I v Lucembursku totiž místní autoklub vypisuje vlastní mistrovství, a i když v tomto případě nejde o souboje se špičkovou technikou a nejede se o závratné finanční odměny, řežba je to mnohdy slušná. Bohužel, vzhledem k velikosti státu je možné na vlastním území uspořádat jen jeden ojedinělý závod, proto se většina soutěží z původně šestidílného kalendáře odehrála na německém území. V průběhu roku se navíc začaly v táboře pořadatelů Rally de Luxembourg vyskytovat nenadálé finanční potíže a jediná ryze lucemburská soutěž musela být odvolána. Bojovat o body do šampionátu se tak mohli účastníci pokusit na pěti soutěžích, z toho jedné ve Francii a čtyřech v Německu.
Do rolí favoritů byli před sezónou pasováni Patrick Gengler se starším Subaru Impreza skupiny A, Francois Lucas s Mitsubishi Lancer Evo 8 a Steve Zimmer, střídající během sezóny Subaru Impreza s BMW M3 E30. Do bojů o další místa se hodlala pustit smečka talentovaných jezdců na dvoukolkách Citroën a Suzuki, v čele s Ronnym Foxiusem, Mikem Souvigné a loňským vítězem Suzuki Rally Cupu v rámci mistrovství Německa, Hugem Arellanem.
První díl lucemburského šampionátu se odehrál v polovině března (týden před naší Valašskou rally) na soutěži ADAC Rallye Masters, nazvané Saar-Pfalz Rallye. Kdo se domníval, že budou reprezentanti malého státečku hrát druhé housle, šeredně se pletl. Už od počátku se vedení v celkovém pořadí ujal zkušený Patrick Gengler. O jeho naprosté převaze svědčí, že i průběžně druhý Carsten Alexy, jediný Němec na čele a pozdější vítěz ADAC Rallye Masters, ztrácel na oranžovočerné Subaru po druhé RZ už 34 vteřin. Dobře začal i Souvigné s Citroënem Saxo Kit Car, když s dvoukolkou držel senzační třetí místo absolutně a druhé v lucemburském hodnocení. Až za ním se držel s odstupem dalších pěti vteřin další zástupce divize 1, Steve Zimmer s dalším Subaru. Když pak ve třetí RZ odstoupil Alexy, stala se soutěž kompletně lucemburskou kořistí. Zimmer se s průběžně třetím místem nechtěl smířit a ve čtvrté RZ zabral, což ho posunulo o pozici výš před Souvigného. Suverén Gengler i dál na čele unikal a začínalo být jasné, že o vítězství ho připraví snad jen technická komplikace. Po páté RZ navíc odstoupil Zimmer a z bezprostředních soupeřů zbyl Genglerovi na čele jen Souvigné s uctivým odstupem minuta a čtvrt. Do druhé poloviny soutěže už Gengler tolik pospíchat nemusel a tak se dočkal dokonce dvou porážek od Souvigného. V konečném součtu ale nadělil druhému v pořadí půl druhé minuty a třetímu v pořadí, Ralphovi Schröderovi s Nissanem Almera, dokonce více než tři minuty. Čtvrté místo si v klidu pohlídal Ronny Foxius s Citroënem C2 R2.
Druhá soutěž, přezdívaná "Liter Monte", německá Litermont Rallye, nezačala dobře pro hrdinu předchozí rally, Mike Souvigného s Citroënem, když výrazně ztratil hned na první RZ a do následující RZ už ani nenastoupil. Naopak velmi dobře si vedl Ronny Foxius, když v rámci lucemburského mistrovství držel průběžné druhé místo za nepřemožitelným Genglerem. Ten ale na páté RZ chyboval a ztratil přes půl minuty, čímž tahanici o lucemburské body rázem zatraktivnil. Bohužel, Foxius i přes veškerou snahu na Genglera ztrácel vteřiny po hrstech, takže nakonec na druhém místě a jedenáctém celkově ztrácel na vítěze lucemburského hodnocení a celkově třetího Genglera necelých pět minut. Třetím místem se mohl v závěru chlubit Francois Lucas s osmou evolucí Lanceru.
Třetí soutěž, jediný francouzský zástupce v kalendáři, Rallye de Lorraine, nastavila lucemburským pilotům zrcadlo celkem nemilosrdně, když byla špička místního regionálního poháru výrazně rychlejší. Pomohl tomu i dosavadní suverén Gengler, který do soutěže z úsporných důvodů ani nenastoupil. Vítězem mezi lucemburskými piloty se nakonec stal Mike Souvigné a druhý nakonec do cíle dorazil Ronny Foxius, který i díky předchozím výsledkům sesadil Genglera z průběžného prvního místa v šampionátu. Mike Souvigné v polovině šampionátu držel průběžné třetí místo. Pro úplnost ještě dodejme, že třetí místo v Alsasku nakonec vybojoval Marco Christen s Toyotou Yaris.
