilo a Erik byl po RZ 4 na druhém místě necelých 8 sekund za pozdějším vítězem Fourmauxem.“
„Do druhé části etapy jsme obuli křížovou kombinaci gum, ale na páté vložce Erika překvapila voda. Auto se v pravotočivé zatáčce víc sklouzlo a levou stranou ťuklo o betonovou zeď mostu. S oběma poškozenými koly se pokračovat nedalo. Přes noc mechanici vůz opravili, aby posádka mohla projet celou druhou etapu. Za pět měsíců se totiž seriál ERC na Kanáry vrací.“
Erik Cais: „Asfaltové silnice na ostrově mají okruhový charakter, Tím, že jsem do rally nepřišel z motokár, jako téměř jediný z mých soupeřů, je to pro mě něco nového. Teprve se okruhovou stopu učím. Mně víc vyhovují rozbité technické tratě, jako jsou na Barumce. Což ostatně potvrzují i naše časy v Maďarsku. Tím, že na Kanárech spadla voda, to pro mě bylo o něco lepší, protože na mokru dokážu jet.“
Erikův progres
Jaroslav Orsák: „Konkurence v juniorech byla letos mnohem větší než loni. Erik letos znovu ukázal svůj progres. I když ulámal pár koleček, nemuseli jsme měnit karoserie. J Je důležité, že s autem nebourá. Poškozená kola nebo sklouznutí do příkopu patří k vývoji. Ale ještě důležitější je, že dokázal zajíždět časy v první pětce absolutní klasifikace během prvního roku se čtyřkolkou Rally2. Je to příjemné zjištění. Pro nás je hlavní, když ukáže, že na to má, než jet stylem hyena časy ve druhé desítce a dojet do cíle. Radši, ať rve ty kola dál a učí se bojovat o nejvyšší příčky s nejlepšími soupeři. Jen to ho posune dopředu. Je ještě mladý a vše má před sebou, ale zásadní je mít tu rychlost. Udržet se na trati už je věc druhá. To se naučí, to je otázka zkušeností a financí.“
„Podařilo se nám odjet 10 závodů, což byl v této době malý zázrak. Erik pokaždé dojel až do cíle, i když někdy musel využít systém superally. Jeho výkony dokazují, že se nám podařilo nastavení Fordu Fiesty Rally2 vyladit pro asfaltový i šotolinový povrch. Ziskem 5. místa v ERC1 Junior, jsme splnili přání našich hlavních sponzorů. Našim interním cílem byla třetí příčka, o kterou budeme znovu bojovat v roce 2021.“
Nejbližší plány a starty v ČR
Mirek Cais: „Erik ještě neměl příležitost závodit na sněhu. Během zimní přestávky bychom mu rádi dopřáli možnost absolvovat testy a startovat na některé rally na severu na pneumatikách s velkými hroty. Na tom v současnosti pracujeme. A to je také důvod, proč jsme po Kanárských ostrovech auto přestavěli na šotolinovou specifikaci.“
„Moc rádi bychom se českým fanouškům ukázali nejen na jubilejním 50. ročníku Barum rally, na kterou se už teď těšíme. Moc bychom si přáli, aby nebyla termínová kolize některého evropského závodu s Rally Bohemia (rozhovor vznikl před vydáním českého kalendáře). Chtěli bychom Bohemku opět udělat jako test před Římem.“
Spolupráce AČR, YACCO a Michelin
Jaroslav Orsák: „Náš projekt startů v seriálu ERC trvá druhým rokem a podařilo se nám proniknout do juniorské špičky a občas vystrčit růžky. Chtěli bychom poděkovat všem partnerům, zejména Autoklubu ČR za podporu v této výjimečné době. Od začátku našemu projektu věří a fandí nám. Pokračujeme v dlouhodobých plánech, ale souvisí to samozřejmě s financemi. Zvláště v dnešní době kovidové to není jednoduché.“
„Podařilo se nám vytvořit krásnou paralelu s francouzským systémem podpory mladých talentů, kde YACCO spolupracuje s jejich federací automobilového sportu FFSA. Erik je první akvizicí olejářské firmy mimo Francii. Je v podstatě stejně jako Adrien Fourmaux továrním jezdcem firmy YACCO. Francouzi vysoce oceňují, že máme podporu našeho národního Autoklubu ČR. Našim společným partnerem je i renomovaný výrobce pneumatik Michelin. Můžeme říct, že máme od všech tří významných partnerů příslib na pokračování spolupráce v rámci našeho evropského projektu i na další sezonu.“
Erik Cais: „Já bych chtěl na závěr poděkovat Jindřišce a všem našim partnerům, celému týmu, celé rodině, přítelkyni a fanouškům. Zkrátka všem, kteří jsou součástí našeho projektu. Současně bychom všem chtěli popřát zdraví a optimismus do příštího roku.“