- Jak se dá tak intenzivně propadnout kouzlu Trabanta? Jak Váš klub vlastně vznikal?
Nebyla pro začátek nějaká lehčí otázka…? :) Já vlastně odpověď ani neznám :) Propadnout kouzlu Trabanta se dá velmi snadno. Pro mě to kdysi bylo mé první auto a cesta k němu byla jednoduchá. Můj otec v mládí s Trabantem nějaký čas závodil, a tak při výběru prvního auta padla volba právě na něj. Během nějakého času člověk zjistil, že to v zimě startuje, na rozdíl od mnoha tehdejších škodovek to trochu topí nebo alespoň rozmrazí přední okno, na sněhu to všude vyjede a v létě se s tím dá docela svižně jezdit a na okreskách prohánět mnohem silnější auta. Pak přišlo zjištění, že jsem schopen opravit si skoro všechno sám a při shánění dílů jsem se dostal do party bývalých a aktivních závodníků. Tím bylo dílo asi dokonáno :) Pak již následovalo mnoho různých úprav, samozřejmě v rámci tehdejších možností a spolu s několika stejně postiženými kamarády založení Trabi clubu, jehož tehdejší hlavní činností byly návštěvy srazů a různé společné výlety. Zanedlouho nato se mně naskytla koupě soutěžního auta a nápad na aktivní účast v rallye byl na světě. Pak ale přišla vojna a auto šlo z domu, protože končila homologace a vypadalo to, že Trabantům opravdu zvoní hrana. Hned po návratu z vojny jsem však začal opět shánět a podařilo se sehnat jednoho z posledních Trabantů se soutěžáckou minulostí. No a pak už to šlo samo. Založení závodního teamu, závody, srazy, kamarádi, další jezdci, kteří se nakazili tímhle autem a teď už to bude naše 17 sezona.
- Kolik má V&Z Motosport členů a jaké aktivity pro ně s kolegy připravuješ?
Závodní team V&Z Motorsport má v současnosti 8 posádek a mnoho dobrých duší, které pomohou kdykoliv je potřeba. Mezi posádkami je i několik mladých a začínajících jezdců, kterým bychom chtěli v rámci možností pomoci při jejich vstupu na závodní tratě. V&Z Motorsport Trabi club má dnes něco mezi 10 a 20-ti členy. Hlavní činností Trabi clubu je v dnešní době pořádání vlastního Trabant srazu, který je jedním z největších v České Republice a v loňském roce proběhl jeho již 13. ročník. Sraz jsme začali kdysi pořádat s mým kamarádem Stanislavem Viktorou a partou nadšenců jako „truc“ podnik, když jsme po návštěvě několika srazů usoudili, že se na nich člověk málo sveze autem a je na nich málo soutěží. Základem toho našeho byly od začátku všechny možné soutěže, kde si jednotliví účastníci mohou vyzkoušet své dovednosti v ovládání aut. V současné době jsme našli ideální zázemí v areálu dětského tábora ve Vrbně u Blatné a v loňském roce přijelo cca 130 vozů z bývalého koncernu IFA, tzn. nejen Trabantů, ale i Wartburgů, Barkasů a dalších. Další činnost se kromě návštěv ostatních srazů v ČR soustřeďuje hlavně na závody, provozování závodního teamu a pořádání TWRC, což je Trabant – Wartburg Racing Cup a jehož se letos uskuteční již 4. ročník.
- Mít v garáži Trabanta je určitý druh vášně, který znám z vlastní zkušenosti. Předpokládám, že i Ty máš v té své jednoho...
Tak to určitě mám a ne zrovna jednoho :) Souhlasím s tím, že jde o určitý druh vášně, možná i „postižení“, ale zatím nás to baví. Kromě závodních aut máme doma různé další modely tohoto legendárního auta, ať jsou to veteráni v podobě prvního Trabanta P60 anebo poslední vyráběný model se čtyřtaktním motorem. Některá auta čekají na renovaci, protože během roku je plno práce na těch závodních, ale s ostatními jezdíme na srazy, klubové výlety či výstavy. V minulých letech se nám podařila účast na automobilové výstavě Mobilsalon v Českých Budějovicích, kde měly značky koncernu IFA svůj samostatný pavilon a nutno říci, že se setkaly s velkým zájmem veřejnosti.