Na čtvrtou soutěž, Eifel Rallye, dorazil jako hlavní hvězda lucemburského šampionátu Belgičan Bruno Thiry, který na soutěži propagoval jak mistrovský seriál jeho sousedů, tak i pohár vozů Citroën C2 R2. Oba úkoly splnil na jedničku, když v obou kategoriích zvítězil stylem start-cíl a téměř vyškolil i celou špičku německého mistrovství s daleko silnějšími vozy. Mimochodem, porazil i pozdějšího německého mistra Gassnera juniora, který na Thiryho ztratil více jak minutu. Druhé místo si nikým neohrožován hlídal Patrick Gengler, který se na Eifel Rallye úspěšně vrátil do kolotoče mistrovství. O třetí místo si to rozdali tři mladíci Foxius, Arellano a Blom, z nichž poslední slovo měl nakonec Ronny Foxius, za ním skončil Jean Blom a Hugo Arellano nakonec bral místo páté. Celou soutěž velmi pěkně tahal i Steve Zimmer s BMW M3 E30, bohužel ani tuto soutěž nedokončil, když po chybě na poslední RZ musel odstoupit. Mezi odpadlíky se zařadili i další z pilotů lucemburské špičky, například Mike Souvigné nebo třetí z Litermont Rallye, Francois Lucas, který stejně jako Zimmer prožíval neuvěřitelně smolnou sezónu.
Do poslední soutěže, Saarland Rallye, nastupovali jako jediní s možností získat titul Gengler s Foxiusem, z nichž lepší výchozí pozici měl pilot Citroënu C2. Gengler by pak k titulu potřeboval nejen svůj bezchybný výkon a lepší výsledek než Foxius, ale musel se spolehnout i na další soupeře, zda dokážou "pana spolehlivého" porazit nebo ne. Pomoci mu měl především Steve Zimmer s BMW, který se chtěl v Sársku pokusit o reparát neúspěšné sezóny. Překvapivě nejlépe ale začal úplně jiný jezdec, Hugo Arellano, který pro tuto soutěž výjimečně přesedlal do silnějšího Swiftu kategorie Super 1600. Druhým místem po nervózním výkonu načal rozhodující střetnutí Gengler, následován Zimmerem a Blomem. Ronny Foxius, jedoucí evidentně na jistotu, nasadil do hry na páté pozici. Po pár úvodních kilometrech se Gengler uklidnil a v následujících dvou rychlostních zkouškách vyškolil Arellana způsobem, na který se už dalo během sezóny pohodlně zvyknout. Zabral i Foxius a po třetí RZ už figuroval na čtvrtém místě, na dostřel od často chybujícího Zimmera. Stejné pořadí vydrželo až do RZ 8, ve které odstavil své Suzuki Arellano a nepřímo tak o další kus oddálil Genglerův sen o titulu. Ronny Foxius po RZ 8 totiž stále držel nadějné třetí místo a byl tak kousek od senzační výhry v šampionátu. Bez povšimnutí ale nelze nechat i velmi dobrý výkon Jeana Bloma na čtvrtém místě, který za současného stavu mohl brát v celkovém pořadí šampionátu místo třetí. Do konce soutěže se pak nic zásadního na čele nestalo, takže v cíli oslavil povinné vítězství Patrick Gengler. Na stupně vítězů ho doprovodil smolař Steve Zimmer a hlavně hlavní hrdina zářijového víkendu Ronny Foxius, který i přes propastnou ztrátu šesti minut v soutěži získal s náskokem 51 bodů mistrovský titul.
Mistři Lucemburska 2009: Ronny Foxius / Gaston Johanns (Citroën C2 R2)
V závěrečném účtování nakonec mohl Patrick Gengler litovat vynechaného startu ve Francii, který jinak téměř stoprocentního pilota de facto připravil o titul. Třetím místem se nakonec mohl pochlubit Jean Blom, čtvrtým Mike Souvigné a na páté místo se hlavně díky pravidelnému sbírání bodů propracoval Sam Weimerskirch s Nissanem Almera GTi.
Závěrem se sluší dodat, že lucemburský šampion do sbírky letošních úspěchů přidal i celkově druhé místo v Euro Rallye Trophée, kde byl pouze o pár bodů předstižen německým střelcem Uwe Groppem s dalším Citroënem C2 R2, ale o tom podrobněji zase někdy příště.
Konečný stav šampionátu:
1 Ronny Foxius Citroën (330 bodů)
2 Patrick Gengler Subaru (279 bodů)
3 Jean Blom Citroën (176 bodů)
4 Mike Souvigné Citroën (139 bodů)
5 Sam Weimerskirch Nissan (133 bodů)
foto k článku: euro-rallye-trophee.eu
