První etapa byla rozehřívací a poznávací. Ani tak se neobešla bez potíží, například Marcel Schoo se svou posádkou ve voze TATRA PHOENIX zapadl mezi dunami 4 km po startu. Byl na opravdu nepříliš dobře přístupném místě a musel počkat až na členy Ginaf Riwald Dakar Teamu, který Holanďanům z písku pomohl.
Soutěžící nakrojili letošní porci téměř 8500 km a byl to jen lehký náznak toho, jak může Dakar 2013 vypadat. Měřený úsek o délce 13 ostrých kilometrů poprvé prověřil síly všech teamů a rozdělil soutěžící na kategorií podle jejich schopností. Překrásná scenérie pobřeží Pacifiku byla úchvatnou kulisou hodnou nejtěžší soutěže světa. Celá etapa se tentokráte obešla bez většího převýšení. Přestože porce ujetých kilometrů byla jen malá, neznamenalo, že by se jezdci plahočili. Naopak, všichni se chtěli správně úvést a v divácky atraktivní etapě ukázat.
Na slavnostní startu se jako první předvedl obhájce vítězství z roku 2012 Gerard de Rooy, následoval ho Eduard Nikolaev na Kamazu a Marcel van Vliet s Manem. Poté už mával na početný dav diváků náš Aleš, Serge a Radim s Tatrou Princeznou 69 a s českou vlajkou. Za nimi nestartovali borci o nic míň věhlasní, zkušení a z pohledu závodu nebezpeční. Z mnoha jmenujme například Hanse Stacey na Ivecu nebo třeba Ayrata Mardeeva s Kamazem.
Komentář Aleše k první etapě závodu:
"Velmi zajímavý pisečný začátek, teplota přes 32 stupňů. Startovalo se v presu a okamžitě naplno. Profiluji se nám hlavní konkurenti a soupeři. Budou to Rusové na Kamazech a tým De Rooy na Ivecu.
Já osobně jsem udělal na jedné duně drobnou školáckou chybu. Nebyl jsem schopen přeřadit. Těsně pred naloděním jsme ještě upravovali systém řazení, aby mě z něj tak nebolela ruka jako v minulosti. Je to choulostivá věc, během běžné etapy na Dakaru zařadím snad tisickrát. Nicméně jsem se lidově řečeno zapomněl a nový systém řazení mě zmátl. Ztratili jsme dle mého odhadu tak 15 sekund, ale pak jsme jeli na hranici možností auta a velkou část ztráty dohnali.
Během etapy jsem mohl otestovat i svoje záda. Na nejzajímavějším místě i momentu etapy a to na 15-ti metrovém skoku, kdy celá Tatra vylétla do výšky přes dva metry. Páteř se ozvala, ale vše drží a funguje jak má. Byla to fakt skvělá prověrka hned na úvod. Jsme ovšem teprve na úplném začátku soutěže."
To, že se musí s číslem 503 počítat a že Aleš je bojovník se potvrdilo hned v první etapě. Od začátku se pohyboval na krásném třetím místě se ztrátou 25 sekund v cíli, což se ještě může díky zavedení regulačního koeficentu třikrát navýšit. Aleš jel opravdu rychle, lze si představit i z toho, že jeho čas 9 minut 11 sekund by v kategorii mezi automobili stačil na 36. místo! Snad to potvrzuje, že i se starším vozem, bohatými zkušenostmi a velkým srdcem je možné dosáhnout těch nejlepších výsledků. Zároveň je ale naprosto jasné, že to nebude jednoduché. Do jedné minuty a s vteřinovými rozdíly se vešlo hned osm prvních posádek. Jak vždy zdůrazňuje Karel Loprais, bude potřeba pořádná porce štěstí, jet koncentrovaně svůj vlastní závod a spoustu úsilí všech.
Hned v druhé etapě mohou posádky trochu zapomenout na takovýto sprint, protože je čeká písečná etapa Pisco-Pisco s porcí 242 km a spojovacím úsekem o délce 85km. Doufejme, že se našim bude dařit nadále a že se i touto etapou prokousají bez větších problémů.
Video z cesty, přejímek, atmosféry soutěže, prvními dojmy z první etapy včetně rozhovoru s Alešem přinášíme zde
