Na start soutěže se ve městě Salou postavilo celkem 23 posádek se špičkovými vozy WRC. Na vítězství jich však mohlo pomýšlet jen pár. Pokud někdo měl ohrozit Loebovu spanilou jízdu za dalším vítězství, pak to měl být Marcus Grönholm. Tito dva jezdci jedou v letošní sezoně jinou ligu než ostatní účastníci MS a mezi nimi se rozhodne o celkovém vítězi šampionátu. Aby však Grönholm neměl případný atak na první příčku v soutěži tak jednoduchý, sáhl Citroen k poměrně logickému kroku, když pro tým Kronos angažoval Francoise Duvala. Ten už pomohl Loebovi v Německu a měl tak učinit i na katalánské soutěži. V neposlední řadě měl Finovi soutěž znepříjemnit Dani Sordo. Dvojka týmu Citroen jela svou domácí soutěž a proto měl Dani ještě o motivaci víc.
Myslím že nebude nic nového na tom, když napíšu že Sordovi se ve Španělsku dařilo, ale Duvalovi příliš ne.
Soutěž se rozjela páteční etapou a dalo by se říct, že ta i celou rally rozhodla. Z počátku to sice vypadalo na vyrovnaný boj mezi Loebem a Grönholmem. Do druhé sekce páteční etapy však druhý jmenovaný zvolil špatné pneumatiky a po RZ6 byla soutěž rozhodnutá.
V této rychlostní zkoušce Grönholm ztratil na Loeba 33,8 vteřiny a to byl náskok, který si Francouzský mistr světa nenechal vzít až do nedělního cíle. Otázkou je, jak je možné že když jsou podmínky na trati jakékoliv soutěže MS těžké a s proměnlivým počasím, tak týmu Citroen se podaří většinou zvolit ty správné pneumatiky, kdežto jezdcům od Fordu to často příliš nevychází. Jde tady o větší riskování u Fordu? Nebo je to tím že Citroen má lepší tým, který shromažďuje a kontroluje údaje o stavu trati a počasí?
První etapa soutěže však sebou přinesla nejen boj o první pozici, ale i první odstoupení. Hned v rychlostní zkoušce s pořadovým číslem tři havarovaly dvě posádky. První z nich byla rakouská dvojice Manfred Stohl – Ilka Minor – Petrasko. Tou druhou však byla česká posádka Jan Kopecký – Filip Schovánek. Naší dvojici se při havárii naštěstí nic nestalo, jejich vůz však dopadl nedobře a posádka byla nucena své působení v soutěži ukončit. Ještě o zkoušku dřív ze soutěže pro havárii odstoupil i Luis Perez Companc.
Jak bylo napsáno výše, Španělská rally roku 2007 nebude patřit k soutěží o kterých se pro jejich atraktivnost bude ještě dlouho mluvit. Spíš naopak! Důkazem toho budiž fakt, že pořadí v jakém dojely posádky do cíle páteční etapy se schodovalo s tím jaké panovalo v cíli celé rally o dva dny později. Na pořadí totiž nic nezměnilo ani 204 ostrých soutěžních kilometrů, které ještě dělily páteční a nedělní cíl.
V sobotu se snad ještě očekával útok Duvala, který byl po pátku až na páté příčce. Útok také přišel, nicméně když oba jezdci Fordu - Grönholm i Hirvonen – jedoucí před Duvalem viděli že se na ně Belgičan tlačí, přidali na otáčkách a bylo po Duvalových útocích.
První dvě příčky si tak od pátku až do neděle uhlídali Loeb a Sordo. Sordo by možná měl na to, aby na domácí trati bojoval s Loebem o vítězství, nicméně z týmu přišel příkaz nechat Loeba Loebem a hlídat si Grönholma, který byl po celou soutěž zhruba 20 až 30 sekund za ním. Sordo se zhostil role týmové dvojky s mazáckou rutinou a o generaci staršímu Finovi nedal prostor ani na pomyšlení na druhé místo.
Pro čtvrtou příčku si dojel Hirvonen s druhým Fordem. i on hlídal záda týmové jedničce a i jemu se to podařilo. Duvala před sebe po celou soutěž nepustil. Zezadu naopak na Belgičana tlačil, hlavně v závěru soutěže, Petter Solberg se Subaru. Ten dojel do cíle šestý. Solberg jel zřejmě i hlavou, protože již před startem mu muselo být jasné, že na tovární Citroeny a Fordy, ani na Duvala s Xsarou na asfaltu zkrátka nemá a tak si během soutěže v klidu hlídal šestou příčku.
Pro nejlepší asfaltový výsledek v kariéře si ve Španělsku dojel Jarri-Matti Latvala s Fordem týmu Stobart. Jeho sedmá příčka však vzhledem k jeho výkonům nebyla nijak překvapivá. Latvala již v minulosti ukázal, že na asfaltu umí, jen ještě nikdy nedovezl vůz bez nějaké oděrky, nebo technické závady. To se mu ve Španělsku povedlo a Jarri může být spokojen.
A spokojeni mohou být i u Subaru. Kdo by totiž pře soutěží čekal, že všechny tři jejich vozy dokončí soutěž v první desítce? Zvláště výkon mladého Atkinsona byl slušný a jeho osmé místo je zasloužené. Naopak možná o trochu víc se čekalo od Ponse. Ten jel na domácí trati a navíc i asfalt by mu měl být bližší než šotolina. Proto je možná jeho deváté místo mírným zklamáním pro jeho fanoušky.
Desítku nejrychlejší pak ve Španělsku od pátečního večera až do nedělního odpoledne uzavíral Henning Solberg s Fordem Focus. Ten během celé soutěže prohlašoval že se na asfaltu stále ještě učí a jeho ztráta v cíli, která činila deset a půl minuty tomu také nasvědčovala. Přesto i jeho musíme pochválit, že auto dovezl do cíle bez šrámů.
Tolik tedy hodně stručný přehled dění na španělské soutěži. Pro tentokrát jsem vynechal pitvání se v časech jednotlivých jezdců, protože to vzhledem k vývoji soutěže nemělo žádný smysl. Šlo spíš o malé shrnutí a poslední připomenutí si událostí, které se na Rally Catalunya 2007 staly.
Pro všechny milovníky statistik pak na závěr přidávám odkaz na kompletní výsledky všech rychlostních zkoušek Rally Catalunya 2007. Tyto výsledky naleznete zde
Komerční sdělení
