Můžete se krátce představit? Co třeba děláte, když nezávodíte?
Michael: „Většinu času, když nejsem na závodech, trávím prací. Vlastním firmu, která se zabývá instalatérskými prácemi. Ostatní volný čas věnujeme s manželkou vnučce Vivienne, která zanedlouho oslaví svoje první narozeniny. Když nám přesto zůstane volná chvilka, sedneme třeba na kolo a vyrazíme do přírody.“
Jakub: „Mě je 16 let a studuji na střední odborné škole obor veřejnosprávní činnost. Ve volném čase se snažím připravovat na závody. Například běhám, cvičením nebo třeba sleduju onboardy ze soutěží a snažím se pochytat co nejvíc technik a poznatků od předních jezdců. Taky rád trávím čas se svými kamarády nebo přítelkyní.“
Jak jste se dostali k rally?
Michael: „Můj první závod byl autoslalom okolo továrny Barum v Otrokovicích snad někdy v roce 1994. Ve slalomech jsem jezdil několik let. Startoval jsem také na soutěžích hobbycupu s vozem Škoda Favorit, později s Mitsubishi. Poté jsme se účastnil závodu Traiva Rallycup Kopřivnice. Zde jsem závodil s vozem Mitsubishi. Můj první ostrý start v opravdové rally byl letos ve Vyškově, kde jsem usedl do vozu Opel Adam Cup.“
Jakub: „Ze začátku to vůbec nevypadalo, že bych měl mít něco společného se závoděním. Nikdo mě k tomu nějak nevedl, ale o závodech jsem samozřejmě věděl, jelikož byly všude kolem mě. Všechno se změnilo, když mi bylo 14 let a já jsem zjistil, že mě auta a věci okolo začaly zajímat více než dost. Ani nevím, jak se to stalo a už jsme jeli pro áčkovou Felicii, kterou jsme našli na inzerátu. Postupně jsem se učil, jak správně řadit a podobně. První závody byly na Traiva Rallycup v Kopřivnici, ale bohužel nám technika selhala, tak jsme dojeli se sériovým autem. Pár závodů jsme takhle ještě museli odjet, ale většinu z nich už Felicie zvládla. Nakonec jsme zvítězili v kategorii 1600 za sezónu 2018 na amatérských závodech v Kopřivnici.“
Jaký máte sen v rally?
Michael: „Mým velkým snem bylo startovat na nejznámějším a říká se, že i nejnáročnějším závodem v České republice – Barum Czech Rally Zlín. Tento sen jsem si letos splnil s vozem Opel Adam Cup. Myslím, že jsme závod zvládli dobře, dojeli jsme až do cíle. Navíc na 30. místě v hodnocení MČR, což v tak nabité konkurenci byl skvělý výsledek.“
Jakub: „Sezónou 2020 to teprve všechno začne, takže podle mě je na snění ještě brzo. Hlavní cíl je samozřejmě dojíždět závody až do cíle. Pořád se učíme a dokud nebudu mít auto opravdu plně pod kontrolou, tak je zbytečné klást si vysoké cíle. Můj sen je tedy dojet příští sezónu bez nějakých větších problémů.“
Jak hodnotíte svoji letošní sezonu?
Michael: „Moje sezona byla skvělá. Na Barumce jsem si splnil klukovský sen. Atmosféra ve Zlíně byla fantastická. Nedá se to ani pospat, musí si to každý zažít. Na začátku sezony jsme neměli žádné cíle, co se týká umístění. Přece jen to byl můj první rok v opravdových závodech. Na Rally Kroměříž jsem si vyzkoušel, jaké je to navigovat, když jsem usedl vedle svého syna Jakuba. Závod jsme bohužel po výletu mimo trať nedokončili, ale Kuba v rally také začíná a pro nás oba to byly nové zkušenosti. Celkově jsem se sezonou spokojený.“
Jakub: „V téhle sezóně se nám podařilo odstartovat do třech závodů. I vzhledem k mému nízkému věku jsme za tyto příležitosti neskutečně vděční. Zkušenosti, které jsme získali na klasických rychlostních zkouškách opravdu nenasbírám na žádném polygonu. Mrzí mne mé zaváhání na Rally Kroměříž, ale to k závodům patří. Naštěstí všechno dobře dopadlo. Jinak jsem se sezonou spokojený, mým cílem bylo učit se a sbírat zkušenosti, což se podařilo.“
Michaeli, ty jsi startoval ve Vyškově, v Hustopečích a na Barumce, jak se ti vedlo?
