Před několika lety jsme se s partou přátel rozhodli, že místo objíždění českých, často nudných soutěží, budeme každý rok navštěvovat dvě rally zařazené do Mistrovství světa v automobilových soutěžích. V letošním roce padla volba na dvě zcela odlišné soutěže. První z nich byla zimní Švédská rally a za druhou soutěž jsme zvolili pro nás již tradičně OMV ADAC Rally Deutschland.
Oproti předešlým návštěvám této soutěže jsme letos z pracovních důvodů museli vynechat čtvrteční shakedown. Dovolené prostě v práci není mnoho a i když já jsem student, moji kolegové prostě nedostali na čtvrtek volno. Proto jsme letos vyrazili na cestu až ve čtvrtek v podvečer s tím, že do dějiště soutěže dorazíme k ránu a hned si najdeme nějaké pěkné místečko na sledování první rychlostní zkoušky páteční etapy.
Vše šlo podle plánu a i když se nám odjezd o hodinu zpozdil, přijeli jsme k trati RZ1 v pátek v pět hodin ráno. Jelikož jsme rychlostní zkoušku neznali, museli jsme si její část projet, abychom vybrali to nejlepší místo pro sledování průjezdů světových jezdců. Volba padla na krásný pravý vracák, před kterým následoval poměrně prudký sjezd. Po zaparkování auta a malé snídani jsme se už museli přesunout na místo, ze kterého bylo na trať vidět nejlépe. Ostatní diváci si totiž už po šesté hodině ranní našli cestu k rychlostní zkoušce a kdo chtěl dobře vidět musel zkrátka na místě čekat dlouhé hodiny předem. Start první zkoušky byl totiž podle itineráře soutěže naplánován až na čtvrt na jedenáct.
Spousta diváků si čekání u trati krátila spánkem a nejinak tomu bylo i u nás. Celou cestu jsme oka nezamhouřili a tak i pár minut spánku v nepohodlné poloze u trati zkoušky přišlo vhod. Kolem osmé hodiny už na trati panoval poměrně značný provoz. To špioni projížděli trať, aby posádky upozornili na případné nové záludnosti trati. Diváků je kolem trati již mnoho, ale ani to nám nebrání v dalších pár minutách spánku.
Kolem půl desáté nás budí červeno bílý vrtulník. Častější návštěvník MS ví, že tento stroj je určen pro poslední činovníky FIA, kteří naposledy zkontrolují z výšky trať a případně upozorní na poslední nedostatky. Po průletu helikoptéry již následují předjezdci a po čtvrt na jedenáct už slyšíme z údolí tolik očekávaný zvuk továrního Focusu WRC, řízeného Marcusem Grönholmem. Za pár minut je finský jezdec u nás a my si vychutnáváme krásný průjezd krásného vozu. Dvě minuty po Grönholmovi přijíždí Loeb a takhle první rychlostní zkouška pokračuje dál. Po odjetí celé špičky ještě čekáme na průjezdy českých posádek a pak pomalu, ale jistě upadáme zpět do spánku.
Občas mě sice vzbudil nějaký ten uchu lahodící zvuk pěkně „naladěné“ Hondy Civic z konce startovního pole, ale opravdické probuzení mě čeká až při průjezdu prvních veteránů. Pořadatelé Německé rally připravili i letos, stejně jako v předešlých letech, pro diváky průjezdy atraktivních vozů dávné i méně dávné soutěžácké historie. Starší fanoušek tak má možnost nostalgicky zavzpomínat, naopak mladí příznivci tohoto sportu se mohou na živo potkat se legendami tohoto sportu, jakými byli Audi Quatro, Renault Alpine, nebo Lancia Delta.
Po průjezdu těchto vozů a malé pauze, se opět naplno roztáčí kolotoč současného rally světa. Na řadu tak před druhým průjezdem téže zkoušky přicházejí opět špioni, po nich helikoptéry a pak předjezdci. Tentokrát ovšem před průjezdem předjezdců mírně sprchlo a tak se rozhodujeme, že i na druhý průjezd rychlostní zkouškou zůstaneme na stejném místě. Mokrá trať a bláto udělají ze zatáčky úplně něco jiného, než co jsme viděli při prvním průjezdu.