- Máš přehled o ostatních Trabi klubech v republice? Jezdíte například na "cizí" Trabi srazy?
Do loňského roku jsem byl předsedou Zemského svazu AICE, což je česká odnož německého Mezinárodního IFA klubu, která zastřešuje jednotlivé Trabant kluby v ČR, takže o ostatních klubech přehled celkem mám. Během roku se koná spousty srazů po celé republice. V rámci časových možností se snažíme navštěvovat jejich co největší množství, ale je pravda, že těch víkendů, kdy se někde nezávodí, je během letních měsíců nějak málo :) Za tu dobu, co na srazy jezdíme a co je pořádáme se dala dohromady skvělá parta, takové to „zdravé jádro“ a vždy je velmi příjemné se setkat a užít si nějaké té zábavy. Kromě tuzemských srazů se koná velké množství různých akcí i po celé Evropě, ale nejznámější a největší je ten v německém Zwickau, kde se Trabanti vyráběly a kde nedávno otevřeli úplně nové a úžasné muzeum Augustin Horch, což je jedna ze slavných značek, na jejichž základech později v NDR vznikl Trabant. Na tento sraz se každoročně vydává také velké množství českých fandů.
- Vaší určitě největší aktivitou je pořádání poháru vozů Trabant a Wartburg, tzv. TWRC. Bohužel, informací o něm je pro běžného fanouška rally docela málo. Můžeš pohár stručně představit a říct pár slov o jeho vzniku?
Pohár TWRC jsme vyhlásili v roce 2007, což byl rok 50. výročí zahájení výroby Trabanta. Tím jsme zrealizovali již několikaleté představy o podobném poháru, které vznikly v době, kdy jsme začínali závodit s Trabanty my a startovali jsme většinou ve třídě do 1300 nebo do 1200 ccm. Tam na našich rychlých tratích byla většinou malá šance soupeřit s výkonnější technikou soupeřů. Proto bylo hlavní myšlenkou nabídnout jezdcům již soutěžících s těmito vozy možnost vyrovnaného závodění ve vlastním poháru, kde bude hrát větší úlohu umění posádky. Díky pochopení pořadatelů různých seriálů jako je např. Rallye Cup, Pošumavský slalom cup nebo dříve třeba Pošumavský pohár, se nám podařilo do TWRC zařadit opravdu hodnotné a náročné závody, které prověří dovednost všech zúčastněných. Do budoucna bychom chtěli portfolio závodů ještě rozšířit. Druhou základní myšlenkou bylo nabídnout závodění s relativně nízkými náklady začínajícím a mladým jezdcům. V současné době mám pocit, že se nám to celkem podařilo a osobně mám velkou radost, když mohu sledovat výkonnostní růst jednotlivých jezdců závod od závodu a troufnu si říct, že dnes je startovní pole všech tříd velice vyrovnané a ve výsledcích hrají roli i nejmenší detaily. Zároveň jsme rádi, že se nám snad podařilo závodění s „dvoutakty“ opět zpopularizovat a vrátit tyto legendární stroje, na kterých začínalo mnoho špičkových jezdců zpět na závodní tratě.
Mezi pravidelné účastníky TWRC patří i posádka Jiří Teska - Kateřina Hajná
- Je nějaká cílová skupina, na kterou se pohár prioritně zaměřuje?
