Nová sezóna Timeseal mistrovství ČR ve sprintrally začala opět počátkem dubna na Vrchovině. Ani na startu sezóny 2013 nechyběla posádka René Dohnal – Rudolf Kouřil, jenž na letošní rok obměnila techniku a z Volkswagenu Polo přesedl Renda s Rudou do Škody Fabia a třídy 7. Díky neutichající zimě se ovšem z Vrchoviny stalo malé „Monte“. Kvůli sněhovým podmínkám svůj start vzdalo mnoho posádek. Mezi ně se ovšem nezařadil Renda s Rudou. „Před startem letošní sezóny jsme stáli před otázkou, co dál? V úvahu připadaly pouze dvě možnosti. Buď s fabií třídy 10 absolvovat sprinty ve třídě 10, nebo zkusit souboj Davida s Goliášem a účastnit se s vozem třídy 10 nabité třídy 7. Po zjištění, že ve třídě 10 letos nebude pravidelně startovat žádná posádka, jsme zvolili druhou variantu. Proto jsme s nadšením sledovali plnění seznamu přihlášených na Rally Vrchovina, kde jsme chtěli poprvé poměřit síly s výkonnějšími auty. Bohužel počasí si s námi hrálo a připravilo nám přetěžký začátek sezóny, kdy bylo potřeba se hlavně sehrát s vozem, se kterým jsme odjeli jen Rally Vsetín,“ dodává k začátku nové sezóny Renda Dohnal.
Noční slabý déšť ještě ztížil už tak náročnou Vrchovinu, když se z míst, kde vykukoval asfalt, stal led. Kvůli bezpečnosti byla nakonec ještě zrušena rychlostní zkouška Návary. Důležité tak bylo hlavně dojet do cíle a posbírat co nejvíce bodů. Pár horkých chvilek přišlo, ale přesto to v cíli stačilo na pěkné třetí místo ve třídě 7. „Závod probíhal v opatrném duchu, kdy jsme bohužel nedisponovali zimními pneumatikami a odjeli celou soutěž na mokrých. To se projevilo hlavně na předposlední RZ Klenová, která byla celá pod sněhem a zde nešlo na mokrých pneumatikách prakticky nic dělat, než se jen ve zdraví dostat do cíle. Proto jsme brali body za třetí místo všemi deseti, když nám spíše spadly do klína,“ říká k průběhu závodu Renda Dohnal.
Druhou soutěží v kalendáři byla Galaxy GRS Rally Lužické hory. Ani zde nechyběla posádka bílo-modré Fabie. Oproti Vrchovině se však v Hrádku nad Nisou sešla podstatně vyšší konkurence. Chyběl pouze loňský mistr třídy 7 a vítěz úvodní soutěže Robert Čonka. Páteční trénink byl za slunečného počasí, avšak přes noc přišel déšť a soutěž se tak odehrávala na vlhkém asfaltu a za všudypřítomné mlhy. Renda s Rudou vstoupili do soutěže skvěle a i se slabším vozem jim po polovině soutěže patřilo průběžné čtvrté místo ve třídě. A jaký byl úvod soutěže z pohledu pilota? „Scénář v Hrádku nad Nisou byl opakem Rally Vrchovina. Na závod se přihlásilo okolo deseti vozů třídy 7, takže jsme v takto silné konkurenci nepočítali s dobrým umístěním, ale ziskem pár bodů do celkové klasifikace třídy 7. Závod se ovšem pro nás vyvíjel až překvapivě dobře, kdy se nám podařilo být po třech RZ na krásném 4. místě ve třídě a nechat za zády několik soupeřů, kteří jsou zkušenostmi a vozy o hodně dále.“
Trať pomalu osychala, ale na trati přibývalo bláta a vytahaných nečistot. Důležitá byla i správná volba pneumatik. Opět přišla nějaká ta krizovka, ale kluci se nevzdali a po skvěle zajeté poslední rychlostní zkoušce a problémech jedno ze soupeřů to v cíli znamenalo opět body za třetí místo, které ovšem měly tentokrát cenu zlata. Po dvou soutěžích to dokonce znamená průběžné první místo ve třídě 7, o které se Renda s Rudou dělí s Janem Heringem a jeho spolujezdkyní Monikou Špačkovou. „Velmi důležitým faktorem k cestě za úspěchem byla správná volba pneumatik. My jsme vsadili pokaždé na jistotu a jeli mokré pneu, kvůli všudypřítomnému blátu a vlhké, kluzké silnici. Po nevydařené RZ4, kterou jsme kvůli krizi ve třetí zatáčce nebyli schopni dobře zajet, přišlo zdravé naštvání a pěkné nasazení na předposlední rychlostní zkoušce, kde jsme ztratili 3,2s na kilometr na první dvoukolku čehož si nesmírně vážíme. Díky tomu jsme se vrátili do boje o čtvrté místo a už moc nepočítali s postupem dále. Zle na nás dotíral zejména Jan Hering, který byl za námi před poslední RZ o 9s. Proto jsme si řekli, že zkusíme zabrat na poslední RZ, na kterou jsme díky špionům na trati dobře obuli. Díky podmínkám, které na poslední RZ panovaly, jsme se snažili využít mokré tratě a snížit výkonem náš handicap, který bohužel vůči konkurenci s vozy třídy 7 máme. Po cíli poslední RZ jsme zjistili, že se nám podařilo odolat tlaku Jana Heringa a ještě díky chybě soupeře poskočit na konečné třetí místo. Proto považujeme tento výsledek za životní, jelikož jsme bojovali až do samotného konce soutěže. Nicméně pořád jsme jeli hlavou a nechtěli ublížit autu, které fungovalo perfektně a již nyní se nesmírně těšíme na domácí Rallysprint Kopná, kde se budeme snažit zúročit zkušenosti z loňského roku a zase o trochu zrychlit,“ komentuje napínavý konec soutěže pilot Fabie.
Na závěr dodejme, že rallysprintové mistrovství pokračuje příští týden velmi oblíbenou a těžkou Kopnou.