Autory těchto návrhů jsou neurobiolog a vynálezce Greg Gage a umělkyně a designérka Sarah Sandman. Jejich projekty spojuje myšlenka, že v centru zájmu má být člověk.
„Ústředním bodem projektování vozů Lexus bylo odjakživa soustředění se na to, co si přejeme, když sedíme za volantem. Přesto nám spolupráce s TED umožnila objevit zcela nové ideje, jejichž centrálním bodem je člověk,“ říká marketingová šéfka amerického Lexusu Lisa Materazzo.
Lexus LF-30 Electrified jako koncept budoucí elektromobility značky | foto: Lexus
Auto, které vnímá emoce
Greg Gage se domnívá, že automatizovaná vozidla během dlouhých cest vytvářejí skvělé prostředí pro neurotechnologii. Navrhuje vytvořit výjimečné propojení mezi mozkem uživatele a automobilem. Díky němu by vůz mohl reagovat na pocity a potřeby pasažéra. Stačilo by zaznamenávat změnu mimiky nebo srdeční rytmus. Fungovalo by to podobně, jako když auta monitorují teplotu, otáčky motoru nebo tlak oleje.
Díky údajům o chování a náladě člověka by autonomní Lexus mohl automaticky přizpůsobovat atmosféru v interiéru. V reakci na projevy ospalosti by auto změnilo pozici sedadla a upravilo osvětlení. Obraz uvolněného řidiče by se stal pro digitálního asistenta výzvou k tomu, aby do reproduktorů audiosystému pustil směs poklidných skladeb. Ve stresující situaci, která vyžaduje maximální soustředění, by pak ztišil rádio a zapnul světla pro dobrou viditelnost.
Otočná sedadla a okna po celém obvodu auta
Sarah Sandman se na auta budoucnosti dívá jinak. Podle jejího názoru budou lidé v příštích desetiletích ještě závislejší na digitálních zařízeních a přirozené interakce s ostatními, jako je třeba zamávání rukou člověku, kterého míjíme, budou čím dál výjimečnější.
Vedena touto obavou se Sandman rozhodla navrhnout vůz, který umožní kontakt s vnějším světem díky otočným sedadlům a oknům rozprostírajícím se po celém obvodu vozidla. V její koncepci se našlo místo i pro soustavu externích reproduktorů umožňujících interakci s chodci a cyklisty. Projekt navíc zahrnuje i systém, ve kterém lze kreslit křídou a zanechávat krátkou zprávu nebo grafiku na ulici.
Interiér vozu jako kavárnička s digitálním krbem
Myslela však i na vztahy se spolucestujícími, proto je vnitřek vozu zařízený jako útulná kavárnička s digitálním krbem, polštáři a spoustou rostlin. Podle umělkyně se v takovém autě dají hrát deskové hry, lze si dát snídani před dojezdem do školy. Projektantka také navrhuje systém sdílení vozu s jinými uživateli, čímž by se snížily náklady na jeho provoz.
