Procházely vozy F1 nárazovým testy vždy?
Pat Symonds: Ne. Před rokem 1985 existovalo málo pravidel týkající se bezpečnosti a žádné nárazové testy. První testy otevřely oči. Tehdy se během procedury ukotvil nos k pevné desce a udeřilo do něj velmi těžké kyvadlo. Pamatuji si dobře úplně první test. Došlo k mocnému uderu a nos změnil doslova v karbonový prach. Od té doby jsme urazili kus cesty.
Které části procházejí nárazovými testy?
PS: Provádí se pět dynamických testů (dva čelní nárazy, jeden boční, jeden zadní a jeden náraz na sloupek řízení) a 13 statických testů, které určují schopnost základní struktury zvládnout extrémní síly při vysokorychlostním nárazu. Zatímco dynamickými testy musí projít pouze jedno šasi, statické testy musí podstoupit každé.
Rychlosti se při testech různí. K nárazu u čelního testu dochází při rychlosti 15 m/s (54 km/hod). Nevypadá to jako hodně, jedná se však o náraz do pevného objektu - proto je mnohem prudší než náraz do bariéry, která je navrhována pro absorbování energie.
Jaké jsou rozdíly mezi dynamickými a statickými testy?
PS: Dynamické testy jsou skutečnými nárazovými testy. Při čelním nárazu je šasi uchyceno k vozíku a vystřeleno proti pevné zdi. U bočních testů je šasi uchyceno na místě a těžký vozík narazí do jeho boku. Podobné to je u zadního testu: převodovka a zadní nárazová struktura je uchycena napevno a naráží do nich vozík.
U statických testů se používají velké hydraulické klíny, jež velkou silou zatěžují šasi na různých klíčových místech, ačkoliv tlak při tom narůstá relativně pomalu.
Používají se při nárazových testech figuríny? Jaké síly musí zvládnout?
PS: Figurína se používá pro čelní nárazový test. Musí vážit 75 kg, což je na závodního pilota hodně. Během testu špičkové zpomalení v oblasti hrudníku figuríny nesmí překročit 60 G po dobu delší než 3 milisekundy. To znamená, že během té doby činí hmotnost figuríny 4,5 tuny.
Video: Monokok vozu F1 a nárazové testy (zdroj: Mercedes AMG F1 Team/Youtube)
Jaké síly musí vydržet každá nárazová oblast?
PS: Používají se dva druhy sil. První je boční zátěž aplikovaná na samotnou strukturu. Zajišťuje, že se nezlomí, pokud dojde k nárazu pod drobným úhlem. Pak se používá několik zátěží na šasi, aby se zajistilo, že bude dostatečně silné a zvládne síly, které se mohou objevit v případě nehody.
Například boční strana kokpitu je vystavována tlaku 30 tun, kterému musí odolat pouze s 15 mm prohnutím a bez zjevné strukturální vady.
Jak je chráněna palivová nádrž?
PS: Palivová nádrž je zvláštní případ. Boční strany šasi a podlaha v této oblasti musí projít přísnými zátěžovými testy, ale samotná palivová buňka je vyrobena z materiálu známého jako FT5. Jde o pogumovaný, průrazuvzdorný kevlarový materiál, jenž se používá u obrněných vozidel. K jeho roztržení je zapotřebí téměř 9 tun.
Zpřísňují se testy každý rok?
PS: FIA a týmy se neustále snaží vylepšit bezpečnost, takže zvládnutí těchto testů je těžké. Nejde jednoduše o výrobu něčeho silnějšího nebo pevnějšího. Není snadné vyhovět požadavkům na absorbování velkého množství energie při udržení dostatečně nízkých úrovní zpomalení pro snížení rizika zranění pilota, navíc při náročných fyzických omezeních vozu F1.
Čelní nárazový test formule A1GP (zdroj: Trackcreate Ltd/Youtube)
Zadní nárazový test formule A1GP (zdroj: Trackcreate Ltd/Youtube)
