Jakub Jirovec absolvoval vloni svou první „Barumku“, a jelikož ho zlínský závod nadchl, počítal i s letošní účastí. Tentokráte to bylo se dvěma změnami, kdy na místo spolujezdce usedl zlínský „kibic“ Víťa Baďura a oba pak společně do Alpiny A110 RGT. Nově složená posádka se na vrchol sezóny na českých rychlostních zkouškách velmi těšila. „Na Barum rally jsme se s Víťou neskutečně těšili. Já jsem si trochu zkomplikoval přípravy na závod, když jsem boural na Bohemce a bylo potřeba auto nastavit, abychom měli s čím startovat. Proto jsme neměli moc prostoru na sehrání se jako posádka. Nicméně jsme měli v plánu absolvovat předzávodní test, který organizoval pořadatel. Test proběhl na výbornou, s Víťou jsme se naladili na závod a Alpinku připravili na moravské zkoušky. Tady musím pochválit pořadatele za skvělou organizaci i dobrý výběr trati. No a pak se už šlo na tréninky. Atmosféra stejně úžasná jako vloni. Zastavovaly nás děti a loudily pohlednice, lidé mávali. Rychlostní zkoušky byly těžké, uskákané a rozbité, prostě pravá rally. Nejvíce se mi líbily erzety Semetín a Pindula, což jsou ikonické zkoušky Barumky. V každém případě naše nadšení sílilo,“ přiblížil atmosféru před samotnou soutěží Jakub Jirovec.
Kuba s Víťou dostali startovní číslo 21 a byli zařazeni do třídy RGT. Tady se sešlo pět soupeřů, tři Alpinky a dva Abarthy. Čtyřiadvacetiletý jezdec vzhlížel hlavně k francouzským jezdcům s Alpinami a byl zvědavý na porovnání,i když věděl, že jim nebude moci konkurovat. Již páteční shakedown naznačil, kdo bude ve třídě „hrát první housle“. A situace se potvrdila i na první erzetě, která se jela, jak už je zvykem, v centru Zlína. „Když jsem se díval před závodem na startovku, šla mi hlavou spousta myšlenek. Prvně jsem byl zvědavý, jak dopadnu v přímém porovnání s francouzskými „rychlíky“ jedoucími na stejném voze jako já. Věděl jsem, že budou lepš. Hlavně jsem chtěl být lepší, jak Abarthy. Už „šejk“ naznačil, že mé prognózy se naplňovaly. Francouzi mi tam dali 8 vteřin. A na večerní zkoušce dokonce víc jak půl minuty. To mi ukázalo, že se mám soustředit na sebe a svou jízdu. Musím se ještě vrátit k městské zkoušce, to je opravdu zážitek. Jet tuto zkoušku před davem lidí, kteří mávají rukama, zapalují světlice a troubí na trumpety, to je prostě něco neskutečného. Ten rámus je slyšet až do auta, a to i přes vytáčený motor. Kdo nezažije, nepozná,“ podělil se o dojmy z úvodu rally Kuba. Jirovec s Baďurou zajeli na městské zkoušce 34. nejrychlejší čas a ve třídě RGT byli třetí za oběma Alpinkami.
Hlavní závod ovšem začal v sobotu, kdy měly posádky v harmonogramu šest rychlostních zkoušek na třech úsecích. Co nejvíce trápilo jezdce, bylo počasí a s ním správná volba pneumatik. Kuba nemá s Alpinkou moc najeto na mokru, o to to bylo pro něj těžší. První runda zkoušek se odjela skoro celá na mokru, druhá na osychající trati. Jakub s Víťou zajížděli třetí časy ve třídě a tato příčka jim patřila i na konci první etapy. „Počasí bylo ráno hodně nevyzpytatelné a v servisu jsme měli malé „manévry“, když jsme vyzkoušeli tři sady pneumatik. Nakonec jsme odjeli na mokrých. Na jednu stranu jsem byl zklamaný, že s ohledem na mé zkušenosti s Alpinkou na vodě se moc nesvezu, na druhou stranu mne čekalo učení. Pokud byla dopolední runda na mokru, tak odpoledne jsme jeli za sucha. Na Březové jsme se s Víťou hezky svezli, z čehož jsem měl velkou radost. I na zbývajících zkouškách jsme se jízdou bavili, i když na oba Francouze to nestačilo,“ zhodnotil sobotní etapu plzeňský jezdec.
V neděli se závodění opakovalo jako přes kopírák. I ve druhé etapě byly tři měřené úseky po dvou průjezdech. A pokud se podíváme na počasí, posádky si užily své. Část erzety totálně pod vodou, aby další úseky byly na suchu. Kuba s Víťou si opět připisovali třetí časy, ale blýskli se i druhým časem na prvním Majáku. „Nedělní část závodu byla z mé strany špatná. Na Bunči jsem si nevěřil dost na to, abych na uklouzaném a deštěm zmáčeném povrchu udržel dobré tempo. Na Majáku jsem sice zajel druhý čas ve třídě, ale špatná volba gum patrně potkala i Guigoua, kterého jsme porazili o pár vteřin. Pindula se jela sice za sucha, ale já se nedokázal dostat do tempa. A to mi vydrželo až do konce závodu,“ kál se v cíli zklamaný Jirovec. Kuba s Víťou ovšem těžkou Barumku dokončili, a to na 32. příčce absolutní klasifikace, 3. místě ve třídě RGT a v hodnocení MČR obsadila posádka 17. příčku. „Upřímně nevím, jak mám zlínský závod za sebe hodnotit. Měl jsem vše pro to, abych mohl jet tak, jak jsem chtěl, ale nedostatek důvěry v sama sebe a v auto za mě rozhodly. Nicméně, někdy se holt nedaří a nemá cenu se tím přehnaně zabývat. Důležité je pro mne, že jsem posbíral cenné zkušenosti a Alpinku jsme dovezli bez škrábnutí až na cílovou rampu. Věřím, že pačejovská rally bude z mé strany lepší. Tímto bych chtěl poděkovat celému týmu a Víťovi za skvělou práci. Dík patří i všem, kteří nám drželi palce a fandili nám. Byli jste super.“