Díky tátovým startům Sandra přičichávala k atmosféře zlínské soutěže již dlouho. To byla ovšem v roli diváka, ale letos se jejich role obrátily. Zdeněk byl ten, kdo radil a pomáhal a Sandra závodila. Pořadatelé přidělili dvojici Pokorná – Skořepa číslo 95 a ve třídě 3 českého mistrovství, kam byli Sandra s Jirkou zařazeni, měli devět soupeřů. „Pro každého soutěžního jezdce je start na populární „Barumce“ takový Mount Everest. Vysoce hodnocená soutěž, která je známá svou náročností, ale i skvělou diváckou atmosférou. Doposud jsem si ji mohla vychutnávat zpoza „mlíka“, až letos se naskytla příležitost a já se rozhodla ji využít. Dokonce jsem chtěla obětovat takřka domácí Bohemia rally, abych „Barumku“ mohla jet, neboť rally je hodně drahý sport a náš budget není bezedný. Nakonec jsem ale mohla odjet obě soutěže, za což jsem nesmírně ráda,“ podělila se o první dojmy před zlínskou rally Sandra Pokorná. Sandra s Jirkou úspěšně absolvovali seznamovací jízdy a těšili se na slavnostní start na zlínském náměstí Míru. A jelikož jsou oba jedna veselá kopa, dala se od každého z nich očekávat nějaká kulišárna. „Již při trénincích jsme byli vtaženi do super atmosféry, kdy nás zastavovali lidi a chtěli podpisové karty, nebo si jen popovídat o rally. Zlínsko prostě rally žije, a to byly teprve tréninky. Skvělá atmosféra byla i na slavnostním startu, kde se sešla spousta lidí. Hned jsme využili situaci a vyzkoušeli jejich reakci. Jirka chtěl vidět v jejich podání mexickou vlnu a diváci se fakt snažili. Podle zákulisních informací máme primát první posádky s mexickou vlnou na zlínském náměstí, navíc jsme se tím dostali i na youtube. Fanoušci byli skvělí. Já nezůstala v šou pozadu a vyhlásila konkurz na hostesáky, kteří nás měli doprovodit na cílovou rampu s podmínkou nahoře bez, ale jen kluci,“ přiblížila atmosféru pražská jezdkyně.
Malá pauza po slavnostním startu a šlo se do práce, respektive na start městské rychlostní zkoušky, která byla stejně jako v předchozích letech doslova obsypána fanoušky. Diváky při dlouhém čekání neodradila ani deštivá bouřka, která se nad Zlínem přehnala krátce před startem. „Městská erzeta pro mě byla neuvěřitelná, do poslední chvíle jsme čekali, jak dopadne počasí. Nakonec jsme s týmem trefili dobře pneumatiky a mně se jelo velmi dobře. Jirkovy zkušenosti se opět osvědčily a nejenom úvodní zkouškou mne perfektně provedl. Jen na autobusáku jsem chtěla projet trochu lépe, než se mi povedlo. Nakonec jsme ale zajeli dobrý čas, vyhnuli se problémovým kostkám a užili si atmosféru,“ uvedla Sandra Pokorná. Městskou erzetu zajela Sandra s Jirkou v sedmém čase mezi českými enky a 32. čase v rámci MČR absolutně.
Deštivé počasí viselo i nad první částí sobotní etapy. Na posádky čekaly čtyři náročné rychlostní zkoušky o dvou průjezdech. Smíšená posádka vstupovala do hlavní části první etapy v dobré náladě s cílem užít si všechny rychlostní zkoušky. Právě počasí ještě více ztěžovalo trať, ale Sandra s Jirkou jí proplouvali takřka bez problémů… Až do 8. RZ, kterou byly Rajnochovice. „Průjezd městskou erzetou v pátek nás velmi potěšil a v dobré náladě jsme pokračovali i v sobotu. Osobně jsem se velmi těšila hned na úvodní sobotní zkoušku Březová, kde jsem několik let strávila na diváckém místě ve Slušovicích jen jako přihlížející a hrozně mě zajímalo, jaké to je projíždět tam jako řidič. Přiznám se, že jsem byla trochu nervózní, jelikož mi bylo jasné, že tam přihlíží táta :). Nejenom tuto zkoušku jsem zvládla, ostatně celá sobota nám šla od ruky a s klouzavými asfalty a deštěm jsem si poradila. Bylo to pro mě hodně překvapující, ale premiérový start šel bez komplikací. Pak ale přišel druhý průjezd RZ Rajnochovice, kdy v její třetí třetině prasknul silentblok kulisy řazení a řadička se celá propadla. Zbytek zkoušky jsem tedy hledala kvalty, navíc některé rychlosti vypadávaly a bylo nutné držet řadicí páku. To nás ještě čekala jedna zkouška. Nejtěžší a nejdelší erzeta Kudlovice, navíc ještě za tmy a my do ní najížděli se zklamáním, že si pokazíme výsledek z celého dne. Tím bylo průběžné vedení v kategorii Ladies Trophy mezi všemi holkami, i evropskými, na startu. Přesto jsme vyrazili k RZ s odhodláním jet co nejlépe, i kdybychom měli jet pouze na dva držící kvalty. Kilometr před startem jsme se s