Naše představy se naplňují a už průjezd prvního startujícího nás nenechává chladnými. Grönholm tahá za ruční brzdu a auto se poslušně točí kolem své osy. Při výjezdu ze zatáčky ale vůz najede na mokrou trávu uvnitř zatáčky a pilot musí korigovat smyk. Krása, tohle jsou soutěže! Po prvním jezdci následuje další. Mistr světa Loeb. V „naší“ zatáčce Francouz předvádí proč je v Německu k neporažení a když vidí vytahané bláto uvnitř zatáčky, volí široký, ale rychlý průjezd zatáčkou, bez toho aby se jeho vůz dostal na trávu. Paráda! Čekáme na průjezdy dalších posádek, ale hlavně na našeho Jana Kopeckého. Ten do zatáčky přijede velmi rychle a po krátkém sklouznutí ji co nejrychleji opouští. Fabia je sice již starší auto, ale je pořád nádherná.
Po průjezdu Martina Prokopa s Citroenem C2 S1600, který volí úplně jiný styl průjezdu zatáčky, než jeho soupeři s dvoukolkami, hodnotíme první dva námi shlédnuté průjezdy na letošní Německé rally jako pěkné. I proto tentokrát shlédneme téměř celé startovní pole, jen abychom viděli v akci Davida Tomka s Felicii Kit Car. David přijíždí, tahá „ručku“ Felicia se sklouzne v dlouhém smyku a po krátkém prohrábnutí odjíždí. Fanoušci tleskají. Po tomto průjezdu už míříme k autu na oběd. Ten obstarají doma usmažené řízky s chlebem a pak už jen čekáme na průjezd posledního soutěžního vozu a otevření trati. Čeká nás přejezd a výběr místa na první rychlostní zkoušce sobotní etapy.
Přejezd na RZ 7/11 není na Německé poměry nikterak dlouhý a proto jsme na startu zkoušky již kolem šesté hodiny večerní. Opět volíme průjezd zkouškou. Líbí se nám sekce hned po startu. Vydávám se proto na nedalekou louku, abych okoukl terén pro případné nocování ve stanech. Louka je pěkná, jen bohužel plná kravinců. Jedeme dál. Po projetí dobré poloviny rychlostní zkoušky sice máme pár vytipovaných míst, ale na žádném se nedá přespat. A tak jedeme opět na start. Tady se utvrzujeme v tom, že se zde opravdu spát nedá a jedeme na místo, které jsme navštívili i při předešlých čtyřech návštěvách Německé rally. Jde o pravou zatáčku po horizontu. Při příjezdu na to správné místo se však shodujeme že po páté tohle vidět nechceme. Jedeme dál a po asi dvou kilometrech přijíždíme k dalšímu vracáku. Tentokrát vidíme i příjezd a odjezd a tak je volba jasná. Zůstáváme!
Na první louce kterou jsem si na tomhle místě vyhlédli jako tu pravou pro spaní, jsme nevydrželi ani deset minut. Nejprve kolem projeli mladí němečtí hoši na kolech a poté se vrátili i s majitelem louky. Ten vyhrožuje policií a proto se stěhujeme jinam. Nacházíme jinou louku. Sice dál od trati, ale zato pěkně měkkou a rovnou.
Tady taky potkáváme partičku Čechů - fanoušky z Klatov. Dáváme se do řeči a zjišťujeme že jsou v Německu poprvé. Je rozhodnuto, v sobotu večer se s námi přesunou na vinice. Popijeme pivko a jdeme spát.
Ráno musíme vstávat už v šest, abychom chytli dobré místo. Po snídani přicházíme k trati a zabíráme poslední volné místo hned u mlíka. Během dalších dvaceti minut je už divácké místo plné a čeká se na řev motorů závodních vozů. Čekání si zkracujeme rozhovorem s dalšími českými fanoušky. Natěšení na příjezd aut je znát na každém. Podle výsledků z předešlého dne víme, že i v sobotu se bude ještě o všechna místa v první desítce i za ní tvrdě bojovat.
Přijíždí první vůz. Rychlý příjezd, ruční brzda, plyn a hurá pryč. Auto ještě vidíme jak dobržďuje do další zatáčky a pak už jen slyšíme ten krásný zvuk vzdalujícího se speciálu WRC. Všichni jezdci volí v zatáčce podobnou stopu. Co nejkratší smyk a pak rychlý odjezd.
Blíží se Kopecký tak se partička českých fanoušků s vlajkami nahrne až téměř k trati a mávají našim státním symbolem jako o život. Pořadatel byl nejdříve trochu naštvaný, ale když viděl, že jsou „Czech fans“ ukáznění a po odjezdu Kopeckého se zase vracejí na své místo za páskou, nechává jejich neukázněnost přejít s klidem.