„Ve Vyškově jsem odstartoval do svého prvního velkého závodu. Po dojetí do cíle jsem si odnášel pocity, jako bych projel závod WRC. Soutěž jsme dokončili na 31. místě v hodnocení RSS a 7. místě v Opel Adam Cupu. Můj druhý start byl na Rally Hustopeče. Zde jsem se snažil upotřebit zkušenosti získané z Vyškova. Zjistil jsem, že Hustopeče byly úplně jiné a Vyškov tedy nebyl zase až tak těžký. Velké poděkování patří Honzovi Jurčíkovi, který vedle mne usedl v obou závodech. Předal mi mnoho zkušeností, co se týká rozpisu a také jízdy tzv. hlavou. Barum Rally byla zase úplně něco jiného a nového. Závod jsme si moc užili a mám na zlínskou soutěž jen ty nejlepší vzpomínky.“
Jakube, ty jsi zase závodil v Radouni, Kroměříži a ve Vsetíně, jak tyto závody vypadaly a dopadly podle tebe?
„Radouňská rally pro mě byla obrovská zkušenost, Rychlostní zkoušky byly krásné a vše proběhlo od začátku až do konce bez problémů. Navigoval mne Honza Jurčík a společně jsme dokázali zajet i docela slušný výsledek (31. místo v ČMPR, 5. místo ve třídě A2). Rally Kroměříž pro nás byla krátká, jelikož jsme na druhé RZ havarovali a poté jsme odstoupili. Mohl to být krásný závod, ale kvůli mé chybě, ale také kvůli chybně napsanému rozpisu se stalo to, co se stalo. Chybami se ale člověk učí a musíme si z toho vzít ponaučení. Zde mně navigoval taťka, protože Honza Jurčík měl pracovní povinnosti. No a premiéra v malém mistráku na Vsetínské Rally byla úžasná. Celý závod proběhl v pořádku, až na pár menších chyb. Na rychlostní zkoušce Semetín jsme vyletěli do škarpy a přes bočnici udělali defekt, na kterém jsme dojeli do cíle RZ. Brali jsme to jako první zkušenost v Poháru mládeže, a tak jsme jeli opatrně ať se dostaneme až na rampu, což se povedlo. Odvezli jsme si ze Vsetína pohár za 1. místo v Poháru mládeže a v hodnocení rallysprint série jsme dojeli na 38. příčce.“
Jaké máte plány do příštího roku?
Michael: „V první řadě bych se chtěl věnovat Kubovi, který pojede více závodů. Chci ho podporovat, předávat mu zkušenosti jak v rally, tak i v životě. Není ale vyloučeno, že se na nějakém závodě za volantem neukážu, ale bude to spíše jednorázová akce. Tedy pokud mne Kuba za volant pustí.“
Jakub: „Jelikož je v rámci Rallysprint série vypsaný Pohár mládeže, je to pro nás jediná varianta, jak se účastnit profesionálních závodů i když ještě nemám řidičský průkaz. Pro mé začátky jsme vybrali vůz Opel Adam Cup, protože podle nás je to nejlepší auto pro začátečníky, ale na druhou stranu má špičkovou techniku jako je například sekvenční převodovka. Oproti vozům kategorie R2 je cupový Adam slabší, ale o to hodnější. Příští rok se tedy chystáme odjet všechny soutěže, které Adam Cup zahrnuje. Pojedu tak jako do teď s velice profesionálním a šikovným spolujezdcem Honzou Jurčíkem, který se semnou za volantem střídá na přejezdech. V časovce se zase přehodíme a na RZ řídím já, někdy to časově nevychází, ale ve většině případů to probíhá bez problémů.“
Máte nějaký vzkaz pro fanoušky?
Michael: „Chci poděkovat rodině a kamarádům, kteří nám tento rok strašně fandili a přišli za námi do servisu. Díky patří také našim fanouškům na sociálních sítích, kdy jsem se fakt divil kolik lidí nás sleduje. Ale hlavní poděkování patří mé manželce Martině za podporu a toleranci. Sama nejlépe ví, kolik času trávíme přípravou na závody nebo poté samotnými tréninky a soutěžemi.“
Jakub: „Rád bych poděkoval své rodině za podporu, taťkovi za všechen ten čas, jenž do toho dává, mamce za neuvěřitelnou trpělivost, kterou s námi má. Velký dík také patří Honzovi Jurčíkovi za to, jak skvěle všechno organizuje a za jeho profesionální nasazení v autě. V neposlední řadě bych rád poděkoval své přítelkyni, která mě vždy podpoří. Všichni, kteří se na tomto projektu zúčastnili si zaslouží velký dík.“