Zlaté kotáry Václava Dunovského

V pátek proběhly obligátní seznamovací jízdy, které dle očekávání probíhaly v naprosté pohodě a klidu, čemuž jistě přispěla nejen pilotova znalost okolí, ale hlavně ta spolujezdcova. Petr Machů byl na domácí půdě a oba hoši proto chtěli předvést to nejlepší, co dovedou. Navíc se sprint Kopná jevil jako dobrý test před „velkým Krumlovem“. To ale samozřejmě bylo poněkud dvousečné, pokud vezmeme v úvahu zrádnost místních kotárů: „Měl jsem ze soutěže respekt, přece jen vím, jak to tu chodí. Ale vše šlo podle našeho předsezónního plánu a jsem rád, že jsme se nezalekli. Najeté kilometry se můžou hodit,“ komentuje rozhodnutí Vašek Dunovský.

Spokojena byla posádka nejen s rozhodnutím, ale hlavně s místními rychlostními zkouškami. „Byla to naprostá klasika na Kopné. Ale klasika nádherná. Proti předchozímu roku vypadla RZ Barák, což jsem kvitoval. Byla nahrazena zkouškou Hvozdná, která je sice taky rychlá až dost, ale do konceptu Kopné podle mě zapadne daleko lépe. Ostatní testy jako Kameňák, Kopná a Raková jsou podle mě jednoznačně měřítkem kvality,“ nešetří chválou Dunovský.



Jediným mínusem závodního víkendu pak mohlo být jen nestihnutí pátečního hokejového zápasu Česko – Švédsko. „Z toho jsme měli skutečně obavy, ale nakonec jsme část stihli. Zbytek zápasu běžel rozhlasovou vlnou v servisní zóně. Byť to výhrou neskončilo, byli jsme stále v obraze,“ usmívá se zlínský spolujezdec Machů. Ve třídě 5 měla posádka Dunovský – Machů i na Kopné značnou konkurenci, takže pánové od začátku věděli, že nic nebudou mít zadarmo. Na start se vedle nich postavili například piloti Lubomír Minařík, Pavel Mika a Roman Štefan, shodně s Renaulty Clio R3. A to nemluvíme o vozech 2WD, mezi nimiž číhala velká hrozba v podobě Jana Černého se Škodou Fabií R2.

V první sekci byla posádka Suzuki Ignis S1600 možná příliš opatrná, ale výhodou této jízdy bylo vyvarování se krizí a chyb. Dunovský vyhrál dvě ze tří ranních testů a do servisu jel s náskokem šesti vteřin před druhým Minaříkem, třetí Mika ztrácel už téměř půl minutu. V druhé sekci měl Dunovský už dobrý pocit nejen z časů, ale i ze samotné jízdy: „Hvozdná se jela dobře, byť závěrečná sjezdová pasáž naladění podvozku Suzanky moc nesvědčila. Kameňák a Kopná proběhly naprosto v klidu se stálou rezervou a v kose v Trnavě jsme si tentokrát napravili reputaci,“ dodává už veseleji Dunovský.

Všechny tři RZ druhé sekce Dunovský s Machů vyhráli, proto jejich náskok na druhého Minaříka stoupl na téměř 13s. Stejně tak ve dvoukolkách bylo po šesti odjetých erzetách vše beze změny a ve prospěch Dunovského. Poslední dva testy už jen potvrdily formu poděbradsko-zlínské posádky. Vyrovnanost časů z jednotlivých průjezdů pak svědčí o pohodě a vyrovnanosti, jež panovala na palubě Suzuki Ignis S1600.



Václav Dunovský si připsal na soutěži Impromat Rallysprint Kopná vítězství ve třídě 5, v níž porazil druhého Minaříka s Ryšánkem a třetího Miku s Žáčkem. Radoval se také z poháru 2WD, neboť porazil již zmíněného Minaříka, ale také Černého s Kohoutem, kteří skončili třetí.

„Vítězství na tak prestižní soutěži se jistě počítá. U mě to první místo ale přebíjí fakt, že auto je celé a kluci ho můžu v klidu připravit do Krumlova, ale hlavně, že soutěž jsme zvládli v klidném a svižném tempu, které jsme si sami určili a ze kterého jsme se nenechali během celého dne vykolejit. Letošní Kopná si udržela svůj vysoký standard. Během trvání soutěže jsme nezaznamenali snad jediný problém. Závody tam prostě dělat umí“, shrnuje soutěž Václav DUnovský a jedním dechem dodává: „Děkujeme Sparrow racing teamu za špičkově připravenou techniku. Samozřejmě díky také patří všem našim partnerům, vedení a zázemí. Tradičné velké nasazení na Kopné předvedli naši fanoušci, kterým patří dík nejinak velký.“