„Ahoj, zdravím všechny fanoušky české rally. Jmenuji se Michal Kolář a bydlím ve Vizovicích kousek od Zlína. Pracuji v rodinné firmě u táty jako automechanik a je mi 35 let. Mezi mé záliby patří závodění a motoristický sport všeobecně, dále pak lyže, badminton nebo motokáry. A jak už to bývá u člověka, který jednou přičuchne k závodům, tak spoustu svého volného času trávím na dílně.“
Co, nebo kdo tě přivedl k rally?
„K rally mne přivedl táta, který závodil už v době, kdy jsem se já narodil. Táta jezdil hlavně v osmdesátých a devadesátých letech a noty četl Jaroslavu Kouřilovi a Pavlu Karlíkovi. Díky jeho aktivní kariéře jsem v rally doslova vyrůstal a bylo jen otázkou, zda mne tento krásný sport taky chytne. Chodil jsem do garáže, kde jsem byl u příprav aut, a tak se postupem času stal z malého kluka automechanik, který pomáhal tátovi na závodech. Automobilové soutěže nás drží pořád, jen se role nějak prostřídaly. Nyní závodím já a táta dělá mechanika.“
Závodíš od roku 2018 stále se stejným autem, je Adam cup srdeční záležitost?
„Moje závodění začalo v roce 2018, kdy jsme pořídili auto ze Slovinska. Jedná se o vůz Opel Adam Cup a jak uvádíš, je to opravdu jedno jediné auto. Na začátek mi to přišlo jako rozumná volba. Nikdy předtím jsem totiž žádné závody nejel, takže jsem šel v automobilových soutěžích krůček po krůčku a postupně získával zkušenosti. Od začátku jsem se tedy učil tvořit si rozpis i poznávat, jak auto funguje, což jsou neocenitelné poznatky. Jinak je Opel Adam podle mne výborným autem jak pro nováčky, tak i pro zkušené jezdce. Vůz má velké brzdy, sekvenční převodovku, tlumiče Reiger a celkově se Adam velice příjemně řídí a ovládá. S tímto Opelem jsem doposud odjel šest sezon, a jak už to bývá, zažil jsem s ním hezké i smutnější chvíle. Je to můj první zakoupený závodní vůz, tudíž je to taková ta srdeční záležitost. Již nyní vím, že doma zůstane na dlouho. Adam má výhodu, že je malý, takže jak zestárne, tak si ho dám do vitríny na výstavu (smích).“
Pro mnohé jezdce je cupové mistrovství jakýmsi nastartováním kariéry a jdou dál, ale ty ses nám tady nějak zasekl, neláká tě posun do vyšších tříd?
„S Adamem jsem se účastnil taky českého Opel Adam Cupu, kde jsem závodil čtyři sezony. Tento cup mi přišel velice dobrý, neboť tato auta jsou prakticky identická a jsou postavená v Německu ve firmě Holzer Motorsport. Takže to bylo hezké srovnání a nebylo to úplně o autě, ale o tom, kdo ho řídí a jak rychle dokáže bez strachu jet. V cupu nikdo nikomu nedal nic zadarmo, svádí se tam krásné souboje. Odpověď na otázku, zda mne láká posun do vyšších tříd, je jednoduchá. Jako každý jezdec i já bych se rád svezl v krásném a rychlém voze a pokud by to byla třeba nějaká R5 nebo WRC, vůbec bych se nezlobil. Stojím ale nohama na zemi a vím, jakým finančním obnosem mohu disponovat. Závodím pro radost a to mne naplňuje a baví.“
Ve své druhé sezoně jsi byl na čtvrtém místě v Opel Adam cupu, to byla velmi vydařená sezona…
„To byla krásná sezona. Já se stále ještě učil a byl to rok, kdy jsme i dvakrát vyrazili na závody do Německa. Jak Rallye Erzgebirge, tak 3-Städte rallye se započítávala v cupu do hodnocení a pro nás to byl velký přínos v podobě závodění na pro nás neznámých tratích. V cupu to byla sezona Dominika Stříteského, který kde startoval, tam vyhrál. Ale i my jsme si závody užívali. Jeli jsme proti klukům, kteří toho měli více odjeto než já, a přesto se nám dařilo prosazovat. Sportovně je ale nutné přiznat, že některé technické problémy soupeřů nám občas hodně pomohly, ale takový je sport. Nám se technické problémy vyhýbaly. Nejlepší výsledek jsme zaznamenali na Rallye Erzgebirge, kde jsme dojeli s Davidem Uhříčkem třetí v českém cupu. No a na konci roku to byl čtvrtý flek, takže povedená sezona.“
Pokud se ale podíváme na výsledky z loňska, tak tady asi moc spokojený nebudeš…
