Můžeš se na úvod krátce představit?
„Zdravím všechny čtenáře. Co se zaměstnání týká, pracuji v oboru informačních technologií. Kromě toho, že musím chodit do práce, abych měl peníze nejen na závodění, mne nejvíc baví auta a vše kolem nich. Nemusí to být jen závodní vozy. Co si vzpomínám, tak mne auta lákala vždy. Svůj volný čas se snažím využít ke sportování, což je pro mne nejlepší odpočinek a poslední dva roky se věnuji především svojí rodině. Ne vždy je možné zkombinovat vše dohromady, takže pár hodin navíc každý den by se mi celkem hodilo (smích).“
Jaké byly tvé první krůčky v rally?
„Podařilo se mi moje nadšení do aut přenést i na tátu, takže koupil civilní Subaru Imprezu STi, se kterým jsme jezdili autoslalomy a na volné jízdy v Mostě. Pak jsme vystřídali další sportovní auta a zkusili si s nimi i další okruhy. Jednou jsem se čistě náhodou svezl v Brně v závodní Pumě a tam jsem pochopil, že závodní auto je něco úplně nesrovnatelného s tím civilním. Od té doby jsem si závody chtěl vyzkoušet, ale neviděl žádnou možnost, jak s tím vlastně začít. Až jsem našel inzerát na Fiesta Cup na okruzích pro nelicencované jezdce. Tím jsem začal a jelikož se stejnými vozy bylo možné závodit i v kategorii R1 v rámci volných podniků, už bylo rozhodnuto… U nás v rodině nikdo nezávodil, takže cesta do rally vozu byla dlouhá a postupná, ale můžu říci, že si v posledních letech plním svůj celoživotní sen.“
Vzpomeneš si na svůj první závod?
„Úplně první byla soutěž na okruzích v roce 2016 na Slovakia Ringu právě s Fiestou Cup – jak jsem dopadl si nepamatuji, ale určitě žádná sláva (smích). První závod v rally pak bylo Podbrdské setkání legend o rok později a se stejným autem. Na závod jsme se naučili rozpis ve hře Dirt 2, který jsme pak šli jednou trénovat v reálu. Neměli jsme žádný test a na závod neskutečně pršelo. Takže dodnes nechápu, jak jsme vůbec mohli dojet do cíle živí (smích). Ale že je rally moje budoucnost mi bylo jasné hned po první RZ…“
Letos se budeš již třetím rokem účastnit Opel Adam Cupu, je to podle tebe správný první krok pro začínající jezdce?
„Já si myslím, že je to nejlepší krok pro kohokoliv, kdo chce brát závodění v rally vážně bez ohledu na budget, který má k dispozici. Pro mne to tak určitě bylo a naučil jsem se toho mnoho za krátký čas. Díky veliké konkurenci je člověk motivovaný se neustále zlepšovat a hledat své nedostatky. Navíc na autě nelze nic moc nastavovat, takže se posádka může a musí soustředit pouze na sebe, což je v začátku podle mne důležité.“
V rámci Opel Adam Cupu jsi se zúčastnil závodu v Německu. Ten však nedopadl úplně podle tvých představ, co se přihodilo?
„Tenkrát v Německu to byl určitě nejhorší závod, co jsem kdy jel. Nic podobného jsem do té doby nezažil – byla to soutěž na dva dny s velkou porcí ostrých kilometrů, kdy každá rychlostní zkouška měla úplně jiný charakter. Navíc od prvního tréninku neustále pršelo, takže tratě byly velice rozmáčené a bahnité, což přispělo i k naší nehodě, která byla moje největší vůbec.
Havárie se stala v úseku kde byly panely a uprostřed bahnitý pás. V mírné pravé zatáčce nás rozhodila nerovnost, dostali jsem se koly do bahna, čímž se auto roztočilo a vlétli jsme do lesa v rychlosti 90km/h. Hlavní náraz byl dozadu, ale auto bylo "očesané" ze všech stran. Naštěstí jsme oba byli v pořádku. Byl to pro mne ale zlomový okamžik, kdy jsem si uvědomil, že pokud chci závodit i nadále, musím věnovat závodům a především tréninkům mnohem víc času.“
Loni jsi dokázal zvítězit v Opel Adam Cupu, co to pro tebe znamená a jaká vlastně loňská sezona byla?
„Jelikož moje první sezona skončila neslavně již zmíněnou nehodou v Německu, vůbec jsem si nedělal iluze o té další. Navíc skončil můj tehdejší spolujezdec a já v průběhu sezony měl v plánu vybírat jeho náhradu. Je pravda, že přes zimu jsem věnoval hodně času tréninku rozpisu a začal spolupracovat se Štěpánem Palivcem, který mi pomohl se posunout o několik tříd výše. Ale že vyhrajeme hned první závod navíc s velkým náskokem, tomu jsem nemohl absolutně uvěřit. Samozřejmě nám pomohla i shoda okolností, že byl první závod v Příbrami, kde to znám a navíc se poprvé jely Hankooky, což byla pro ostatní kluky zvyklé na Pirelli velká změna. Zbytek sezony byl už hodně vyrovnaný a výrazně zkrácený kvůli pandemické situaci, což nás mrzelo. Ale že bych někdy vyhrál Adam Cup, tomu bych před loňskou sezonou nikdy neuvěřil.“
V letošní sezoně se budeš snažit o obhajobu vítězství nebo máš jiné plány a cíle?