No pohled jel v této sobotní zatáčce nejlépe mladý Wilson a tak se z davu česky ozývá názor že je jako Armin Schwarz. Výsledky žádné, zato šou pro diváky jedinečná. Nezbývá než souhlasit. Je vidět že bývalý tovární pilot Škody i několik let po svém odchodu leží českým fanouškům v žaludku.
Jelikož jsme češi a je nám vlastní i trocha lenosti, přesouváme se po průjezdu všech našich posádek zpět k autům a hlavně ke stanům. Všichni uleháme a nařizujeme budíky na mobilech, abychom náhodou neprospali druhý průjezd stejnou zkouškou. Start RZ11 je naplánován na 14:45 a tak v jednu vstáváme, dojídáme poslední řízky a vydáváme se opět k trati.
Naše původní místo je obsazené a nezbývá nám než stát kousek dál od trati. Louka na které jsou diváci je naštěstí trochu do kopce a proto vidíme téměř celý úsek, jako jsme viděli ráno.
Při druhém průjezdu má opět největší diváckou podporu Kopejda, a po něm samozřejmě „Prst“ Prokop. Ani belgičtí fanoušci se nechtějí nechat zahanbit a když přijíždí Duval, dávají i oni hlasitě najevo podporu jejich miláčkovi. O umění Loeba snad nejde ani psát. Je u nás na stopky nejrychlejší a to hovoří za vše.
Opět čekáme na Tomka a pak následuje přesun k autům. Stanu jsou už zabalené a tak jen čekáme na průjezd vozu, který otevře trať i civilním vozům.
Konečně vyrážíme vzhůru slavné rychlostní zkoušce Dhrontal. Jde o českými fanoušky tolik navštěvovanou zkoušku ve vinicích. Cestou ještě zastavujeme na dálniční benzínce a konáme po dvou dnech alespoň základní hygienu. Už to byla potřeba :-).
Jelikož jsem já jakož to hlavní navigátor v Německu v této funkci už po páté, cestu na louku nad vinicemi znám téměř dokonale i bez mapy (vím že sebechvála smrdí, ale když to nikdo jiný neudělá ... :-) ) Proto nám přejezd trvá jen necelou hodinku. V předešlých ročnících se nám zatím pokaždé podařilo přijet na louku včas, aniž by byla již nějak výrazně obsazená. To se povedlo i letos a tak si můžeme na několika stech metrech čtverečních vybrat to nejlepší místo. Až po postavení stanů bohužel zjišťujeme, že jsem asi při výběru přebrali, protože nedaleko nás na louce někdo vykonal svou potřebu. Asi se dotyčnému nechtělo na Toi Toi. Nevadí, stěhovat už se nebudeme. Vítr nám přeje a vane směrem od nás.
Po rozbalení stanů jdeme konečně ukázat našim novým známým s Klatov tu nádhernou zkoušku. Podle jejich výrazů ve tvářích usuzuji, že se i jim ten krásný výhled líbí. Vracíme se ke stanům a rozbalujeme gril. Večeře bude dnes vydatná. Po ní ještě nějaké to pivko z plechovky a jde se spát. I když spát!? Tři mladší z Klatováků se rozhodli, že půjdou navazovat mezinárodní kontakty a razí směr louka. Vrací se ve tři ráno vydatně posílení a trošičku hluční :-). Tímto je zdravím!!
Ráno vstáváme v půl sedmé a po rychlé snídani jdeme k trati. Tady ani místo nehledáme. Za prvé je zde už dost lidí a za druhé máme s vinicemi své zkušenosti a tak jdeme najisto k táboru českých fanoušků. Rozbalujeme vlajku a čekáme na auta. A opět stejná písnička. Přilétá vrtulník, přijíždějí první předjezdci a atmosféra je nádherná. Navíc když předjezdec s Hondou s náhonem na zadní kola předvádí v každém vracáku krásné dlouhé smyky, víme že jsme opět po roce na tom správném místě.
Německý komentátor navíc dělá pro zlepšení již tak téměř dokonalé atmosféry své. Vyvoláváním národností totiž zkouší který jezdec má u trati nejvíc fanoušků. Když vyvolá „Jsou zde nějací fanoušci z česka?“ celé vinice se zaburácejí a fanoušci ostatních národností jen nevěřícně kroutí hlavami. S Čechy se můžou rovnat opět jen Belgičané. A tak začíná souboj dvou táborů. Komentátor několikrát vyzve oba tábory k projevení se.Po několika pokusech i on uznává, že Čechů je zde opět nejvíc. Jako každý rok!
