Ferrari pod svým prezidentem Sergiem Marchionnem raději již nikde nehovoří o svých vysokých ambicích před nadcházejícím ročníkem a v továrně tvrdě pracuje na tom, aby stáhlo náskok dominujícího Mercedesu. Detaily o přípravách nového monopostu si střeží jako své největší tajemství.
Vůz, který by se na počet Julese Bianchiho mohl jmenovat SF17-JB, má být poprvé světu představen 24. února v rámci filmovacího dne ve Fioranu, fanoušci se na něj budou moci podívat přes Internet.
Zlepšování spalování pod novým technickým vedením
Motorovému oddělení nyní velí konstruktéři Lorenzo Sassi a Enrico Gualteri, protože Mattia Binotto se loni po odchodu Jamese Allisona posunul výše. Očekává, že letos v oblasti motoru dosáhnout průlomu, zejména díky odvážným změnám a konstrukci, která toho má s tím loňským jen málo společného.
Maurizio Arrivabene (vpravo), Sergio Marchionne (uprostřed) a Mattia Binotto s loňským modelem Ferrari SF16-H | foto: Scuderia Ferrari
Ferrari se soustředí hlavně na spalování. Komora má snést mnohem vyšší tlaky díky poslední práci na systému turbulentního tryskového zapalování (TJI), který nasadili již před 2 roky.
Perfektní zapalování a hoření v zapalovací komoře pro zvýšení výkonností a snížení spotřeby paliva má zajistit nový návrh mikrovstřikovačů vyvíjených technologickým partnerem Magneti Marelli. Veškeré tyto změny mají zajistit, že motor vydrží obrovské síly - tlak má dosahovat až 400 barů, k velkému nárůstu dojde také v oblasti teploty, což by mohlo ohrožovat spolehlivost.
Hliník se odstěhoval do Humpolce
Aby Ferrari dokázalo splnit své cíle a zajistit životnost svých pohonných jednotek, které letos musí vydržet 5 závodních víkendů (4 ks na sezónu), zvolilo revoluční přístup pro konstrukci motoru a zaměřilo se na inovace. Nyní probíhají testy novátorského řešení pístů, jež využívají novou ocelovou slitinu.
Schéma pohonné jednotky F1 a její vnitřní součástí | foto: Scuderia Ferrari
Běžně se využívá hliník, od toho se ale nyní v Maranellu odvracejí, byť jsou technická pravidla dost restriktivní, pokud jde o materiály, jež je možné při výrobě použít. Důvodem je zavést něco, co bude odolnější vysokým tlakům teplotní expanzi, aniž by došlo k narušení spolehlivosti.
Hliníkové slitiny jsou lehčí než ty ocelové, hůře však odolávají deformacím a prasknutí za extrémních teplot. Hmotnost navíc u pohyblivých částí, jako jsou písty, je samozřejmě velkým problémem, proto Scuderia hledala řešení, které funguje lépe a spolehlivěji.
Hmotnost a spolehlivost - 3D tiskem k té správné slitině
V honbě za nalezení té správné slitiny inženýři v Maranellu vyhodnocují nejnovější technologie 3D tisku, jež jsou známé v odvětví aditivní výroby. Umožňují na sebe různě skládat tenké vrstvy materiálu, takže je možné vytvořit složité tvary, jichž pomocí tradičních metod odlévání a obrábění nešlo dosáhnout.
Srdce vyrobené pomocí 3D tisku - složité tvary uvnitř nejsou problémem | zdroj: F1NEWS.cz
Úroveň volnosti, která s 3D tiskem přichází, ve spojení s rychlostí výroby, otevírá nové dveře pro konstrukční vývoj něčeho, co bylo kdysi omezeno pouze na prototypy plastových dílů pro testování modelů v aerodynamic- kém tunelu.
V úvahu přicházejí opět i ocelové slitiny, které by při normálním procesu odlévání nebyly pro vhodné pro výrobu pístů F1 motorů, protože nyní není zapotřebí vyrábět celé plné bloky. V úvahu přicházejí šestihranné struktury jako u pláství medu a voštinové konstrukce - ty zachovávají výhodu v podobě pevnosti, aniž by kvůli tomu musela stoupnout hmotnost.
Ferrari ale zřejmě nebude jediné, které se těmito technologiemi zabývá. McLaren například oznámil uzavření čtyřleté smlouvy se společností Stratasys, která jim má pomoci se zavedením nejnovějších technologií 3D tisku (FDM a PolyJet) a špičkových materiálů do výroby. Binotto ale doufá, že jim zajistí potřebné výkonnostní zlepšení na dráze, a to co nejdříve - ideálně již od počátku sezóny.
