Po havárii Nizozemce Weijse na posledním testu dne jim patří druhá příčka za Burkartem
Závěr úvodního dne zastihl českou posádku ve výtečné formě, ale průběh druhé etapy nebyl z pohledu Martina Prokopa tak úspěšný. Zajížděl třetí a čtvrté časy, navíc na RZ11 v rychlé pasáži vyletěl jeho citroën z trati a jen zázrakem dojel do servisu. Jeho ztráta po třech testech na Burkarta narostla na více než minutu.
„Podmínky byly ještě horší jak první den. Dnešní úseky byly mnohem nebezpečnější než včera, hodně rychlé pasáže mezi stromy. Hned ráno jsem svou jízdu přizpůsobil podmínkám. Nechtěl jsem podstoupit jakékoli riziko, které by znamenalo rozbití auta,“ přiznal Martin Prokop.
„Přesto jsme měli na RZ11 namále. Ve vysoké rychlosti na pětku jsme dostali aquaplanning, zadní náprava šla z cesty. Měli jsme štěstí, že náraz do stromu nešel na motor nebo dveře, ale vše pochytala záď a příď vozu. Bylo obrovské štěstí, že jsme se z vložky dostali,“ dodal český pilot.
Ani opakované průjezdy nezměnily nic na nasazení Martina Prokopa s Janem Tománkem. Přesto se po havárii Weijse (jezdec byl převezen na pozorování do nemocnice, spolujezdec nezraněn) na poslední zkoušce posunuli za Burkarta na druhé místo JWRC.
„Havárie se stala na stejném místě, kde jsme vyletěli v prvním průjezdu. Trochu jsem něco podobného očekával. Tušil jsem, že to jeden z nich nemůže ustát. Také odpoledne jsem určitě nejel pomalu, ale nešel jsem do toho tak, abych vyhrával vložky. Když jsem to v jedné pasáži zkusil, ihned mě vystrašily hodiny. Cílem je soutěž dokončit,“ naznačil člen Czech National Teamu.
„Do poslední vložky jsme startovali jako třetí za Weijsem a Burkartem. Když jsme dojeli k místu havárie, Burkart tam nestál a my jsme organizovali příjezd záchranky. Nevím, proč se tak zachoval, ale jeho chování se mi moc nezamlouvá,“ uzavřel Martin Prokop.
V poslední etapě čeká na posádky ještě pět rychlostních zkoušek o celkové délce necelých sedmdesáti kilometrů. V cíli bude nejrychlejší posádka očekávána krátce po patnácté hodině.
