Úvodní část ze sedmidílného seriálu Mistrovství ČR v rally se na konci března odehrála na Valašsku. Na start populární „Valašky“ se postavilo téměř osmdesát soutěžních posádek z pěti zemí, pro které byla připravena trať s patnácti erzetami rozdělenými do dvou dní. V seznamu přihlášených byla i pětice jezdců usedajících do vozů z dílny Lubomíra Minaříka. Do nové sezóny naskočili i René Dohnal s Romanem Švecem na Peugeotu 208 R2. Výsledek valašské posádky hodně poznamenala úvodní rychlostní zkouška, kdy motor peugeotu v jednom z vracáků zhasl a trvalo dlouhé vteřiny, než jej znovu Renda natočil. V tu chvíli bylo po závodě, René s Romanem se začali prokousávat vzhůru výsledkovou listinou z poslední příčky ve třídě. Při druhém průjezdu RZ Fulnek si kluci sami sobě nadělili více jak osmdesát vteřin. Do konce etapy se Dohnal se Švecem posunuli na sedmou příčku ve třídě. V nedělní etapě si kluci dojeli třikrát pro pomyslné umístění „na bedně“ za časy dosažené na erzetách. Nejvíce jim sedla RZ Juřinka, kdy při prvním průjezdu zajeli třetí nejrychlejší čas a při druhém kole dokonce čas druhý. Stříbrní byli i při druhém průjezdu zkouškou vedoucí okolo přehrady Bystřička. Na konci soutěže byla posádka klasifikována na 27. místě absolutně, 6. místě ve třídě 6, 6. místě v kategorii 2WD a 2. místě v kategorii juniorů. „Pro nás je Valaška sice domácí podnik, nicméně rychlostní zkoušky se stěhují stále dál a dále od mého rodiště, takže pro mě slovo domácí nemá úplně ten správný význam. Týden před soutěží jsme měli krátký test ve Vyškově, kde nám povětrnostní podmínky moc nepřály, takže jsme provedli vše potřebné, abych byl s chováním vozu spokojen. Letošní Valaška slibovala velkou obměnu rychlostních zkoušek a všichni čekali, s čím pořadatelé přijdou. Musím před nimi smeknout a poklonit se. Tratě byly velmi náročné, rozmanité a velmi vhodně sestavené. My si bohužel závod pokazili hned na první RZ, kde jsem si v nulové rychlosti smolně nechal zdechnout vůz ve vracáku na blátě a auto jsme nemohli 1,5 min. nastartovat. Zbytek prvního dne se nesl v duchu vnitřní spokojenosti s jízdou i autem, ale časy tam prostě nebyly. První den jsme zakončili na 7. místě ve třídě. Každá etapa se hodnotí zvlášť, takže pro nás v neděli začal téměř nový závod. První Hukvaldy jsem jel stejně jak v sobotu... pocit dobrý, čas žádný. Změna nastala po další RZ Bystřička, kde jsme museli zbytečně couvat a ztratili 10 sekund. Poté přišel zlom. S Romanem jsme zanalyzovali, co dělám jinak, než jsem dělával před loňskou havárií v Krumlově. Jeho poznatek jsem si vzal k srdci a začal se dle něj řídit. Od té doby jsme se již drželi na dostřel nejrychlejším ve třídě a poslední dvě erzety málem vyhráli. Etapu jsme dokončili třetí se ztrátou 21 s na vítězného Wagnera (škoda 10 s couvání na Bystřičce). Jedinou nepříjemnou chvilkou bylo 30minutové čekání na startu druhých Hukvald, kdy nás pořadatelé stopli devět sekund před startem. Člověk si hned vybaví vzpomínky z roku 2014, kdy jsem zde poprvé v životě těžce havaroval. S vědomím totálně studeného auta, brzd i pneu to nebylo nic snadného, ale zvládli jsme to bez excesu. Znovu jsem si tedy potvrdil, že závodění není o rukách či nohách, ale o hlavě. Pokud nefunguje správně nebo si vsugeruje, že jedete naplno, nemusí to tak být. Jsem nadšen, že jsme ke konci jeli tak, jak jsme si přáli a časy tam padaly. Snad je tímto blok z minulého roku zažehnán a je to dobrý základ před druhým podnikem, kterým bude Rally Šumava. Závěrem bych chtěl poděkovat rodině a svým blízkým za podporu, bez které bych se jen stěží mohl postavit na start. Romanovi za skvělý diktát a pohodu v autě. Sponzorům za přízeň a důvěru. Týmu Minařík racing za rady, servis a pohodu. Pořadatelům za nádherné tratě a svým fanouškům za fandění,“ uvedl po závodě René Dohnal.
