Mirku, úvodní otázka je nad míru jasná. Jaká byla pro tebe ta letošní sezona?
„Letošní sezonu mohu právem řadit mezi ty úspěšné. Oproti předchozím ročníkům, kdy jsme střídali soutěže ve velkém a malém mistráku, jsme se letos soustředili pouze na jedno mistrovství. Díky tomu mohl vedle mne usednout Petr Gross, který četl noty v mezinárodním mistrovství Romanu Krestovi a ve sprintech jsem jej poslouchal já. Petr má zkušeností doslova na rozdávání a od prvního sprintu to bylo znát. Už při psaní rozpisu mi radil co a jak. Hodně věcí jsme pak spolu během roku na tratích erzet konzultovali a můj posun vzhůru je snad nejlepším vysvědčením Petrovy spolupráce. S výsledky z jednotlivých sprintů jsem spokojený. Vždyť z osmi startů jsme pětkrát stanuli na bedně a jednou jsme dojeli čtvrtí. Pouze dvakrát jsme soutěže nedokončili Na Kopné to byla převodovka a v Třebíči poloosa. I přes ty dva výpadky musím říci: spokojenost.“Po součtu bodů z toho bylo absolutně třetí místo a vítězství ve skupině N a třídě 3 v rallysprintech. Proto nemohu říci jinak, než že sezona byla dobrá.“
Co ti udělalo letos největší radost?
„Samozřejmě, že pokud zajedete rychlostní zkoušku v dobrém čase a máte z ní dobrý pocit, tak je tady i oprávněná radost. Pokud se ale podívám na letošní výsledky, tak musím vyzdvihnout úvodní soutěž v Lužických horách. Na startu se sešla silná konkurence včetně několika vozů WRC. My jsme zde zajeli druhý flek, hned za Matthiasem Kahlem, ale díky tomu, že německý jezdec nebodoval do našeho mistrovství, tak jsme domácí sprint vyhráli. O to víc mne tento výsledek těší, neboť tady začala naše spolupráce s Petrem a co si přát víc na začátek naší práce, než super výsledek. Sprint v Lužických horách mi navíc přinesl i premiérově vyhranou erzetu.“
V polovině sezony jsi byl na čele spritového mistrovství. To jsi asi před sezonou nečekal…
„To ani omylem. Kdyby mi někdo řekl, že budu v polovině mistráku na čele, asi bych mu klepal na čelo a dával studené obklady. Je pravdou, že jsme chtěli být co nejvýše, ale to snad každý. Letos jsme ale pojali přípravu důkladněji a výsledky se dostavovaly. Vše fungovalo perfektně. Tým, zázemí a až na ony dva výpadky i auto, ale to k rally prostě patří.“
Do posledního závodu jsi vstupoval s možnou šanci na titul. Po závodě z toho bylo ale „jen“ třetí místo. Nejsi zklamaný?
„Šanci na titul měli čtyři jezdci. Vedle mne to byl i Honza Sýkora, ale stejně jako u mne, i u něj to byla spíše teoretická šance na zisk koruny. O konečné vítězství si to rozdali Pavel Valoušek a Roman Odložilík. Jak to dopadlo, to všichni víme. Pro nás bylo těžké bojovat s vozy WRC. Ty auta jsou přece jenom výkonově výše, než naše mitsubishi. Zklamaný ale nejsem. Být třetí to má taky svou váhu. Mne těší titul v enkách a třídě. Stále se mám ale co učit a je co zlepšovat.“
Ty jsi se v letošní sezoně ale také pravidelně objevoval i na soutěžích mezinárodního mistrovství…
„V rámci spolupráce s Romanem Krestou jsem se stával na domácí podniky velkého mistráku součásti jeho týmu. Měl jsem za úkol kontrolovat trať těsně před tím, než na ně vyjedou posádky. Takže jsem dělal traťového špiona. Ale i tato práce mi hodně dala. Jsem rád, že jsem mohl být součásti mistrovského týmu.“
Zákonitě musí přijít i otázka týkající se sezony příští. Co tedy chystáš, kde tě uvidíme a v čem budeš závodit?
„O tom co bude v příští sezoně samozřejmě jednáme. Nerad bych předbíhal různým spekulacím. Rádi bychom jeli kompletní seriál domácího mezinárodního mistrovství plus vybrané sprinty. V této chvíli ale nemohu říci s čím a kde. Vše je v jednání,“
„Chtěl bych tímto poděkovat Romanu Krestovi a celému jeho týmu za perfektní přípravu auta i zázemí během letošní sezony. Petru Grossovi za spolupráci a díky míří i k manažerovi Bohdanovi Havlíkovi, který stojí za vytvoření Junior sport talent týmu. Zvláštní poděkování patří obchodním partnerům Autogames, Apex, USK, PosAm, Cetax a Pneuservis David Zubří za přízeň v průběhu celé sezony. Děkuji také všem přátelům a fanouškům, jenž nám drželi palce v průběhu sezony.“