Marku, v rally jsi nováčkem, ale v motoristickém sportu se pohybuješ mnoho let. Jak tvoje závodění začalo?
„K motorům jsem se dostal ve dvaceti, a to konkrétně k motokrosu. Nejprve jsem jezdil 250 dvoutakty a později jsem přesedl na 450 čtyřtakty, které jezdím doposud. Co se týká značek, tak větší část mé kariéry byla spojena s japonskou značkou Suzuki, ale posledních patnáct let sedám pravidelně na konkurenční Yamahu. Své starty v mistrovství světa jsem ukončil v roce 2017. Vlastním ale soukromý tým, kde si najímám jezdce, kteří dále jezdí závody mistrovství světa v kategorii MXGP. Jak jsem vzpomínal, za řídítka motocyklů se stále docela pravidelně vracím, a závodům se nadále věnuji. Startuji ve veteránských kategoriích na závodech v Česku, Polsku a Itálii, ale tady se vždy jedná o místní a republikové závody.“
Na motorce jsi měl možnost poznat i zahraniční tratě. Kde všude jsi závodil?
„Díky motorkám jsem poznal téměř celou Evropu. Startoval jsem v Polsku, Německu, Francii, Belgii, Holandsku, Velké Británii, Španělsku, Slovensku, Rakousku, Švédsku a Lotyšsku. Nejkrásnější tratě jsou podle mého názoru v Itálii. Proto se tam rád vracím a není tajemstvím, že v Itálii trávím s týmem i větší část zimní přípravy.“
Jakých nejlepších výsledků jsi na motorce dosáhl?
„Za těch více jak třicet let aktivního závodění v motokrosu jsem dosáhl řadu dobrých výsledků. Ať už se jedná o dílčí úspěchy v jednotlivých závodech či jízdách až po sezónní ocenění. Mezi úspěchy, kterých si nejvíce cením, patří ty z roku 2009, kdy jsem byl členem stříbrného týmu v mistrovství Evropy družstev IMBA. V stejném roce mě odměnil i ÚAMK postem Sportovec roku.“
Nyní pomalu přecházíš od řídítek k volantu. Co tě vedlo k tomuto kroku?
„Původně jsem neměl v úmyslu závodit v rally, chtěl jsem si jen pořídit na zimu nějakou čtyřkolku. Ale jak potom člověk jezdí a zkouší, jízda mi zachutnala a já začal hledat příležitost, jak se někde oficiálně svézt. Z nevinného svezení to pomalu přechází v závodění v kombinéze.“
Učaroval ti soutěžní vůz Mitsubishi Lancer EVO IX, proč?
„Aby se u nás člověk povozil v nějakém sportovním voze, který má pohon všech čtyř kol, má docela omezený výběr. Logicky z toho vyplývá, že jsem uvažoval jen o Subaru a Mitsubishi. Dal jsem na rady Radima Vavříka, se kterým jsem se potkával při motokrosových závodech. Radim mě přivedl do týmu KIT Racing, kde právě lancery staví a připravují. Práce tohoto týmu se mi líbila a nyní již vlastním dva vozy se třemi diamanty ve znaku. Jeden je tréninkový. S ním se nyní minimálně dvakrát týdně snažím vyrazit na cesty a pilovat rozpis i jízdu v autě. No a druhý „myšák“ je určený na závody. Nyní mohu upřímně říct, že s mitsubishi se člověk moc dobře povozí. A to je hlavní cíl – bavit se.“
Není na první kroky v rally mitsubishi moc těžké?
„Závodění je vždy těžké a je jedno, jestli začínáte s dvoukolkou nebo čtyřkolkou. Důležité je, aby jezdec přistupoval k jízdám s pokorou a respektem. Toto platí nejenom v rally, ale o každém motoristickém sportu. Pak už je jen otázkou, jak se samotný jezdec vypořádá s technikou a jízdními návyky. Důležité je nepřeceňovat své schopnosti.“
Máš spoustu zkušeností od řídítek. Dá se něco z toho nějak zužitkovat i za volantem soutěžního vozu?