„Určitě bychom rádi obhájili vítězství v ČaH Opel Adam Cupu. Letos budou v cupu i nové tváře a navíc i mnoho mladých jezdců, kteří dokáží zrychlovat závod od závodu, takže to bude velice náročné a průběh si vůbec netroufám odhadnout.“
Na svém kontě máš 15 startů, který závod je pro tebe tím TOP a na který vzpomínáš nerad?
„Nejde moc srovnávat vzpomínky na volné podniky a Adam Cup, kde bylo i jiné auto, jiný tým atd. Takže pokud jde o Opel Adam Cup, nejlepší vzpomínky mám na svůj první závod v Hustopečích, jelikož tam jsem se jezdil pravidelně dívat i jako divák a přišlo mi to jako takové malé MS v Německu. Obojí se totiž jezdí mezi vinicemi. Takže tam jsem se v cupu se „sekvencí“ cítil jako opravdový závodník, což jsem rozhodně tedy ještě nebyl (smích). A dále rád vzpomínám na Příbram, kde od nás nikdo nic nečekal a místní RZ mi opravdu sedí. Naopak nerad vzpomínám na zmíněné Německo, tam se nám opravdu nedařilo a byli jsme celkově ztracení již od prvního tréninku – nehoda byla jen poslední kapka, i když dost drahá…“
Nyní máš za sebou první dvoudenní závod. Jak hodnotíš Rally Šumavu? Bylo to pro tebe o moc náročnější, když jsi doposud jel jen sprinty?
„Šumava pro nás byl zážitek, který si budeme pamatovat ještě dlouho. Jeli jsme primárně jako test před sezonou Adam Cupu, jelikož všechny plánované testy se nám zrušily. Tréninky jsme začínali RZ Mlázovská a Keply a po třetím průjezdu jsme si říkali, že jsme přecenili své síly – zde musím poděkovat Petrovi za jeho nezlomný klid! Rozhodně to jsou jedny z nejtěžších RZ jaké znám! Takže z pohledu tratí to bylo náročnější než sprinty, ale na druhou stranu je na přípravu více času – ve sprintu je vše hektické a jsme pod větším tlakem na výsledek. Největší rozdíl je, že je to 5 dní v kuse, kdy je člověk v neustálém zápřahu a nemůže si plnohodnotně odpočinout, takže rodičovství je skvělá příprava na velký mistrák (smích). S našim výkonem jsme spokojeni nadmíru. Hlavně 4. místo absolutně mezi dvoukolkami v RZ4 je pro mne obrovský úspěch a dodnes tomu nemůžu uvěřit vzhledem ke konkurenci, která byla. Jelikož jsme celou soutěž pojali jako rozjetí se před sezonou v cupu, tak jsme "dojížděli" staré gumy z loňska, takže z toho pramenilo pár menších krizovek, kdy už gumy nepodávali optimální výkon. Ale kromě toho vše fungovalo na 100% díky skvělé přípravě od Brynda Racing.“
Závodíš v barvách Spolku Ichtyóza, můžeš nám objasnit o co se jedná a jak jsi s tímto spolkem spojený?
„Spolek Ichtyóza sdružuje především dětské pacienty postižené vzácným genetickým onemocněním kůže. Kromě osvětové činnosti podporuje pacienty sbírkami, nákupem krémů, mastí atd. Jelikož se nám před 2 lety narodila dcera s těžším typem ichtyózy, sám vím, jak náročná je tato nemoc pro rodiče jak psychicky, tak finančně. Spolek nám hodně pomohl a stále pomáhá, proto se snažíme pomoc takto vracet zpět. Na konci loňské sezony jsme udělali mezi účastníky ČaH Opel Adam Cupu sbírku, do které se všichni zapojili a máme podporu i přímo od promotéra Cupu. Mohli jsme díky sbírce zaplatit dětem ozdravný pobyt v sirných lázních, za což bych chtěl všem, kteří na sbírku přispěli, ještě jednou poděkovat!“
Poděkování, vzkaz fanouškům….
„Na závěr bych chtěl poděkovat především své rodině, která mne v mém závodění podporuje. Obrovské díky patří mé manželce Karolíně, jelikož péče o naší Aničku je velice časové náročná a ona je na to sama, když já jsem o víkendech na závodech, za což jí moc obdivuji. Dále chci poděkovat celému týmu Brynda Racing, který pro mne udělal mnohem víc než jen servis vozu. Moc se těšíme až všechna omezení opadnou a budeme se moci potkávat s našimi fanoušky osobně přímo na závodech a ne pouze přes sociální sítě!“
