V letošní sezóně bylo v kalendáři zapsáno osm soutěží v Mistrovství České republiky v rally neboli „velkém“ mistráku a z toho se počítalo pět nejlepších výsledků. O přední umístění chtěl bojovat i klatovský Lukáš Frána, jenž si ke spolupráci přizval zkušeného Jiřího Skořepu. Úvodní podnik, dubnovou Valašskou rally, posádka vynechala z ekonomických důvodů a veškeré přípravy Frátherm rally týmu směřovaly až na domácí Rally Šumava. Od posledního loňského závodu uplynulo předlouhých deset měsíců, a tak byli příznivci rally zvědaví, jak se Lukáš popasuje s pauzou. „Domácí Šumava mi sedla a vše klapalo. Po dvou erzetách jsme dokonce drželi průběžné 1.místo ve třídě i skupině, ale pak se před nás dostal zkušený Jaromír Tarabus s novým Peugeotem 208 Rally4. Míra předváděl skvělou jízdu a jak se později ukázalo, vždy když startoval, nenašel přemožitele. V Klatovech při premiérovém startu v sezóně z toho nakonec bylo pro nás stříbro ve třídě i skupině a dvacátá příčka v absolutní klasifikaci českého mistrovství,“ připomněl květnový start Lukáš Frána. Za pouhé dva týdny se Lukáš s Jiřím soukali do závodní kombinézy znovu. Na pořadu totiž byla krumlovská rally, kde Frána startoval naposledy v roce 2019. Pokud domácí šumavská rally vycházela nad očekávání dobře, pak rally v Českém Krumlově byl přesný opak. „Soutěž mi vůbec nesedla. Začalo to v úvodu chybou a malým poškozením auta, poté nevhodným nastavením Citroënu, následovalo pár chyb a nedostatečné tempo a nesnáze gradovaly neoprávněnou penalizací. Bylo to vše hektické, ale nakonec jsme to zvládli až do cíle na 4.místě ve třídě i dvoukolkách. V absolutním pořadí to byla 15. příčka,“ nastínil nesnáze klatovský jezdec. Další soutěží v kalendáři byla rally mezi vinicemi neboli Rally Hustopeče. Pořadatelé opět připravili krásné rychlostní zkoušky, kde ani letos nechyběly zrádné, ale zároveň výživné šotolinové úseky. A jak jsme si v Hustopečích zvykli, tak i letos se tato soutěž započítávala do českého i slovenského mistrovství a také Evropské centrální zóny. Lukáš s Jirkou poslali přihlášku do obou národních šampionátů, neboť v plánu na konci roku byl i start na slovenské rally. „Šotolinové úseky bývají ozdobou této rally, ale letos vyvolaly spousty diskuzí. V první etapě se jezdilo proti zapadajícímu slunci a ve velké prachové stopě. Navíc bylo prakticky bezvětří a po každém průjezdu auta intenzita prachu narůstala a občas nebylo vůbec vidět, kudy vede cesta. A viditelnost byla ještě horší v noci,“ přiblížil obtížnost závodů Frána. Na poslední zkoušce první etapy došlo ke kuriózní situaci. Přibližně kilometr a půl před cílem zkoušky zhasl klukům motor a nešel nastartovat. Naštěstí zkouška vedla z kopce, a tak posádka jela setrvačností a do stopky erzetyDéeS trojku dotlačila. Ve stopce pak Lukáš resetoval jednotku a úspěšně dokončil etapu. V druhé etapě přišel ještě defekt a s ním velká ztráta. Přesto si Lukáš s Jirkou dojeli pro třetí místa ve třídě i dvoukolkách. V absolutní klasifikaci domácího mistrovství to bylo 20. místo a veslovenském mistráku 1.místo jak ve skupině, tak i třídě a 7. příčka absolutně.
