Po heroickém výkonu mechaniků pokračuje Aleš Loprais dál

Třetí etapa pro posádku Aleše Lopraise nezačala ranní spojovačkou ani startem do
speciálky, ale už hluboko v noci přitažením závodní Tatry do bivaku v Puerto Madryn.
Mechanici se prakticky ihned pustili do opravy, ale rozsah poškození si vyžádal
celonoční práci s infarktovým závěrem, když až deset minut před povinným startem do
etapy Tatra poprvé nastartovala a rozjela se. Pětice mechaniků udělala pro zdar věci
možné i nemožné a celou noc nezamhouřila ani oko, prakticky ihned po skončení opravy
ji navíc čekal sedmisetkilometrový přesun do Jacobacci a Milana Holáně speciálka v
plném tempu. Na otestování opravy už nezbyl čas, třetí etapa se jela znovu naplno.
Posádka press caru alespoň při startu zablokovala pro závodní Tatru místo na blízké
čerpací stanici, aby maximálně zkrátila zdržení při přesunu na start speciálky, do
nějž se doba strávená u čerpací stanice samozřejmě započítává.

Podivný mix smůly a štěstí naši závodní posádku provázel i celou speciálku, do níž
se Aleš pustil s maximální vervou a zejména v úvodní technické sekci před CP1 musel
složitě předjíždět řadu soupeřů na slabších vozech, kteří postupně zapadali do
kolejí vyjetých od kamionů. Zhruba 20 km po CP1 rapidně vzrostla teplota motoru a
prvotní diagnóza odhalila prasklý chladič, voda z něj volně unikala. Posádka nalila
do chladícího traktu prakticky všechny vezené kapaliny a zachránilo ji až
polovyschlé vádí, z něhož nabrala potřebné množství vody. "Místní lidé jsou úžasní,
rozdali by se. Když jeden místní fanoušek viděl, co máme za problém, utíkal do auta
a přinesl pytlík s něčím co nápadně připomínalo vyschlý drcený kravský trus a prý ať
to nasypeme do chladiče. Ostatně, nic jiného už nám nezbývalo. Celkem to zafungovalo
dalo se na to dojet. Z vádí jsme nabrali 40 litrů vody, prakticky plnou kapacitu
chladícího systému. S jedním místním fandou jsem vyměnil svoji týmovou kšiltovku za
15litrový kanystr a speciálku jsme dojeli," líčí dojmy navigátor Vojta Štajf. I tak
posádka nabrala další dvouhodinové manko, úspěšně však dokončila etapu. Závada se
přihodila v době, kdy mezi závodním vozem na trati speciálky a asistencí při přesunu
byla maximální možná vzdálenost a zejména neprostupný terén.

Jako by problémů nebylo dost, v polovině etapy se při prudkém přejezdu některých
nerovností v technické pasáži právě Vojta Štajf udeřil do hlavy o trubku ochranného
rámu a po zbytek etapy trpěl bolestmi hlavy. "Doktor mi přidělil fixační límec a dal
nějaké prášky, do dvou dnů by mi mělo být lépe. Nevadí mi to při skocích ani v
běžném terénu, ale prudké příčné vlnění a roleta jsou špatné. V první chvíli jsem
myslel, že se mi hlava úplně rozstřelí, ale bylo třeba jet dál," dokončuje Vojta.

Dvouhodinová ztráta není pro další vývoj závodu vyloženou tragédií. "Trasa je těžká,
ty skutečně zlé etapy nás teprve čekají a je předpoklad, že pořadí i ztráty u všech
soupeřů se budou ještě velmi přelévat způsobem, který se nedá ani předpovědět. Je to
nepříjemné, ale dokud tu budeme a náš vůz bude schopen jízdy, budeme bojovat dál,
šance na kvalitní umístění je stále vysoká, ale další potíže už přijít nesmějí,"
shrnul po dojezdu Aleš Loprais.

Protože už úvodní etapy dávají posádkám zabrat více, než se čekalo, bude čtvrtá
speciálka zkrácena o úvodní 78kilomerovou sekci.