Cílová skupina vyloženě není. Naší snahou je oslovit zájemce o závodění s vozy z bývalé NDR, a to jak úplné nováčky tak „staré“ harcovníky, kteří s těmito vozy již něco odzávodili… I z tohoto důvodu jsme od začátku připravili 2 rozdílné třídy tak, aby si každý mohl vybrat tu, která mu nejvíce vyhovuje. Třída A1 je koncipována pro začínající jezdce a převažují v ní kratší závody a slalomy. Stejně tak auta pro tuto třídu jsou s menšími a přesně danými možnostmi úprav motoru z důvodu menší finanční náročnosti. Ve třídě A2 budou letos hlavními závody jednotlivé podniky Rallye Cupu a startují v ní většinou již zkušení jezdci. Technické předpisy umožňují celkem velké množství různých úprav jak motorů tak podvozků, takže tyto auta jsou již hodně rychlá a technicky mnohem dál, než bývalá soutěžní auta osmdesátých a devadesátých let. Mým snem byla třída A, ve které by startovaly vozy odpovídající poslední homologaci A 5210, ale vzhledem k tomu, že dnešní technické možnosti nabízí dostat výkon auta mnohem dál než homologace z roku 84, asi zájemců moc nebude… :)
- Máš alespoň rámcovou představu, jak hodnotí pohár fanoušci rallye? Čekají u tratí na rozzuřené dvoutakty?
Jelikož jsem zatím většinu závodů, kde se TWRC prezentovalo, seděl za volantem a byl na trati, tak přímou představu nemám. Ale z toho, co slyším od fanoušků a ostatních diváků si myslím, že hodně fanoušků na dvoutaktní stroje čeká. Jednak je to dáno atraktivním stylem jízdy a nasazením některých posádek, velkou vyrovnaností startovního pole a nutností jet neustále naplno a v neposlední řadě je to určitě jistý druh nostalgie a vzpomínek na doby, kdy Trabantů běžně startovalo i 20 ve třídě a úspěšně bojovaly s mnohem výkonnější konkurencí. Homologace Trabanta pro rallye skončila v roce 1994 a když jsme se v roce 1997 postavili s Trabantem na start Rallye Blovice, chodilo za námi mnoho fanoušků a vyjadřovali radost nad tím, že se opět setkají s Trabantem na rychlostních zkouškách.
- Abychom splnili informační povinnost, můžeš čtenářům oficiálně představit loňské šampiony?
Určitě :) Třídu Trabant v divizi A1 vyhrál náš teamový jezdec Jaromír Zajíc, který během celého roku nepoznal horší než druhé místo v jednotlivých závodech a po velmi těsných celkových druhých místech v minulých sezonách letos zaslouženě zvítězil. Již během roku jsme uvažovali o jeho přestupu do divize A2, nové auto je rozestavěné, ale povodeň v létě loňského roku tyto plány odsunula a tak uvidíme, snad to vyjde letos. Druhé místo obsadil jeho nejvážnější soupeř, specialista na slalomy, Břetislav Šindelář junior a třetí skončil další člen našeho teamu, na podzim teprve osmnáctiletý, Josef Novák. Třída Trabant divize A2 má svého šťastného vítěze a loňského nováčka této třídy v posádce Michal Kotek – David Svatoš, která dravou jízdou a hlavně pravidelným bodováním během celého roku sbírala potřebné bodíky na úkor svých chybujících soupeřů. To se jí hodilo na konci sezony, kdy se jí nepovedly 2 poslední závody a vyšla z nich s nulovým bodovým ziskem. O titulu tak nakonec při bodové shodě rozhodovalo lepší vzájemné skóre. Na druhém místě tak se stejným ziskem bodů byla klasifikována posádka Jiří Teska – Kateřina Hajná a třetí dojeli Tomáš Hausdorf s Michalem Tillerem. Třídu A2 pouze trošku poznamenala nepravidelná účast startujících jezdců. Poslední třídou jsou vozy Wartburg, kde vybojoval první místo Daniel Kabourek před Stanislavem Bláhou a Janem Těšínským. Wartburgářů se na startu také nescházelo mnoho, ale i tak jim všem děkujeme za účast a věříme, že se jejich řady také rozšíří. Veškeré informace o poháru TWRC, fotografie a výsledky najdou jak zájemci o závodění, tak fanoušci na internetových stránkách www.twrc.zde.cz
Loňští mistři TWRC A2 Michal Kotek a David Svatoš v akci na Rallye Kralovice
- Kolik posádek se poháru účastnilo v loňské sezóně? A existuje nějaký odhad, kolik jich bude letos?
