Můžeš se krátce představit?
„Pocházím z Olomouce, kde jsem se také narodil. Mým zaměstnáním je pozice přípraváře v autolakovně. Jsem již 25 let šťastně ženatý a mám dvě dospělé děti. Mezi mé zájmy patří jízda na cestovní motorce, kterou jsem si loni zakoupil, takže když je volná chvíle a pěkné počasí, vyrazím se na ní provětrat. Občas si rád zajdu na ryby, ale ty teď zanedbávám, protože motorka dostala přednost. Doma mám také fenku bernského salašnického psa, které také věnuji dost času.”
Jak jsi se dostal k rally?
„Už od mala jsem se motal kolem aut. Z časopisu Svět motorů jsem si vystřihoval obrázky závodních vozů, které jsem si lepil do sešitů. Možná bych ty sešity ještě někde u rodičů dnes našel. Hltal jsem také krátké reportáže ze závodů Mistrovství světa v televizi. Později jsem chodil na spartakiádní stadion v Olomouci, kde se jezdila rychlostní zkouška v rámci Rally Sigma. Tajně jsem doufal, že jednou budu součástí takových závodů, jako je rally. A pak to přišlo, poznal jsem Milana Chvojku a jeho ženu Hanku a tím se mi splnil můj sem, protože jsem se v rally začal pohybovat aktivněji.”
Ve tvých začátcích jsi odjel šest soutěží za volantem, jak na toto období vzpomínáš?
„Moje začátky za volantem byly hodně trnité, ale byl jsem mladý a chtěl jsem si zkusit, jaké to je řídit závodní vůz. Koupil jsem Škodu 120LS od Milana Chvojky. Auto jsem dokonale znal, ale to bylo asi jediné. Na inzerát jsem sehnal spolujezdce a mechanika a mohla začít moje etapa za volantem. Bylo to pro mě hodně těžké, neuměl jsem sehnat sponzory a závodit za plat zaměstnance hlídací služby nešlo. Takže každý závod, kterého jsem se účastnil, byl pro mne vítězný a bylo mi jedno jakého výsledku dosáhnu. Pak už to ale finančně utáhnout nešlo a auto jsem prodal. Myslel jsem si, že je hotovo a v rally se už neukážu...”
Poté jsi měl několik let pauzu, z jakého důvodu? A co tě přimělo se k rally vrátit?
„Ani sám nevím, prostě jsem si řekl, že nechám aktivní rally odpočívat. Mezitím jsem se oženil, věnoval se dětem, ať mají krásně vzpomínky na dětství. Jezdili jsme na ryby a užívali si rodinného života. Můj návrat do kolotoče rally byl velmi jednoduchý. Přišel za mnou můj kamarád, jestli bych nejel na závody jako mechanik. Slovo dalo slovo a už jsem měl na sobě týmovou kombinézu a sezónu 2010 dělal mechanika Robertovi Nešporovi na jeho krásném voze Škoda Fabia Kit Car. Následující rok Robert už nezávodil a mě se nechtělo sedět doma. Potkal jsem se s Michalem Horákem, který mi nabídl místo v jeho týmu. A hned na prvním závodě jsem narazil na Tomáše Knápka, který shodou okolností hledal spolujezdce a plánoval svůj první ostrý start v rally. Domluvili jsme se spolu a tím začala má kariéra na pozici navigátora.”
Proč jsi se pak rozhodl právě pro sedadlo spolujezdce a ne jezdce? Neláká tě nyní usednout za volant?
„Rozhodnutí bylo pro mne velmi jednoduché. Jako hlavní faktor jsem bral můj věk a finanční situaci. Nevlastnil jsem ani žádný závodní vůz, neměl servisní zázemí a další okolnosti s rally související. Proto jsem si vybral sedadlo spolujezdce, na kterém výše zmíněné podmínky nehrají až tak velkou roli. Kdyby mi bylo o třicet let míň, tak možná bych se cpal za volant ale teď už se bojím (smích). A když vidím, jakou mladí jezdci letí palbu, tak s ostudou bych dojíždět nechtěl. “
Hodně sezon jsi navigoval Tomáše Knápka, jak spolupráce fungovala a jakých výsledků jste dosáhli?
