„Po Rally Vyškov jsem byl rozhodnutý, že se letos za volantem závodního vozu již neukáži, ale když v tom není čert, tak v tom musí být obvykle ženská. Přišla má milá Kačenka, že by jsme spolu mohli po roce opět zajet Mikuláš rally Slušovice. Chvilku jsem váhal, ale pak jsem se do toho pustil,. Podařilo se nám zajistit rozpočet a už zbývalo se jen těšit,“ popsal předstartovní rozpoložení Radek Jatel. Loni Radek s Katkou trénovali rozpis při onboardech, protože to pro Katku byl první start. Letos se přípravě tolik nevěnovali, jelikož Katka měla zkoušky ve škole a na trénování nezbýval čas. Navíc se Mikulášská rally jela ve stejném konceptu jako loni, tak posádka měla již nějaké zkušenosti.
„Od seznamovacích jízd byl docela zajímavý den, před startem mi přeběhla černá kočka přes cestu, což nevěstí nic dobrého. Trošku jsem se lekl, zda nás nečeká něco nepěkného. Příjezd na první RZ byl krátký, snažil jsem se co nejvíce zahřát pneumatiky, a to se mi málem vymstilo. Dvě sta metrů od servisu jsem si ustlal v příkopu a chvilku to vypadalo, že se z něj nevyhrabeme. Naštěstí nám bylo přáno a na poslední chvilku jsme stihli časovku,“ podělil se o krušné momenty ještě před samotným závodem jezdec z Vysokého Pole. Jelikož má Radek již něco odjeto, mohl si dát vyšší cíle. Před závodem se netajil, že by byl spokojený, kdyby se umístil jako vítěz mezi dvoukolkami. „První kolo dostihové dráhy nám vyšlo, získal jsem rychle jistotu a do druhého kola jsem přidal. Jak už to bývá, nebyl by to Jatlík, kdyby něco nevymastil. Zašlápl jsem brzdy na kluzkém povrchu víc než bylo zdrávo a vůz nám chcípl, nějaký čas jsme zde ztratili a věděl jsem, že to bude rozhodující moment v celém závodě. Mělo to i své pozitivní chvilky. Než jsem nastartoval, stihl jsem celý ohňostroj, který naši kamarádi pro nás odpálili. Za to bych jim chtěl velmi poděkovat a vážím si jejich přístupu, protože dělají to co k rally patří - RALLY ATMOSFÉRE.“
Druhá rychlostní zkouška – Bernardýnská byla podle posádky velmi uklouzaná i na mokrých pneumatikách. Radek s Katkou si jízdu užili a zažili občas krušné momenty, které však mohli pobavit diváky, kterých se kolem trati sešlo hodně. „V servisu jsem přemýšlel nad volbou pneu, nakonec jsem nechal mokré a vyrazili jsme na třetí RZ. Po příjezdu na start jsem zjistil, že to byla velká chyba. Cesta byla až na nějaké místa suchá. Začal boj s přehřívajícími se pneumatikami, avšak výsledný pátý čas a ztráta 5,6 sekundy nebyla zase tak špatná. Čtvrtá RZ znamenala čtvrtý čas se ztrátou 3,6 sekundy na vítězného Suroviče. Na poslední dvě erzety jsem zvolil do předu měkký slick a hned byla jízda přesnější. Důkazem byla vyhraná pátá rychlostní zkouška. Do RZ 6 jsem vstupoval s tím, že zabojujeme a pokusíme se závod proměnit v náš prospěch. Věřím, že jsem nasadil dobré tempo. Bohužel po 1,5 km nás zabrzdila červená vlajka z důvodu nehody posádky startující před námi,“ popsal průběh závodu Radek Jatel. Smíšená dvojice závod dokončila na 18. místě absolutního pořadí a mezi dvoukolkami dojela pátá. S výsledkem posádka v cíli nebyla úplně spokojena, protože chyba z první erzety je stála lepší umístění. Radek však ukázal, že dokáže jet rychle a to je do budoucna pozitivní. „Chtěl bych poděkovat jezdcům 2WD za pěkné souboje. Vážně jsem si je užíval a souboj s týmovým kolegou Jirkou Gerychem byl skvělý, gratuluju mu k výsledku.Velké poděkování patří našim sponzorům - ŠEVČÍK GROUP a.s, MEDIFEMMA s.r.o, MICHAL MOTL Investment services, TVD, COMPLETCAR.cz, SPARROW Racing teamu. Nesmím zapomenout poděkovat Kačence, že skvěle diktovala. Je vidět, že to co jsme se loni naučili nezapomněla.“
A jak svůj druhý start hodnotí samotná spolujezdkyně Kateřina Plšková? „Letošního Mikuláše jsem si velmi užila, je to takový dárek na konci roku. Jela jsem jako spolujezdkyně podruhé, tudíž ta nervozita nebyla až tak velká. Člověk už ví do čeho jde. Snad nejhorší věc je neustálé hlídání času, abychom někam nepřijeli pozdě, to je neuvěřitelně stresující. Musím říct, že jsem si neuvěřitelně vydechla, když byl konec závodu. Nicméně si myslím, že máme oba hezký společný zážitek a snad to někdy ještě zopakujeme.“