Druhou polovinu velkého mistráku odstartovala červencová Bohemia rally v Mladé Boleslavi. S ní přišla drobná komplikace na vrub posádky. Jirka Skořepa měl naplánovanou rodinnou dovolenou a Lukáš se tedy musel poohlédnout po náhradním spolujezdci. Nabídku přijal Tomáš Brůžek, a byť s Lukášem nikdy nezávodil, společně se vrhli rovnou na boleslavské erzety. Souhra v Citroënu proběhla velmi rychle a Lukášovi se dařilo držet krok s rychlými domácími jezdci Mirkem Čížem a Dominikem Brožem. „V polovině první etapy jsme byli na lichotivém třetím místě ve dvoukolkách, ale pak přišla RZ Radostín, která mi ani v jednom průjezdu nesedla. Navíc jsem zde špatně zvolil pneumatiky aerzety oschly rychleji, než jsem očekával. Druhý den byl z mé strany lepší a i slušné časy tam padaly. Nakonec jsme si z Bohemky odvezli domů pohár za 2. místo ve třídě a ve dvoukolkách jsme skončili hned pod „bednou“. V absolutní klasifikaci MČR jsme pak zopakovali výsledek z Hustopečí, tedy 20. příčku,“ vrátil se ještě jednou k boleslavské rally Lukáš. Konec prázdnin patří pravidelně zlínské Barum rally a letošek nebyl výjimkou. Na startu po tříleté pauze opět stanul Lukáš společně s „dovolenkářem“ Jirkou Skořepou. „Barumka má spoustu nej – nejtěžší, nejpopulárnější… a absolvovat tuto rally je neskutečný zážitek. Může za to hlavně fakt, že zlínská rally je zařazena do kalendáře Mistrovství Evropy, a tudíž se na start sjíždí kvalitní zahraniční posádky a s nimi i spousta fanoušků. Noční městská superspeciálka, to je něco naprosto neskutečného a té atmosféře se nic nevyrovná,“ přiblížil náladu při zlínské rally dvaatřicetiletý jezdec. Na městské erzetě udělal Lukáš drobnou chybu, kdy lehce probrzdil zatáčku, ale o výsledku v rally se rozhodovalo až v následujících dvou dnech. „V polovině sobotní etapy jsme byli třetí ve dvoukolkách, což v líhni rychlých domácích jezdců, kteří znají místní erzety doslova nazpaměť, bylo hodně lichotivé umístění. Právě znalost náročných rychlostních zkoušek a nastavení aut bylo hlavní příčinou, proč jsme neudrželi třetí flek. Navíc, nedělní etapa byla slušně řečeno očistec. Počasí si s námi pořádně pohrálo, když se nad soutěží proháněly deštivé přeháňky s bouřkou. Díky tomu bylo v lesních úsecích spoustu vytahaného bláta a občas byl velký boj udržet auto na cestě. Z toho pramenily havárie, kterých bylo poměrně dost. V závěru rally jsme se propadli ještě o jednu příčku a na cílové rampě jsme byli klasifikováni na 5. místě ve dvoukolkách a třetím ve třídě,“ uvedl Lukáš Frána.
Z Klatov do Horažďovic, centra pačejovské rally, to má Lukáš co by kamenem dohodil, a proto považuje tuto soutěž za domácí. Pro jezdce v Citroënu zde bylo několik nových nebo pozměněných úseků. „Hned úvodní zkouška RZ Čečelovice byla pro mne úplně nová, neboť se jela v opačném směru, než na jaký jsem byl zvyklý. Po ránu to docela klouzalo a kousek po startu jsem udělal chybu, kdy jsem se přetočil a vyjel mimo trať. Naštěstí jsme autu nijak neublížili a mohli v soutěži pokračovat. S deštěm přišla druhá chyba. Na kluzkém asfaltu jsem nedobrzdil do retardéru, za což jsem nafasoval půlminutovou penalizaci. Mimochodem, byla to moje vůbec první penalizace za „políbení“ retardéru ve velkém mistráku v kariéře. Penalizace nás posunula na šestou příčku ve dvoukolkách. V druhé etapě jsme si chtěli zlepšit chuť, jen počasí nám nepřálo. Časy padaly hodně dobré a my se pomalu posouvali výsledky vzhůru. Do konce