Chvíli po průjezdu poslední nuly slyšíme z dálky opět vůz WRC. Je to nádhera. Jeden krásný průjezd střídá druhý a fanoušci jsou v tranzu. Začíná se závodit a je to vidět. Kopecký se tahá o vteřiny se Solbergem a Gardemeistrem. Duval stahuje ztrátu z předešlého dne.
Když přijíždí Jan Kopecký celé západní Německo se musí otřásat. Fanoušci šílí a pořadatelé žasnou. Nechají opět přejít pár Čechů na druhou stranu vozovky a ti před příjezdem Kopejdy zapalují ohnivé světlice. Honza projíždí světelnou a vlajkovou branou. Bylo to opět peklo. Ale krásné peklo.
Po polovině startovního pole odcházíme balit stany a připravit vše na odjezd. Poté se vracíme zpět na „místo činu“ a čekáme na naší poslední rychlostní zkoušku na OMV ADAC Rally Deutschland 2007.
Během celého závodu mi chodí na mobil SMS s výsledky. Proto také víme, že Kopecký ztrácí na Gardemeistra 3,5 vteřiny a jeho náskok na sedmého Solberga je jen 17 sekund. Do cíle zbývají jen dvě zkoušky a proto se začíná škodolibě šuškat, že „Garde“ by mohl udělat gumu, nebo se někde zdržet. Solberg projíždí kolem nás v pořádku, až později se dozvídáme, že již na start této zkoušky přijel pozdě a dostal 10 sekund penalizaci.
Ale to už se dole pod námi ukazuje opět Fabia WRC Jana Kopeckého. Honza jede jako o život! Zatáčky projíždí rychle a čistě. Žádný dlouhý smyk navíc, jen rychle pryč. Přes řev fanoušků není ani slyšet motor jeho vozu. Jan odjíždí bojovat s časem dál do vinic a my netrpělivě čekáme na Gardemeistra. Ten přijíždí téměř přesně dvě minuty po Kopeckém.
Všichni netrpělivě čekáme na jeho průjezdy zatáčkami. Hned v prvním ze sedmi vracáků které vidíme se to ale stalo. „Tonda“ tahá za ruční brzdu a najednou mu od zadního kola létají kusy pneumatiky. Křičím „Udělal gumu“!!! V tom se projevují všichni čeští fans a křičí škodolibou radostí. Je to spontánní, nic připraveného. Francouzi vedle nás jen nevěřícně kroutí hlavou. Nechápou! Když i Garde odjíždí a křik utichá najednou se z davu začíná ozývat trochu smutně „Je to škoda že udělal gumu, mam Tondu rád“, ostatní fanoušci se pomalu vzpamatovávají z euforie a souhlasí. Toni Gardemeister si tohle nezasloužil. Na rozdíl od Schwarze, on zůstal z dob svého působení ve Škodovce zapsán u fanoušků jako pohodář a super člověk.
Kopecký přijíždí zpět na „stadion“ a všichni už vědí, že když se nestane něco neočekávaného je páté místo jeho. Užíváme si tedy jeho posledního průjezdu kolem nás a v duchu se loučíme i s krásnou Fabií WRC. Letos se už do světa nikam nechystáme a Bůh ví jestli tohle krásné auto bude brázdit tratě MS i v příštím roce.
Vrací se k nám taky Gardemeister a tak se mu většina fanoušků alespoň na dálku omlouvá za předešlou škodolibost potleskem. On to asi ve voze neslyší, ale nás to na duši zahřeje.
Po průjezdu Prokopa balíme vlajku a vyrážíme směr Rozvadov a dál malá vesnička na severu Čech – Vrbičany. Loučíme se s Klatovákama a domlouváme se na příští rok. Výběr padl na Finsko. Dva už jsme tuhle severskou soutěž navštívili v minulosti a nedáme na ní dopustit. Je to jasné. Rok 2008 bude ve znamení Finska a pokud FIA dá, tak i Polska. Kdyby FIA Polsku pořádání MS nepřidělila, pojedeme opět na Německou rally. Uvidíme co bude za rok. Jisté je jen to, že za týden nás čeká Barum Rally Zlín.