na Agropu jsme se pečlivě připravovali a dolaďovali auto po náročném závodě na Vysočině. Test jsme provedli opět na známé ploše Biskupického letiště a pokusili jsme se zde naladit motor pro vyšší výkon. (Fotky ZDE)
Po půl dni stráveném nastavováním a měřením na letištní ploše jsme byli spokojeni. Proto jsme se vydali prolítnout párkrát obslužné komunikace. Povozili jsme zde kamarády, část rodiny a zástupce serveru Rallyzone.cz Tomáše Urbana. Moc mu děkujeme za prostor, který jsme dostali k dispozici a opět jej využijeme pro postřehy a zážitky tentokráte pačejovské..
Na pačejov jsme odjeli opět v sestavě Radim, já- Lukin, Jarda a Verča. V Praze se k nám připojil mechanik od Roberta Čonky Pavel a společně jsme se vydali směr Blovice. Ubytování bylo domluvené v krásném rodinném penzionku Pohoda na Blovickém náměstí. Téměř po příjezdu nás uvítal Venda Kopáček a vyzval nás na závodní večer motokár. Moc děkujeme za připravený program a fajn večer v kart aréně, krásně jsme si zazávodili.
Seznamovací jízdy probíhaly naprosto bez problémů. Nicméně se musím podělit o zajímavou estrádu.. Již před začátkem trénování jsme byli varováni o klouzání rz3, která se jede z větší části vojenským prostorem. Já o tom dobře věděl - jako divák jsem měl možnost s mým otcem
cca 8 možná 9 let zpět sledovat zápolení posádek s klouzající tratí kolem diváckého plácku uprostřed lesa a následný retardér. Nicméně jsme v první seznamovací jízdě tohohle testu udělali chybu a šli ven - jeli jsme 30km rychlostí :D čučeli jsme na sebe zapadlí v lese a nechápali co to jako mělo být?? :D Přidal jsem tedy do rozpisu další vykřičník a pokračovali jsme.
Při obědové přestávce s Robertem Čonkou a Kubou Venclíkem padla okamžitě otázka, jestli jsme to byli my - ti blbci kdo dokázali v nejprofláklejším místě Pačejova jít ven. No přiznali jsme se samozřejmě... Další průběh seznamovacích jízd proběhl naprosto v pořádku a bez problémů.
Technická přejímka trošku nenavazovala a dost pomalu postupovala. Prošli jsme opět bez ztráty kytičky a směřovali k servisní ploše. Rozložili jsme zázemí, naposledy prošli a zkontrolovali auto. Ošmírovali konkurenci a těšili se na sobotní závod.
V sobotu ráno byla jasná první volba pneumatik. I přes spoustu posádek volící .. "jistotu" jsme věděli, že to musíme risknout a dáváme média. Pokud jim máme stačit, tak jedině, že nám to vyjde, přestane pršet a trať začne schnout. Vyplatilo se a předpověď nám klapla.
Do první rychlostní zkoušky jsme startovali s lehce vlhkou vozovkou a bez dešťových kapek. Paráda..jdeme do toho a zkusíme jet, co umíme. Celou rz jsme prolítli bez chybičky a jsme moc spokojení. Na Martina Lošťáka ztrácíme pouze 1,4 sec. a to jsme víc než nečekali. S ním jsme se chtěli měřit. Auto funguje na jedničku. Nažhavení jedem do dvojky a opět nám počasí pomáhá - cesta schne a média fungují jak mají. Stoprocentně se soustředíme na jízdy bez chyb a hraně auta. Martin nám dává jen devět desetin a máme radost. Cestou do servisu vymýšlíme volbu pneumatik a rozhodneme se proriskantní tvrdou směs na předek a střední dozadu. Jarda auto kontroluje, Verča ho myje. My se krmíme řízečkama, které měla za domácí úkol Verča a
dostává od všech pochvalu. Každopádně si na sebe ušila bič, páč takový servis bude muset chystat pravidelně :D
Vyrážíme do třetího testu. S osychající cestou je nám jasné, že tady nám kluci naloží. Martin nám dává deset, Slivka jede malinko pomaleji a je před náma o 4sec. Pořád se držíme a jedem vstříc uklouzané vojenské vložce. Jedem ji trošku opatrněji - Lošťák je před náma o dalších šest. Tady jsme to čekali, nechtěli jsme uklouznout a ztratit tím mnohem víc. Na na pětce se trošku trápíme a Lošťák nám dává 17 sec. Je nám jasné, že ho nedoženem, ale i tak se snažíme jet na hraně možností nás i auta.
Na šestce se nám přehřívají přední brzdy a vinou toho máme menší krizovku před odbočením s následným přetočením a povolujem tempo, zbytek vložky raději prodáme než rozbít auto. Dostáváme dalších třicet. Jedem do servisu. I přes to, že nám kluci dost ujíždí tak jsem spokojený. Radim nadává a vymýšlí, jak ještě víc přidat. Pořád nechápe, že to s naším autem rychleji nepůjde.
V servisu dáme tvrdší desky a jedeme se poprat o další metry. Na předposledním testu se opět držíme a časem o 4 sec.horší jsme spokojeni. Do poslední rz jdeme s tím, že musíme dojet, takže nebudem moc blbnout a malinko zvolníme. Pořád nevíme, že jsme vinou technické závady Roberta Čonky a Jakuba Venclíka třetí. Poslední test projíždíme v klidu a čekáme za stopkou na Roberta. Když chvíli nejede, je nám to divné, tak hned posílám sms, kde se flákaj??. Po odpovědi POLOOSA!! nemáme radost. Jeli moc krásně a je to prostě smolík odstoupit z druhého místa takový kousek do cíle.. I to je rally.
Jedeme k cílovému ceremoniálu a těšíme se na další poháry. Trošku si z nás komentátoři na rampě utahují, že je auto celé :-/ Radim je ujišťuje, že moc nechybělo.. Máme pačejovský sprint za sebou, bodový přísun nás posouvá na průběžné druhé místo celkového pořadí třídy 7.
Odjeli jsme zatím všechny sprinty sezóny, za což chci moc poděkovat našemu týmovému
manažerovi Sašovi. Bez něj bychom seděli doma na prdeli a jen se koukali na výsledky. Sašo smekám před tebou. Co jsi nám na začátku roku slíbil, dodržuješ. A víc než to.
Samozřejmě poděkování patří i všem sponzorům, kamarádům, přítelkyním Verči a Simči, mechanikovi Jardovi, fandům a speciálně Tomáši Blažkovi za podporu, zatím stál u trati každého závodu co jedem spolu s Radimem a i co jedu s Danem Vladykou velké závody v Hondě.
Teď mě čeká naplnění velkého dětského snu. Pojedu s Danem barumku opět v Hondě. I o tom Vám popovídám, ale to v dalším článečku. Třeba sesmolím něco okolo příprav před vrcholem sezóny..
Každého rádi uvidíme v servise a rádi mu dáme třeba podpisovou kartu. I jídla i pití máme vždy dostatek pro každého fandu..
Tak čuus, fanděte a hlavně rally bezpečně!!
Lukin :)
