Ta se jede pravidelně na starých tratích Rallye Monte Carla a tímto je pro mě tato soutěž také vyjímečná. Nechybí zde legendární rychlostní testy jako Col de Bleine, Col de Braus, Conseil Generale des Alpes Maritimes nebo Col de Turini.
V sedadle navigátora se opět představil David Šmeidler a třetího do party nám dělal v roli managera Petr Linhart, také zvaný jako Pluto. Společně jsme ale ještě před samotnými závody navštívili Monte Carlo, aby jsme si odpočinuli po dlouhé cestě na Azurové pobřeží. Nechybělo ani koupání v moři, protože teplota se pohybovala kolem 25-28 stupňů celsia.
V úterý a ve středu jsme se ovšem již plně věnovali tréninku rychlostních testů, které jak je známo jsou zde velmi těžké a náročné. Tři rychlostní testy jsme v úterý trénovali prakticky celý den. Jen pro představu jsme vstávali v šest hodin ráno a k hotelu jsme zpět dorazili o půl desáté večer. Ve středu to pak bylo o něco rychlejší. Trénink městského prologu byl na pořadu až v pátek před startem soutěže. Ve čtvrtek jsme měli opět volný den a v pátek administrativní a technické přejímky.
Samotný závod začínal v pátek v podvečer na startovní rampě v Jules Les Pins a na programu byla jediná rychlostní zkouška, městský prolog v ulicích Antibesu. Začali jsme pěkně z ostra a na prní rychlostní zkoušce jsme dosáhli třetího času ve třídě za vedoucím Kandoyanem a třiatřicátým absolutně, což byl dobrý začátek na úvod soutěže. Od druhého již sobotního testu Col de Bleine jsme se usadili na druhém místě ve třídě a po čtvrté rychlostní zkoušce jsme se již ujali vedení. Celkově to po sobotě dopadlo na jednadvacáté místo absolutně a měli jsme tak zaděláno na perfektní výsledek.
V neděli ráno nás ovšem čekalo malé překvapení a již na přejezdu od moře jsme viděli, že na kopcích je pěkně bílo. Vzniklé dilema jaké obout pneumatiky jsme vyřišili v servisu. Volba ovšem zůstala stejná jako v sobotu a na prní rundu jsme vybavili našeho Type R opět tvrdou sadou pneumatik BF Goodrige. Prní test Col de Braus byl vcelku v klidu až na upozornění, že na čtrnáctém kilometru je led. Jednalo se však jen o jeden krátký úsek, který jsme v klidu proklouzli. O to horší to pak bylo na přejezdu, který byl v délce asi 12 km totálně pod sněhem a ledem. Naštěstí jsme hned pokračovali po přejezdu dál, aby jsme na svůj čas stihli doklouzat na další časovou kontrolu na Col de Turini. Tam nás na startu rychlostního testu čekala další cedule, tentokrát s nápisem "Atencione 3 km ICE". Pravda naše pocity byli velmi smíšené, ale tohle bylo asi to opravdové Monte Carlo. Gumy byli po přejezdu tak podchlazené, že byli rázem podhuštěné a po prvních třech kilometrech se dalších pět kilometrů ještě zahřívali do provozní teploty, aby alespoň na posledních třech kilometrech pracovaly jak mají.
V druhých průjezdech už ale zapracovalo všudepřítomné sluníčko a trať byla o moc lepší. Poté jsme si již jeli na rampu pro zasloužené vítězství v naší třídě a pro šestnácté místo absolutně. Nejvíce mě ovšem potěšila osobní gratulace ke skvělému výkonu od managera Citroenu Simona Jean Josepha, který se účastnil soutěže v rámci Citroen rallye Trophy C2R2 Max.
Skvělý výkon v roli navigátora podal David Šmeidler a na místních psychicky velmi náročných testech udržel nervy a tempo na uzdě a proto jsme také mohli jed takhle rychle. Bez skvělé souhry posádky to tady opravdu nejde a jen těžko jse zde dá udělat dobrý výsledek.
Celkově pak zvítězil na Rallye Antibes - Cote d Azur Giandomenico Basso a Mitia Dotta na Fiatu Grande Punto S2000 a získal tak i titul Mistra Evropy. Pro druhé místo si přijel Michael Solowow a Maciej Baran na Peugeotu 207 S2000 a třetí místo obsadil Julien Maurin a Gilles Thimonier na voze Škoda Fábia S2000.
Velké poděkování patří našim partnerům, kteří nám umožnili start na této soutěži, navigátorovi Davidu Šmeidlerovi, našim mechanikům, firmě JNK za pěkné videa a Plutovi, který nás skvěle provedl celou soutěží.