V loňské sezoně se poháru zúčastnilo celkem 27 posádek ve 3 třídách. V současné době zbývají ještě necelé 2 měsíce do startu prvního závodu, takže přesný seznam posádek ještě neznám, ale předpokládáme že počet bude podobný jako v roce minulém. Samozřejmě, že pro všechny další zájemce máme dveře otevřené… :)
- Poháru se účastní např. Jiří Formánek s Jiřím Melichem, tedy lidé, kteří se kolem Trabantů a rallye pohybovali ve starých dobrých osmdesátých letech. Máš radost, že se "dobří holubi" vracejí? A koho ze starší generace bys v poháru ještě rád viděl?
Radost mám velikou, protože přilákat na tratě rychlostních zkoušek také bývalé jezdce bylo od začátku naším přáním. Jirka Formánek s Jirkou Melichem patří určitě mezi jedny z nejlepších jezdců osmdesátých let a nám bylo velikou ctí, že se přihlásili do loňského ročníku. Své jezdecké a konstruktérské kvality opět prokázali celkovým vítězstvím třídy Trabant v Rallye Cupu, ale bohužel ke stejnému úspěchu v TWRC jim chyběla pravidelnější účast a pověstná troška štěstí. Jinak ale určitě byli velkou motivací pro ostatní jezdce. Kromě této posádky se v loňském roce na jednom závodě posadil na sedadlo spolujezdce také bývalý jezdec a spolujezdec, Zdeněk Barták a i se samotnou organizací TWRC nám pomáhá jako hlavní technický komisař bývalý jezdec Stanislav Viktora. Když se doma podívám do startovních listin osmdesátých a devadesátých let, tak dnes v TWRC vidím mnoho dalších bývalých jezdců, kteří pomáhají těm mladším jako poradci nebo mechanici a já doufám, že se nám podaří zlákat k opětovnému usednutí za volant některé další „legendární“ jezdce. Konkrétní jména bych uvádět nechtěl, ale bylo by jich hodně… :) Jako další možnost pro setkání s těmito jezdci a setkání jich samotných slouží poslední dobou i vyhlášení výsledků TWRC, kterého bývá součástí i tradiční „Poslední tankování“, při kterém se hodně vzpomíná a vypráví se někdy až neuvěřitelné zážitky z těchto nedávných soutěžáckých časů…
- Předpokládám, že si zaregistroval podobný pohár v sousedním Německu (jeho účastníkem je např. Ralf Eckl, kterého bylo možné vidět na Rally Lužické Hory 2009). Přestože s německými kolegy určitě nesoutěžíte, který ti připadá lepší?
Ano, v Německu se jezdí pohárů několik a to jak v rallye tak na okruzích. Vzhledem k tomu, že jejich technika je poněkud dál než technika našich jezdců, a to i díky legislativě, která umožňuje mnohem více úprav, tak se dají těžko porovnávat jezdecké kvality. V minulosti se u nás v rámci Rallye Cupu objevilo několik německých posádek, na jejichž výsledku měla většinou velký podíl technika. Co se týká jezdeckých kvalit, tak myslím, že jsou naprosto srovnatelné. Velkým rozdílem jsou v Německu však tratě, neboť tam jsou běžnou součástí i šotolinové úseky.
- Ty sám se účastníš rallye jako pilot Trabanta. Jak se v současné době staví podobná auta?