„Ano, s Tomem jsme odjeli celkem pět sezon, sice ne vždy v sezóně všechny soutěže, ale každý závod, kterého jsme se zúčastnili, byl pro nás odměnou za náročnou práci. Zajisté pro mě byla nejlepší sezóna v roce 2013. Startovali jsme na sedmi soutěžích a všechny dokončili až na cílovou rampu. Zaslouženě jsme si vyjeli druhé místo v tehdejší třídě V2. Závodění s Tom v jeho Škodě Felicii bylo velmi nádherné a nikdy na to nezapomenu! Tímto bych chtěl Tomovi poděkovat za příjemně strávené společné chvíle. Jenže pak do našeho závodění s Tomášem zasáhl rozchod rodinné posádky Michal Horák - Ivan Horák a mezitím Tomáš Knápek postoupil do velkého mistráku s vozem kategorie R2.“
V posledních letech jsi závodil společně s Michalem Horáka, jak se vám dařilo?
„Na konci roku 2016 mě oslovil jeden z našich sponzorů, že by měl zájem o rally. Věděl jsem, že Michal Horák je bez volantu, a tak začala naše tříletá spolupráce. Michal měl také nějaké sponzory a hlavně mu nechyběla velká chuť se vrátit zpět na tratě RZ. Domluvil spolupráci s MV Cars rally teamem, který nám připravoval vůz Opel Adam R2. Hned první sezóna v rallysprint sérii dopadla hodně dobře, 4.místo ve 2WD a druhé ve třídě 6. O rok později to bylo ještě lepší. Sezonu jsme dokončili druzí v šestkách a zároveň druzí v rallysprint. Nestačili jsme pouze na velmi talentovaného Petra Semeráda. No a co říct k loňskému roku? Loni to bylo takové střídavě jasno až oblačno. Na Kopné jsme měli jeden výlet do křoví a bohužel z toho bylo odstoupení hned na první rychlostní zkoušce. Další závod, který jsme nedokončili, byl sprint v Pačejově. Tentokrát nás zradily brzdy. O to pro mě byla účast na Barum rally a zvláště její dokončení hřejivějším pocitem na duši.“
Který výsledek je pro tebe ten TOP?
„Pro mne je nejlepším výsledkem to, že zdárně přejedeme přes cílovou rampu. Možná to bude někomu znít divně, ale já jsem velmi rád za každou dokončenou soutěž. Doufám, že v budoucnu těch šťastně dokončených soutěží bude co nejvíce a když se k tomu přidá nějaké krásně umístění, tak budu jen rád.“
Jaké máš plány do letošní sezony?
„Pro letošní rok se vracím na sedačku vedle Tomáše Knápka. Pod hlavičkou týmu Futures Contproduct rally se společně zúčastníme zbývajících podniků v rámci rallysprint série. Na tratích se objevíme s vozem Opel Adam R2: Mým tajným přáním je, abych se účastnil 50. ročníku Barum Czech Rally Zlín, protože jsme stejně staří. Ale uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne.“
Poděkování, vzkaz fanouškům…
„Největší poděkování patří mojí manželce, sice mě nerada vidí odjíždět na závody, ale je šťastná když se jí vrátím domů. Děkuji ještě jednou Tomášovi Knápkovi a Michalovi Horákovi -kluci, bylo mi ctí vás navigovat. Samozřejmě díky patří také sponzorům, kamarádům, známým a všem, kteří nám jakkoliv pomohli a nadále pomáhají. Fanoušci doufám, že na rally nezanevřou a tento krásný sport jich bude mít víc a víc. Doufám, že je bude dále bavit stát podél tratí rychlostních zkoušek a fandit nám všem.“