rally chyběly dvě erzety a my byli 11,6 vteřiny od bedny ve dvoukolkách a vítězství ve třídě, což bylo reálné stáhnout. RZ Klínovice se letos jela dvakrát, ale při prvním průjezdu nás zastavili těsně před startem a po vážné havárii na erzetě jsme se vydali objízdnou trasou dál. Druhý průjezd touto zkouškou se stal osudný nám a po velkém skoku jsme tvrdě havarovali. Nezvolil jsem úplně přesný nájezd, dal jsem to víc na vnitřek, a jak jsem později zjistil, zde to hodně kopalo a byla tady větší hrana. K tomu velká rychlost 115 km/hod., dopad moc na čumák až se dřelo ližinou a zadek se stočil víc, než jsem čekal. Po dopadu ještě Citroën odskočil a bylo to… Následoval náraz do plotu a stromu, a tím náš konec v soutěži. Co k tomu říct, je to hned, jen se mrkne a je hotovo. Auto půjde opravit, není to zas tak vážné, jak to vypadalo. Byla to moje havárie po dlouhých třiceti odjetých závodech a první s Citroënem,“ přiblížil události okolo havárie Lukáš Frána
„Na závěr bych chtěl nejvíce poděkovat svému tátovi. On nikdy nechybí na žádném závodě a dělá pro mne maximum. Nechybí nám tak vůbec nic a už vůbec na nic si nemůžeme stěžovat, ba naopak, máme vše potřebné. Je nejdůležitějším člověkem v týmu. Skvěle se o nás stará. Líbí se mi, jak vše prožívá, když se daří i nedaří. On sám, když byl mladý, tak žil motorsportem. Nebyla to přímo rally, ale motocross. Zkrátka neměl takové možnosti a podporu a já si toho nesmírně vážím. Chtěl bych také poděkovat vůbec celé své rodině za podporu a toleranci a také svojí přítelkyni a její rodině. Dále nesmím zapomenout poděkovat Jirkovi Skořepovi za bezvadný přístup a profesionální diktát a plno srandy na závodech, byl to skvělý sport. Když jsem u spolujezdců, nesmím opomenout ani Tomáše Brůžka a poděkovat i jemu za perfektní závod. Další díky patří mým šikovným mechanikům, bez kterých to také nejde. A dík patří všem skvělým fanouškům a sponzorům, kteří mne podporují a drží palce,“ nezapomněl připomenout práci všech, co se podíleli na letošních výsledcích Frána.
A co bude dál? Jaké jsou plány do budoucna?
„V rally jsem začínal jezdit už roce 2009. Abych byl upřímný, tak nějakou dobu přemýšlím o konci kariéry a dokonce jsem se už i rozhodl. Dojedu poslední kompletní sezónu a na nějakou dobu si dám klid od toho všeho, nebo alespoň na této úrovni, jak jste byli posledních osm sezón zvyklí. Od roku 2015 jezdím všechny, dá se říct kompletní sezóny v seriálu Mistrovství České republiky. V roce 2019 jsem k tomu přidal i slovenské mistrovství, kde jsemvybojoval titul mistra ve třídě 5 a vicemistra ve skupině 2WD. Je to dlouhá doba a stálo to hodně moc času, úsilí a financí. Bohužel je to opravdu extrémně drahý a časově náročný koníček. Například přípravu auta jsem si většinou dělal sám po práci do nocí na dílně. Nastal tedy čas udělat změnu. Měl bych už a je na čase život směřovat i jiným směrem. Jezdil bych klidně rád dál, baví mě to opravdu hodně a rád bych vyzkoušel i nějaké nové a silnější vozy. Bohužel, musím stát nohama na zemi a doba, která teď je, tomu vůbec nepomáhá. Určitě ale plno z vás zaregistrovalo, že by se v příštím roce v Česku, dokonce u nás na Šumavě měl uskutečnit závod Mistrovství světa. A to mě nenechává klidným. Tak uvidím, zda svůj názor ještě nezměním. Možnost startovat a účastnit se závodu Mistrovství světa, to je něco, co se už nemusí nikdy opakovat. Nechme se tedy překvapit, co ukáže čas,“ nahlédl do plánů Lukáš Frána.