Tak já jsem prvně startoval s Trabantem v roce 1994 na Trabantcrossu a od roku 1997 se účastníme různých závodů rallye a slalomů. V začátcích se nám podařilo ještě zachránit několik bývalých soutěžních Trabantů, které jsme následně kompletně repasovali a s některými těmito auty dodnes závodíme. Samozřejmě se dnes ale staví také nová a další auta, protože většina Trabantů se závodní minulostí se zničila na Trabantcrossech. Jelikož se pohár TWRC jede jako součást Rallye Cupu, tak pro stavbu aut jsou platné jeho technické předpisy. Samozřejmě, že tyto předpisy jsou dnes, co se týká bezpečnosti, přísnější, ale zároveň jsou povoleny větší úpravy na autech. To znamená, že dnešní auta mohou být mnohem rychlejší, protože jsou mnohem větší možnosti úprav motorů, ale zároveň mohou být i celkově technicky dál, vhledem k dnešní technice brzd, tlumičů, atd. Problém nastává občas při shánění dobrých a použitelných karoserií a některých speciálních dílů. I přesto však Trabant zůstává dostupným závodním náčiním, na kterém se dá udělat většina věcí v domácích podmínkách.
- Kolik tedy celkově stojí provoz tzv. "lidového vozítka" v závodní úpravě na jednu sezónu?
Na to je těžká odpověď :) Záleží na tom, jak vysoké finanční nasazení posádka zvolí a jak moc s autem „tluče“ :) V TWRC jsme vypsali dvě třídy, právě proto, aby si jezdci mohli vybrat, jak moc chtějí do závodů investovat. Třída A1 se dá popsat jako třída pro minimálně upravená auta, jejichž maximální úpravy přesně vymezují předpisy a největší položkou jsou zřejmě náklady na benzín a startovné. Třída A2 se již profiluje jako třída „ostrých“ závoďáků, kde jsou volnější předpisy a tím pádem je možnost vymýšlet mnohem více technických vylepšení. A jelikož jenom vývoj umožňuje pokrok, jsou jednotlivá auta neustále zlepšována a pokud chce jezdec stačit špičce, stojí ho to také peníze. Troufl bych si říct, že když jede posádka závodní pneu, není téměř žádný rozdíl mezi náklady na provoz špičkového Trabanta a třeba průměrné Škody Favorit. Je to dáno také tím, že třeba výkon motoru je dnes u závodního Trabanta téměř na dvojnásobku sériové hodnoty a vše je pak mnohem náchylnější na výdrž a údržbu.
- A na závěr pro odlehčení - Kdybys potkal kouzelného dědečka a mohl si v rámci rally něco přát, co by to bylo?
Jééé, těch přání by bylo… :) Asi neumím vybrat jenom jedno :) Pokud by se to ale mělo týkat Trabanta a rallye, tak by to asi bylo svezení, alespoň na jednom závodě, v rámci továrního teamu Trabant s posledním speciálem, který ve Zwickau postavili, Trabantem 800 RS. Pak už bych si asi ani nevybíral jestli by to bylo v Monte Carlu nebo ve Finsku :) Bylo to auto, které startovalo v Mistrovství světa v rallye a kterých se dochovaly pouze 3 exempláře. No a pokud by v továrním teamu zrovna bylo plno, tak by bylo krásné svézt se po boku bývalých mistrů volantu v teamu ASK Stavby Praha, třeba se zapůjčeným továrním autem… :)
Ale pokud budu stát nohama na zemi, tak určitě aby nám to všem ještě dlouho jezdilo ve zdraví, bez nehod a bez technických problémů, aby nám zachovali přízeň sponzoři a aby mezi „trabanťáky“, a „dvoutaktáři“ vůbec, vydržela ještě dlouho ta skvělá parta, která se buduje a utužuje už od 70-tých let minulého století.
Jinak bych na závěr chtěl poděkovat všem, kteří se na chodu našeho teamu podílejí nebo podíleli, ať to jsou jezdci, mechanici, sponzoři nebo fanoušci a doufám, že budeme moci vídat tyto legendární auta historie našeho rallyesportu na tratích co nejdéle.
