Tomáš Urban – chtěl bych se svézt v Integrále

Rally Vyškov (CZE) | foto: Jan Škarvada

Tomáš se narodil 27.8.1981 v Ostravě, dosáhl vysokoškolského vzdělání a pracuje jako likvidátor v pojišťovně. K rally jej přivedl přivedl otec s kterým se jezdil dívat na Rally Škoda, protože pochází z Hradce Králové a v Boleslavi studoval. Když se otec přestěhoval do Ostravy, tak se jeli podívat na Barum Rally 1984 a Bohemia Rally 1984, od té doby spolu navštěvují nejen tyto závody pravidelně, ale občas se zúčastní i jiných závodů.

Tomášovo jméno se poprvé ve startovní listině objevilo na známé amatérské rally v roce 2008, a to Ve stopě Valašské zimy. Zde jej do rally zasvětil jeho otec na sedadle spolujezdce. K tomuto závodu použil rodinnou Škodu Favorit, na kterém udělal pouze tuninkové úpravy tím, že do prostoru motoru dal rozpěrku, za výdělek na brigádě si koupil skořepinová sedadla a vyrazil na svůj první závod.

Tomáše jsem si všiml na prvním závodě Rallysprint série 2016 kterým byla Valašská Rally, kde v tomto závodě obsadil 3. místo ve třídě 14. Domluvil jsme se na rozhovoru a položil mu několik otázek.

Rally Vyškov (CZE) | foto: Jan Škarvada

Tomáši, věnuješ se jinému sportu, než je rally?

Dá se říci, že sportuji v podstatě celý svůj život. Na základce to začalo orientačním během, od mala lyžuji, hraji tenis a jezdím na kole. Na gymnáziu jsem začal hrát florbal, dotáhl jsem to až do třetí ligy. Byl jsem jednu sezonu i trenérem první ligy žen ve florbale. Nyní se v rámci přípravy na závody věnuji už jen rekreačně florbalu, hokeji a občas tenisu. A pokud vyjde čas tak i kolo. Jinak kromě basketbalu mi žádný sport není cizí.

 

Proč jsi se rozhodl věnovat rally a co Tě na rally zaujalo?

Než jsem dostal řidičák, tak jsem nad tím úplně tak neuvažoval. Líbilo se mi rychlé ježdění v noci v dešti v lese ve sněhu na normální a uzavřené cestě s auty, které člověk normálně viděl v provozu. Postupem věku jsem odkoukával stále víc techniky průjezdu zatáček jednotlivých posádek. Když jsem dostal řidičák, tak jsem začal trošku upravovat rodinného favorita. A když začal v roce 1999 závodit strýc, tak jsem to chtěl taky zkusit. Fascinuje mě na tomhle sportu, který považuji za královnu motorsportu, umění adaptovat rychlou jízdu na nastalé a měnící se podmínky na trati, maximální různorodost a dynamika. Na nákup, nebo na stavbu auta nebyly finance, tak jsem začal rally alespoň fotit. Takže se fotografováním rally zabývám oficiálně od roku 2007.

 

Tvým prvním závodem byla amatérská rally Ve stopě Valašské zimy. Jak jsi se připravoval na tento závod a měl jsi nějakého rádce?

Příprava na na tento závod v podstatě nebyla vůbec žádná. Zkontroloval se olej, brzdy a pneu, vzaly se helmy, klíč na kola typ kříž a v pátek odpoledne jsme po ose vyrazili. Já favoritem a táta oktávkou pro případ, kdyby favorit nevydržel. Rozpis jsem tak nějak odkoukal z videí a od strýce. Trénink na tuto soutěž probíhal zajímavě. Nastala obleva, ale na Baráku bylo hodně namrzlo a cesta se ujezdila na led. V pátek před soutěží začala odpoledne cesta tát, takže po ledu tekla voda a byla naprosto nulová přilnavost, já celou noc nespal a hrozil se jak tam vůbec vyjedu. Favorita jsme tehdy nechali přes noc na zahradě u Mojmíra Mádera, který i poradil trochu jízdního stylu. A jeli spát na chatu do Beskyd. Celou soutěž jsme se hezky svezli s předsevzetím, že po ose auto přijelo a tak i odjede. Protože už tehdy jsem si uvědomil, že pokud auto rozbiji, tak závodění končí definitivně.

 

Rally Vyškov (CZE) | foto: www.rallyzone.cz | Procházka, Milan

 

Jakým způsobem se připravuješ na závod a kolik času věnuješ přípravě auta?

Od letošní sezony se snažím připravovat i fyzicky. Začal jsem hrát rekreačně hokej, trochu cvičím doma, podařilo se mi zhubnout asi 12 kg. Moc času ale vzhledem k práci není. Ale bez toho to nelze provozovat, byť i v tomto relativně amatérském duchu.

Od prvního závodu v roce 2008 do prvního startu v oficiálním MČR (Valašská rally 2015) uběhla spousta času. Každý rok jsme do auta něco přidali, něco upravili. Vše jsem si dělal sám v garáži. Když jsem se dostal v rámci zaměstnání do autoservisu jako přijímací technik tak se příprava auta začala hýbat mílovými kroky, 2009 auto dostalo sportovnější tlumiče, 2010 rám. Vše bylo podle financí co jsem vydělal v práci nebo na brigádě v době když jsem byl ještě na škole. V tom byli užasní rodiče, kteří mi řekli užasnou větu: chceš li závodit, tak si na to vydělej, aby sis toho vážil a jezdil hlavou. Na poslední stopě valašské zimy jsem měl jako mechanika Michala, který mi pomáha dodnes. Spolu připravujeme auto v domácích podmínkách, ale s docela slušně vybavenou dílnou. Loni jsem, ale díky Michalově pracovnímu zaneprázdnění, absolvoval dva závody naprosto sám jen se spolujezdkyní. K ruce jsem měl pouze mechaniky od strýce a nynějšího spolujezdce Honzu. Od loňského Mikuláš rally mám k ruce ještě mechanika Romana, kterého přivedla do týmu Eva Žaludková a který je super.

