Ty startuješ ve třídě 6, což je silně obsazovaná třída... Proč ses rozhodl právě pro tuto třídu, a nebylo by jednodušší „do začátků“ jít do něčeho slabšího?
„Myslím, že třída 6 je na začátek asi nejlepší volba z pohledu auta. Přece jen je to už takový „opravdový závoďák“. Dlouhou dobu jsem si chtěl vyzkoušet auto kategorie R2 a měl to být jen jednorázový start na 2. Rally Kroměříž, ale po shodě náhod jsme auto koupili, takže volba byla jasná.“
A hned velký mistrák? To sis dal samé vysoké cíle...
„Původní plán byl odjet jen pár soutěží rallysprintového mistrovství, ale to nám bylo rozmluveno, ať raději zkusíme MČR z hlediska odjetých kilometrů.“
Pokud jsem tě v úvodu označil za nováčka, pak pohled do výsledků mluví o zkušeném jezdci, který, pokud soutěž dokončí, tak vždy s pohárkem. Jaký je recept na dobré výsledky?
„Tak to nedokážu vůbec říct, protože sám jsem z výsledků příjemně překvapen a nikdo z nás v týmu to rozhodně nečekal. Snažil jsem se co nejvíce učit se s autem a užívat si každý závodní metr rychlostních zkoušek. A výsledky tam začaly nějak padat samy :).“
Jaké jsi měl cíle před sezónou?
„Plán byl jasný - dojíždět závody a co nejvíce se naučit s autem. A když by se k tomu přidaly dobré výsledky a žádné škody na autě, pak by to bylo super. To vše se částečně povedlo, ale abych sportovně přiznal, byly i momenty, které se nepovedly.“
Sezónu jsi začal až na Šumavě, kde jsi dojel devátý mezi dvoukolkami... Čekal jsi na úvod takový výsledek?
„To nečekal nikdo a už vůbec ne já. Po úvodní rychlostní zkoušce, kterou byl Čínovský okruh, kde jsem udělal začátečnickou chybu a málem jsme museli odstoupit, jsem byl upřímně naštvaný sám na sebe. Peugeot to ale naštěstí vydržel a odnesl to „jen“ přední nárazník :).“
Pak přišla Rally Plzeň, jediný tvůj sprint a další vydařený závod. Nebyla škoda, že ses nepustil i do jednodenních soutěží?
„Vydařený bezpochyby byl. Jel jsem ve větším klidu než na Šumavě. Hlavním cílem bylo dovézt auto celé a nasbírat co nejvíce zkušeností. Toto se nám povedlo a 2. místo po projetí cílovou rampou bylo skvělé. Pak ovšem přišla nešťastná penalizace Michala Srby a díky ní jsme třídu v Plzni vyhráli. Osobně toto vítězství za vítězství nepovažuji a přikládám je Michalovi, neboť podle mne by se mělo rozhodovat na rychlostních zkouškách a ne na přejezdu, byť je součástí závodu.“
Následně ses postavil na start rally mezi vinicemi v Hustopečích a přišla jediná havárie v sezóně. Co se stalo?
„Přišla hloupá chyba a trefil jsem antikat jako několik dalších jezdců. Naštěstí pro mě to bylo jen s minimální škodou na autě a mohli jsme druhý den pokračovat a aspoň se seznámit se soutěží. A za to patří velké DÍKY všem klukům v servisu, že stihli dát auto dohromady.“
Na Bohemce jsi ve dvoukolkách skončil těsně pod bednou. To už jsi svým soupeřům něco naznačoval?
„To vůbec ne… :-))) Je to ale moje domácí soutěž, kterou jsem chtěl aspoň jednou v životě jet a to, že se nám povedl super výsledek, to byla jen třešnička. Všechno to tak nějak začalo po hezky skončené sobotě, kdy jsme měli sice ztrátu, ale věděli jsme, že do cíle je ještě hodně daleko. A po prvním průjezdu erzetou Krásná, kdy se nám povedlo ukrojit velkou část ztráty, jsme věřili, že můžeme zabojovat o vítězství ve třídě. To se nám po druhém průjezdu stejné zkoušky podařilo a my šli s malým náskokem do vedení. V harmonogramu byla poslední zkouška a mně bylo jasné, že pokud chci vyhrát, musím zajet erzetu bez chyb. Závěrečnou RZ jsme zvládli a náskok před druhým v pořadí ještě navýšili. Po sprintu tak přišlo vítězství ve třídě i ve velkém mistráku, okořeněné prezentací na domácí půdě.“
Co říkáš na Barumku? Atmosféra, soupeři a spousta diváků...
„Barum rally má své neopakovatelné kouzlo a já měl možnost tuto skvělou atmosféru zažít i zpoza volantu. Musím říct jedním slovem paráda… Já ale nedokázal navázat na výsledek z Mladé Boleslavi a nepodařilo se mi chytit tempo. Pohyboval jsem se ve výsledcích vcelku nízko, z čehož jsem byl docela zklamaný. Potvrdilo se, že zlínská rally je opravdu tvrdá soutěž se spoustou nástrah, kde není prostor pro chyby. A pro mne, jako pro nováčka, to bylo hodně těžké. Přesto jsem si tu super atmosféru a spousty diváků užíval, byť jsem jel v polovině startovního pole. Jen je škoda, že po hloupé chybě na jednom skoku halenkovické zkoušky jsme museli nakonec odstoupit v servisu pro technickou závadu, ale to k závodům patří :). Alespoň mám důvod se do Zlína vrátit a tuto soutěž pokořit.“
Pačejov a Krumlov, dvě soutěže se stejným vítězem ve dvoukolkách... Krásný závěr sezóny...
„Ano, jsou to rozhodně krásné výsledky, dalo by se říci, že až z říše snů…Po nevydařené Barumce jsme si všichni v týmu chtěli spravit chuť a hlavně zabojovat o titul vicemistra ve třídě 6. Proto jsme do toho všichni dali veškeré úsilí a cíl daný před soutěžemi se podařilo splnit, i když ani tady to nebylo bez problémů a chyb.“
Tvé celkové hodnocení sezóny bude znít patrně hodně pozitivně...
„Sezónu bych hodnotil určitě velmi kladně. Vše, co jsme chtěli, jsme splnili a dokonce se povedlo i něco navíc. Celá sezóna byla super jízda a já jsem si ji hrozně moc užil. Věřím, že se nám povede navázat na letošní výsledky i v roce 2022.“
Jediné, co mi u tebe moc nesedí, jsou spolujezdci. Pět navigátorů… není to nějak moc na jednu sezónu?
„Ano, je to takové nezvyklé. Ale s každým spolujezdcem jsem získal cenné zkušenosti. Chtěl bych všem moc poděkovat za to, že mě vždy provedli soutěží a doufám, že si závody užívali stejně jako já.“
Už spřádáš plány pro letošní rok? Kde a v čem tě uvidíme?
„Plán na další rok je jasný. Chtěli bychom jet kompletní seriál závodů MČR, ale všechno se bude odvíjet od financí a zda se nám podaří sehnat nové partnery, kteří by nás podpořili. Takže vše je nyní ještě v jednání. Jasné je pouze to, že budeme startovat s naší 208 R2.“
Poděkování...
„Poděkovat bych chtěl všem, kteří mi pomohli uskutečnit letošní sezónu, hlavně pak tátovi a Kamilovi. Díky patří i všem našim partnerům, celé rodině a spoustě dalších lidí, kteří se více či méně podíleli na zajištění sezóny. Hrozně moc si toho vážím. Děkuji.“