„Byť jsou automobilové soutěže a motokros motoristické disciplíny, mají spoustu odlišností. Počet kol a řídítka s volantem nebudu řešit (smích). Na motorce se bez fyzičky závodit nedá, a pokud je špatná, výkon během závodu klesá. V autě se dá závodit od první do poslední vteřiny na sto procent, ale co se týká fyzické zátěže, tak je v autě v porovnání s motokrosem menší. Navíc v autě najedete během závodu více kilometrů než na motorce. Na motorce jsem zvyklý závodit každý víkend, což je velký přínos pro psychiku. Dnes již nemám při závodě žádné nervy a moje tepová frekvence se i před startem pohybuje téměř v klidovém režimu, což si myslím, že je pro závody obrovská výhoda. při soutěžím mě velmi překvapila divácká kulisa. Fanoušci jsou ve velké míře nedílnou součástí rally, což je velice dobře.“
Abys mohl závodit s lancerem v rally, musel jsi podstoupit starty s dvoukolkou. Jaké byly?
„Dobré. Er dvojka je závodní auto, které velice dobře funguje a vyžaduje určitý styl, který se nedá naučit za pět závodů. Rozhodně to pro mne byla dobrá zkušenost. Sebekriticky přiznám, že se v rally rozkoukávám a učím. Ovládat auto, tvořit rozpis i poslouchat a vnímat spolujezdce, což jsou pro mne nové věci. Do mé první zkušenosti s rally jsem si myslel, že se dá jet ´na oči´. Dnes vím, že to možné není. Peugeot byl obrovskou školou a já jsem rád, že mám vedle sebe i zkušené lektory, kteří mě zásobují radami.“
Přišly už i nějaké krizovky?
„Zatím ne. Jelikož nemám ještě potřebnou rychlost, dá se v autě vše řešit v klidu.“
Přesto sis v letošní sezóně starty s „vysněným“ mitsubishi připsal. Tady panuje spokojenost?
„S lancerem jsme letos odjeli tři větší závody, z toho jeden v Polsku. Na Rajdu Cieszyńska Barbórka jsme se s Tomášem Plachým moc pěkně svezli a nasbírali další zkušenosti. Tedy hlavně já, neboť Tomáš je zkušený borec.“
Jaké máš plány do sezóny 2019? Kde a s kým tě uvidíme?
„V roce 2019 chceme s Tomášem Plachým absolvovat celý český mistrák a rovněž vybrané sprinty. To vše s devítkovým lancerem. Ale vzhledem k tomu, že jsem měl nedávno možnost si krátce vyzkoušet Škodu Fabii R5 týmu Kresta Racing. Je to ten směr, kterým se chceme vydat.“
Zkus nám o sobě něco prozradit…
„Je mi 52 let, pocházím z Opavy, kde i bydlím. Baví mne vše, kde ´smrdí´ adrenalin. Vedle motorek a v současné době i aut, v létě rád jezdím na vodním skútru. Motokrosu se věnuji třicet dva let, posledních patnáct let profesionálně. Předtím, do svých šestnácti jsem závodně lyžoval. Dříve jsem měl celkem velkou autodopravu, ale ta právě kvůli sportu šla trochu stranou.“
Už máš za sebou padesátku. Do rally se tedy dá pustit v jakémkoli věku?
„Rally, na rozdíl od motokrosu, nemá tolik co dočinění s věkem. Soutěže jsou méně náročné na fyzičku, ale je zde zase potřeba větší soustředění a koncentrace na poznámky spolujezdce. Psychicky je rally náročnější.“
Je to pro tebe ta správná nová výzva?
„To rozhodně ano. Automobilové soutěže jsou pro mne nové, silně adrenalinové, rychlé a náročné. A to vše mě neskutečně baví.“