Příprava auta je, vzhledem k mé časově náročné práci, někdy problematická. Na autě v podstatě děláme jen já a Michal. Takže i po nocích a těsně před závody. Od letošní sezony se již o závodní motor stará Petr Urban a o elektro nyní nově Jarda Novák.

Valašská Rally (CZE) | foto: Jakub Daniel Machálek, RallyZone.cz

Od prvního závodu se objevuješ ve Škodě Favorit, jaký je jeho původ?

Toto auto je moje první a zatím jediné auto. Je to srdcová záležitost. Favorita si rodiče koupili v květnu 1993 a když jsem získal řidičský průkaz, tak mi jej věnovali a pořídili si Octavii.

 

Tomáši, máš nějaký vzor v tomto sportu?

Ano mám, tak ze světové rally to je Tommi Makkinen, Petter Solberg a Colin McRae. Z naší rally to jsou Emil Triner v ovládání vozu s maximálním využitím všech parametrů auta, Ladislav Křeček s Václavem Arazimem pro čistou jízdní stopu s využitím maximální rychlosti.

 

Jakému domácímu jezdci fandíš a kterému v MS ?

Z našich jezdců fandím Václavu Pechovi, Mírovi Tarabusovi a Janu Kopeckému. V MS to je Jarri Matti Latvala.

 

Jakou vidíš budoucnost tohoto sportu v ČR a jaký máš názor na projekt AČR Rally talent 2016?

Pamatuji éru Pavlíka s Ferjanczem na Audinách a k tomu velké množství 130tek se spoustou lidí u trati. Potom bylo trošku nudné období Fordů týmu Kovo s.p. , ale okořeněné úžasnými souboji Deily a Bertoneho. V této době jsme viděli mnoho Felicií a Favoritů. Potom začaly zlaté časy rally, a to účastí aut typu WRC. Odliv nastal v době, kdy WRC šly do důchodu, a to dosti citelně. Nyní s nástupem R5 bych řekl, že nastává opět nárůst zájmu diváků. Rallytalent jsem, abych pravdu řekl, moc nesledoval. Jen z toho co jsem se dočetl na internetu. Podobné projekty jsou sice velmi hezké, ale bez koncepce, bez vize. Ano vybereme talent, dáme mu auto, rok se pojede a dál nic, zavře se nad ním voda. A to je škoda. Ukončení spolupráce s K.Kupcem je jediná správná věc, kterou udělali, a to z výchovných důvodů dalších řidičů.

 

Valašská Rally (CZE) | foto: Jakub Daniel Machálek, RallyZone.cz

V poslední době se v rally stalo několik nepříjemných situací. Jaký máš názor na zavedení diváckých míst a tzv. „ zapáskování “?

Nebudu zmiňovat konkrétní události. Na rally jezdím od roku 1984 a jako oficiální fotograf od roku 2007. Prostě se vše zrychluje a i auta. Co však klesá a vidím to i při své práci, tak je soudnost lidí , základní slušnost a pokora. Zapáskování považuji v 70% procentech za zbytečně přehnané. Ale taky dokážu pochopit, že pořadatel chce mít prostě klidné spaní. Podle mě by měli a i využívají pořadatelé při páskování konzultace jezdců. Jen málo rally má úplně nové tratě. Tratě soutěží v ČR se většinou jezdí poměrně stejné nebo alespoň podobné, takže lze vycházet ze zkušeností a situací minulých ročníků. Dostat diváky do nesmyslné vzdálenosti více než 50m od cesty v místě, kde auto ani za základních fyzikálních zákonů nemůže opustit trat je nesmysl. Fanoušci chodí na rally aby měli „kontakt“. Prach, kameny, bláto, to je to co chceme vidět. A ne prášící auto 50 metrů daleko. To nejsou okruhy.

 

Každý sportovec má svůj cíl, jakého cíle by jsi chtěl dosáhnout?

Chtěl bych být mistrem světa v rally. Ne, teď vážně. Vážím si každé soutěže, kterou mohu absolvovat. Chtěl bych dosáhnout titulu mistra republiky ve třídě. Na co mít malé cíle. Ale jsem stále nohama na zemi. Nemám za sebou žádného velkého sponzora a vše si děláme sami za podpory kamarádů a známých, takže každé umístění na bedně je pro mě vítězstvím. Během své kariéry fotografa rally jsem měl možnost vyzkoušet si mnoho závodních aut na sedadle spolujezdce v rámci různých testů. Jediné svezení mi uniklo díky technické závadě na autě, a to svezení ve Fabii WRC. Fascinovalo mě svezení ve Fabii S2000, a to hned s Juhou Hanninenem. Když bych měl možnost vybrat si auto na rally, se kterým bych chtěl jet, tak s Imprezou WRC nebo s Octavii WRC. A pokud by to nevyšlo, tak Fabii ve verzi R5 nebo S2000, ale to jsou jen sny. Tyhle auta mají prostě duši. Jsem tak nějak zatížený na Škodovky, ale jeden sen bych přeci ještě měl a tím je svezení v Lancii Delta HF Integrale.

Na závěr jsem popřál Tomášovi hodně štěstí jak v životě, tak v rally a také ve splnění toho jeho snu.

 

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy