Co však tomuto úspěchu předcházelo? Situaci před soutěží popisuje spolujezdec a týmový manažer Daniel Trunkát: "Oproti předcházející Šumavě se podařilo vyřešit problémy s motorem, který nyní fungoval tak, jak měl. Výsledek, respektive především dosahované časy na Šumavě pro nás byly trochu zklamáním, protože jsme za předními vozy poměrně značně zaostávali. Díky tomu u nás panovala před Krumlovem lehce zvýšená nervozita, protože jsme si říkali, že by měl být Krumlov lepší, než Šumava. Nyní se tímto výsledkem potvrdilo, že na Šumavě byly horší časy skutečně zaviněny spíše motorem."
Hned od startu se posádce podařilo vstoupit od soutěže ve velkém stylu, když na úvodní divácké zkoušce na českobudějovickém výstavišti zaostali za vítězným Romanem Krestou pouze o jedinou desetinu sekundy. I další průběh páteční večerní a noční etapy, v čele s náročnou 25,5 km dlohou RZ Kohout-Ján, se vyvíjel nad očekávání dobře. To jenom potvrzují slova Jaromíra Tarabuse: "Co se týče pátku, tak ten nám výborně sedl a soutěž jsme měli rozjetou nádherně, časy srovnatelné s Romanem Krestou a Vaškem Pechem byly úplně perfektní."
K pozdnímu spánku po první etapě tedy Jaromír s Danielem uléhali na třetím místě, se ztrátou devíti sekund na druhého Václava Pecha a osmnácti na vedoucího Romana Krestu. A naopak s více než půlminutovým náskokem na čtvrtého Pavla Valouška.
"Druhý den jsme vědeli, že oba dva před námi budou velice rychlí už na prvních Malontech, což se následně i přes naši snahu potvrdilo. Naše ztráta na Vaška Pecha zde narostla o sedmnáct a půl sekundy, na Romana pak dokonce o půl minuty. A Malonty se mi zdály být ještě o hodně rychlejší, než dříve," konstatuje jezdec.
Takto létala posádka Jaromír Tarabus - Daniel Trunkát v Krumlově
Nechybělo však mnoho a vidina medaile za třetí místo se mohla náhle rozplynout při sobotním průjezdu diváckou RZ na výstavišti: "Měli jsme štěstí v neštěstí. Už od začátku se mi zdálo, že to zde klouže podstatně více, než při pátečním průjezdu. Měl pocit, že jsem zvolnil dost, ale neodhadl jsem to, v jednom místě v závěrečném druhém kole auto uklouzlo více, než jsem čekal a trefili jsme levým zadním kolem patník. Naštěstí kolo relativně vydrželo a urazila se jenom pomocná tyč ramene, s čímž šlo dojet zbývajících zhruba 500 metrů do cíle, aniž to znamenalo více než několik sekund ztráty. V servisu dali kluci zavěšení kola v pohodě dohromady," popisuje incident s dobrým koncem jezdec.
Závěrečná odpolední sekce jihočeské soutěže se pro posádku pak odehrávala ve znamení nutnosti obhajovat třetí místo před Pavlem Valouškem. Jaromír Tarabus: "Při prvních sobotních průjezdech už se nám jízda tolik nedařila a nebyla tak plynulá jako v pátek, netrefoval jsem se tak optimálně do rytmu zatáček a bylo to takové „sekanější“. Druhá sekce už se nám pocitově podařila lépe, ale přesto se k nám na Malontech a hlavně na RZ Slavkov stále přibližoval Pavel Valoušek. Pátek vyšel lépe nám, sobota zase Pavlovi, nicméně v cíli nám na deset sekund k dobru zbylo."
Výrazné okamžiky z druhé etapy sděluje i Dan Trunkát: "Z mého pohledu jsme měli dva výrazné krizové momenty. První již zmíněné polouražené kolo na druhém výstavišti. Druhý potom na druhém Rožmitále, který nám šel dobře a kde jsme „tahali“ kvůli Pavlu Valouškovi, když jsem zde byl pozdě v rozpisu ve sjezdu do pravé pět - ale Mira to zázračně zachránil."
Večer tedy posádce Fiatu Grande Punto Abarth S2000 nic nebránilo vychutnat si slavnostní vyhlášení vítězů v českokrumlovské Jelení zahradě s bronzovými věnci na krku a z této pozice zhodnotit účinkování v soutěži: Jaromír Tarabus: "Až na poškození kola na výstavišti či pár relativně běžných krizových situací to byl pro nás perfektně vydařený závod od začátku do konce, když auto fungovalo po celou dobu také bezchybně."
Daniel Trunkát: "Krumlov byl jako obvykle naše rallyová klasika, nádherné těžké erzety a do toho proměnlivé počasí. Tentokrát se to naštěstí celé dalo odjet na suchých pneu, což pro nás bylo dobře, protože s mokrými gumami si stále ne zcela rozumíme. Poněkud negativně mě překvapily Malonty, jak se vlivem nového asfaltu zrychlují a už mně to v některých místech přijde strašně rychlé i dost nebezpečné. Celkově pochopitelně naprostá spokojenost, je to jeden z nejlepších výsledků v naší kariéře. Ceníme si toho, že z předních posádek pravidelně startujících v mistrovství republiky dojeli v podstatě všichni, takže o to je výsledek hodnotnější. Poděkování za něj patří také mechanikům a celému týmu JM Engineering. A samozřejmě doufáme, že v nastoleném trendu se nám podaří pokračovat i v Hustopečích."