Pro loňskou sezonu jsme chtěli udělat změnu, a tak jsme si naplánovali, že pojedeme velký mistrák. Jedná se o vícedenní závody, tudíž i větší porce ostrých kilometrů. Přece jen sprinty, to je fakt sprint od startu po cíl, ale ve velkém mistráku se může udělat chybka, která se dá ještě zachránit. Ve třídě RN7 se nám vloni docela dařilo a ani časy tam nebyly špatné. Dokonce to v jednu chvíli vypadalo i na docela pěkný výsledek na konci roku, ale na domácí soutěži při Barumce jsme zkoušku před koncem rally vylomili kolo a museli jsme ze závodu odstoupit z prvního místa. To bylo hodně hořké zklamání. Ale to nebylo jediné odstoupení v sezoně. V Českém Krumlově jsme odstupovali v polovině druhé etapy z druhého místa na technickou závadu, v Hustopečích jsme měli komfortní náskok na čele třídy, ale nedokončili jsme, neboť nevydržela poloosa a vyřadila nás z bojů o pěkné umístění i na Pačejově. Pokud bychom tyto soutěže dokončili, mohla to být další skvělá sezona, ale na kdyby se nehraje. Body nám tedy proklouzly mezi prsty a my se museli spokojit na konci roku s třetím místem celkově ve třídě RN7. Ale sezona nebyla jen o odstoupení, z Mladé Boleslavi jsme si odvezli poháry pro nejrychlejší posádku ve třídě RN7. Nebyla to tedy sezona podle našich představ, ale zůstala nám aspoň radost z pěkných soubojů. Pro nás je důležité i to, že jsme měli dobrou rychlost a auto jsme nerozbili. Adam patrně cítil, že je to jeho poslední sezona semnou, a tak mě chtěl na závěr naší spolupráce potrápit.“
Kterého výsledku si nejvíce ceníš?
Je těžké vybrat jeden výsledek, kterého bych si opravdu hodně vážil. Já si cením každý dokončený závod. Někdy se nemusí ani dojet až na cílovou rampu a pokud máte dobrý pocit z toho, jak jste jeli, tak vás tyto momenty potěší. Ty poháry na konci rally jsou přece jen jakousi třešničkou na dortu za celou přípravu na závod, a proto pokud bych měl vybrat nějaký výsledek, tak tu mám dva kandidáty. V roce 2022 jsem jel s Jirkou Gerychem v Hustopečích a odvezli jsme si vítězství ve třídě RN7. Mezi vinicemi to bylo vítězství přesvědčivé, ale na loňské Bohemce nám spadlo doslova do klína. Tady jsme se společně s Lukášem Eisem přetahovali o vedení ve třídě. První etapa byla hodně vyrovnaná a šlo doslova o každou vteřinku. Druhý den byl Lukáš lepší a už to vypadalo, že si odveze vítězství. Před poslední zkouškou měl náskok 26 vteřin, ale na poslední zkoušce ztratil tři a půl minuty. S Honzou Kubalou jsme mohli v cíli slavit.“
Jaké jsou tvé plány pro rok 2024?
„Na letošní sezonu ještě nemáme přesně nastavený plán, ale mohu prozradit nějaké novinky z dílny. Jak už jsem lehce avizoval výše, tak s Adamem letos závodit nebudu. Auto samozřejmě i nadále zůstává u nás a bude nabízeno na pronájem na sprinty, velký mistrák nebo závody ČMPR. Já ovšem chci závodit dál, takže tou největší novinkou je, že jsme zakoupili vůz Renault Clio Rally5. S tímto krasavcem bych se tedy letos měl objevit na závodech, ale v tuto chvíli ještě nedokážu říct, kde to bude. Vše bude záležet na financích. Rozhodně si ale nechci nechat ujít krásný závod mezi vinicemi v Hustopečích a domácí Barumku. A pokud se k tomu přidají i sprinty „okolo komína“, pak to bude super. Jediné, co je nyní jasné, je, že chtějí se mnou závodit i oba spolujezdci, kteří mne doprovázeli v posledních dvou sezonách, tedy Jirka Gerych i Honza Kubala a všichni tři se na novou sezonu hodně těšíme.“
Poděkování, vzkaz fans…
„Chtěl bych poděkovat všem fanouškům rally za skvělé povzbuzování na erzetách. Jste vidět a vaše mávání nás vždy nutí k lepším výkonům. Obrovské poděkování ale patří mým nejbližším, hlavně celé mé rodině za obrovskou podporu, a že stojí pořád za mnou. Společně táhneme za jeden provaz a bez této podpory by se hodně těžce závodilo. V poděkování nesmím opomenout kluky, kteří mi v mém závodění četli rozpis a sdíleli příjemné i divoké okamžiky na rychlostních zkouškách. Takže Davide, Jirko a Honzo, jste skvělí a bez vás by to rozhodně nešlo. A nešlo by to ani bez pomoci mechaniků táty a Petra… Potom je tady i velká řada kamarádů a fanoušků, vám všem patří mé velké děkuji. Zároveň vám chci popřát, ať si užíváte závody stejně, jako si je užívám já.“