Modrožlutý Renault Clio Sport vodí od loňska po rychlostních zkouškách dvojice Petr „Balvan“ Krajča a Jan Houšť. Loňští vítězové třídy v rallysprint sérii a třetí z velkého mistráku zůstali i pro letošní sezónu věrni stejným válečným barvám. Účast na Valašce byla lehce ohrožena, ale nakonec se posádka z Želechovických pasek na start postavila. Vstup do soutěže vyšel Petrovi s Honzou znamenitě, když byli nejrychlejší na první zkoušce. Nejrychlejší čas zaznamenala posádka i na RZ 6 Lešná a na zbývajících pěti zkouškách z první etapy byla čtyřikrát druhá a jednou třetí. Přesto v polovině soutěže figurovala na 2. místě ve třídě 8 s odstupem 17,9 vteřiny na vedoucího Matěje Řeháka. V druhé polovině hledali Petr s Honzou recept na zuberskou posádku, ale zlom se jim nepodařil dotáhnout do úspěšného konce. „Valašská rally 2018 pro nás nezačala úplně ideálně, když jsme v pondělí museli shánět nový motor. Naštěstí díky našemu výbornému managerovi se nám to v úterý podařilo zařídit, a tak jsme mohli i díky skvělým mechanikům týmu Minařík racing vyrazit do Valašského Meziříčí. První etapa pro nás začala dobře, podařilo se nám vyhrát hned 1. RZ. Poté už převzal vedení Matěj Řehák a ten zvyšoval náskok každou zkouškou až do cíle první etapy. Po prvním dni jsme šli spát na 2. místě ve třídě 8, kdy jsme ztráceli 17,9 sekund na Matěje a naopak měli náskok 1:15:3 před Michalem Vaňharou. Ve druhé etapě jsme zkusili trochu variaci gum, ale ani jedna nám nepřinesla štěstí a stále jsme se nemohli na Matěje dotáhnout. Valašská rallye pro nás dopadla na stříbrnou. Bohužel na Matěje jsme neměli, ujížděl nám na každé erzetě. Ale na rovinu musím říct, že v pondělí večer jsem ještě ani nepomýšlel na nějaký závod. Mockrát děkuji Radkovi a Staňovi za úterní noční práci a hlavně Petrovi za super svezení. Pokud všechna jednání se sponzory dopadnou dobře, tak se uvidíme na Kopné a Šumavě,“ podělil se o předstartovní strasti i pozávodní radosti Jan Houšť. Na cílovou rampu dojela dvojice Petr Krajča – Jan Houšť na 34. místě absolutně, 2. místě ve třídě 8 a 11. příčka patří klukům mezi dvoukolkami.
Ve stejné třídě startoval na Valašsku také David Suchařípa s Františkem Andrysem. Renault Clio Sport fungoval u této posádky bez problémů a svou osádku dovezl na cílovou rampu na 49. místě v absolutní klasifikaci, 23. místě v kategorii 2WD a na 6. místě ve třídě 8.
Také třetí dvojice startující na Renaultu Clio Sport úspěšně dokončila závod. Pavlína Tydlačková s Jirkou Hlávkou měli na Valašské rally ve třídě 8 sedm soupeřů. Pavlína nemůže sekundovat nejrychlejším klukům ve třídě, přesto je nutno před ní smeknout, že dokázala pokořit náročnou soutěž. „Na domácí závod, který jsem jela posedmé, jsem se velice těšila. V sobotu jsme měli pomalý defekt na RZ Lešná, do toho problém s nefunkčním interkomem a jako třešnička na dortu nám nesvítila rampa na RZ Odry. Naštěstí nám ji zprovoznili před poslední Lešnou, tak jsme si závěr sobotní etapy užili. V neděli jsme jeli na klid, věděli jsme, že ztráty, co jsme skrze problémy nabrali v sobotu, už nedoženeme. Proto jsme si rally chtěli hlavně v klidu užít a dovézt auto i nás celé do cíle, což se povedlo. Soutěž to byla opravdu krásná jak pro nás, tak snad i pro diváky. My se dále budeme těšit na Rally Šumava, která mě premiérově čeká za necelý měsíc,“ nastínila další program posádky Pavlína Tydlačková. Dvojice Tydlačková – Hlávka dokončila první závod z velkého mistráku na 52. příčce absolutního pořadí, 25. místě v kategorii dvoukolek a 7. místě ve třídě 8. Největší radost ovšem posádce přineslo ocenění za druhé místo v kategorii Ladies.
Ve výčtu posádek zbývá už pouze jediná. Jirka Lichovník s Davidem Poplšteinem vyrazili do závodu na Hondě Civic VTi, ale starosti s autem převažovaly nad radostí z jízdy. Honda ztrácela výkon a i přes snahu mechaniků v servisu se závadu nepodařilo odstranit. Ve slabě obsazené třídě může kluky těšit jedna vyhraná rychlostní zkouška. Po druhé nedělní zkoušce ovšem Jirka s Davidem ze závodu odstoupili. Posádce nepřinesl štěstí ani BP note věnovaný Pavlem Pitelkou. I tak Jirka s Davidem Pavlovi moc děkují a přejí mu brzké uzdravení.