Jirkou přikurtovali, připravili na ostrý start a já úplně normálně, ne silou Hulka :), zařadila jedničku. Řadička se ulomila a zůstala mi celá na volno v ruce... Následoval žhavý telefonát mechanikům a rozhodnutí, že končíme v rally a kluci pro nás přijedou s odtahovkou. Smutnou zprávu jsem hned volala i tátovi, ale z jeho slov znělo rezolutní pokračování v boji s technikou. Řekl, že super rally nepřichází v úvahu a poradil nám, ať Jirka strčí do panelu ruku, zbytkem řadičky zařadí nějaký kvalt… S Jirkou jsme se na sebe podívali nevěřícně, ale táta má vždycky pravdu a vím to už asi od svých deseti let, takže Jirkovi se podařilo nasadit trojku. Teď si říkám, jaké bylo štěstí, že se netrefil třeba do jedničky :). Na trojku jsme tedy projeli celou zkoušku, kompletních 21,5 km, ale kvalt se tam musel celou dobu ručně držet, aby nevypadl. Za dokončení etapy tedy vděčím tátovi za radu a Jirkovi za držení kvaltu. Přitom ještě četl noty a jednou rukou si přehazoval stránky! Dosažený čas byl téměř o pět minut horší, než při prvním průjezdu, a my museli přepustit vedení v kategorii Ladies. Těšil nás ale fakt, že jsme etapu dokončili a po opravě jsme mohli pokračovat v nedělní části soutěže,“ prozradila sled událostí a jediný problém v rally Sandra Pokorná. Sandra s Jirkou úspěšně dojeli na jeden rychlostní stupeň až do servisu. „Dárcem“ dobrých dílů se stal Sandřin tréninkový vůz a s pomocnou rukou přišlo i několik dalších lidí. Velké díky zde patří především Tomáši Klímovi a Milanu Nebuchlovi. Několik desítek diváků přihlíželo práci šikovných mechaniků, a když posádka odjížděla dát auto do úpéčka, odměnili jejich práci potleskem. Sobotní etapu zakončila posádka Pokorná – Skořepa na 8. místě v českých enkách, ale velká časová ztráta z poslední zkoušky znamenala propad z 29. na 43. místo v absolutní klasifikaci MČR.
V neděli byly v časovém harmonogramu tři zkoušky a i zde se vždy jednalo o dva průjezdy. V kategorii Ladies ztrácela Sandra na druhém místě téměř tři a půl minuty na vedoucí Angličanku Catie Munnigs, což se zdálo být nedostižitelné. I tak se česká posádka rozhodla jet, co nejlépe to půjde. „V neděli jsem měla z přemíry snahy několik drobných krizovek. Nejvíce se jich sešlo na RZ Maják, kde nás stáhl bordel k lesu, a já musela couvat. Další couvání přišlo po nevydařeném vjetí do brány a nakonec na stejné zkoušce jsem pořadatelům zbourala ceduli s označením zakázaného prostoru pro diváky, za což se jim omlouvám. Ale ne vždy to bylo takové hektické. Na Majáku jsme míjeli i partu asi dvaceti kluků do půl těla obnažených, kteří nám fandili točícím oblečením. Patrně to byla reakce na konkurz na hostesáky, čímž mi udělali velkou radost :). Jenže tito odvážlivci šli ovšem při druhém průjezdu do trenek a já si v duchu říkala, co by přišlo ve třetím průjezdu? Do závěrečné zkoušky jsme šli s maximálním odhodláním a nasazení jsme drželi až do posledního metru zkoušky, neboť jsem pořád chtěla jít ve výsledcích výš. Po protnutí letmého cíle propukla v autě velká euforie, kterou si budu hodně dlouho pamatovat. Barum rally byla velká výzva a mně se ji podařilo pokořit na první pokus. Znovu musím opakovat, že tato soutěž má neopakovatelnou atmosféru a ten, kdo ji nezažije na vlastní kůži, neví, o čem mluvím. Ale musím i sportovně přiznat, že jsem měla velké štěstí a Catie Munnings velkou smůlu. Anglická jezdkyně byla po větší část nedělní etapy lepší, ale díky defektu na poslední zkoušce jsme se dostali zpět na vedoucí příčku my. To je prostě rally. Vyhrála jsem tedy mezi českými holkami, ale navíc předjela i ty evropské. Celkový výsledek Barum rally je určitě zásluhou nejen mou nebo Jirkovou, ale celého týmu, který nás v sobotu vrátil na trať. Obrovský podíl má rozhodně i táta, pod jehož vedením jsem dosáhla tohoto momentu, kdy dokončím takhle těžkou a dlouhou soutěž s pěkným výsledkem. Velký dík patří také všem fanouškům a pořadatelům soutěže,“ zakončila ohlédnutí za zlínskou soutěží Sandra Pokorná. Na cílové rampě si dojela Sandra s Jirkou pro vítězství nejen mezi českými holkami, ale i v mezinárodní Ladies Trophy, 23. příčku v MČR a 5. místo mezi českými produkčními vozy.
A pokud někdo čeká happy end s hostesákama, tak věřte, že Pokornou a Skořepu na cílovou rampu doprovodili a opravdu byli nahoře bez :-).