Výsledkem bylo jedenácté místo absolutní klasifikace, úspěšné dojetí do cíle po osmi měsících, a především spousta cenných zkušeností z jízdy s novým vozem.
Do soutěže vstoupila posádka desátým časem absolutního pořadí na RZ1, ovšem po následujících menších problémech jí na konci první etapy patřila v absolutním pořadí příčka čtrnáctá. „RZ kolem Bystřičky se nám nepovedla ani jednou, přestože je to jinak naše oblíbená rychlostní zkouška. Při prvním průjezdu touto RZ nás vyděsil jeden z alarmů týkající se teploty oleje, takže než jsme si to správně vyhodnotili, tak jel Míra chvíli na oči. Při druhém průjezdu jsme se zase v levém „vracáku“ po sjezdu k přehradě přetočili dovnitř zatáčky, přičemž zhasl motor a nešlo nám hned nastartovat, takže uplynulo dvacet až třicet sekund, než jsme vycouvali a odjeli.“ popisuje potíže Dan Trunkát. „Začali jsme začali spíše opatrněji, nemohli jsme se dostat do správného tempa a z jízdy jsem neměl příliš dobrý pocit. Při druhých průjezdech za tmy už se mi jízda začala líbit pocitově více.“ ohlíží se za svými pocity z první etapy Jaromír Tarabus.
„Druhý den to po celou dobu byla kvůli dešti, a pak zase osychání trati, trochu pneumatiková loterie a ráno jsme neměli zrovna ty nejvhodnější pneu, i když jet se na tom dalo, ale chyběla mi potřebná jistota, že se do nich mohu opřít. V druhé polovině sobotní etapy jsme se do gum již trefili lépe, jízda byla jistější a víc jsme si jí užívali Z rychlostních zkoušek byla pěkná hlavně RZ Trúba a RZ Odry se svými lesními úseky.“ říká pilot. Druhý den znamenal pro naši dvojici časy na desátých až jedenáctých místech v jednotlivých rychlostních zkouškách, pouze průjezdy rychlejší rovinatější RZ Lešná znamenaly o pár příček nižší pozice. K tomu spolujezdec doplňuje: „V autě jsme měli krátkou převodovku, což se zpětně ukázalo jako asi spíše špatná, než dobrá volba. Ale to je vše je spojeno s tím, že u tohoto špičkového stroje je třeba více testovat, než jsme byli doposud zvyklí, což je jeden ze směrů, na které se budeme muset v budoucnosti více zaměřit, abychom se posunuli dále. Bude to určitě ještě chvilku trvat, s tímto vozem bude nutné testovat a zkoušet řadu věcí, které jsme doposud řešit nemuseli.“
Daniel: „Až před druhým průjezdem polookruhové rychlostní zkoušky Juřinka jsme se domluvili jít do toho více naplno, do té doby to bylo spíše takové pohrávání si s autem a vzájemné oťukávání se.“ Na této závěrečné RZ se podařilo zajet šestý čas, což znamenalo nejlepší jednotlivé umístění v soutěži: „Na poslední RZ Juřinka jsme chtěli zkusit, co auto umí, a přiblížit se nějaké hranici jeho možností. Sice to nebyla zrovna rychlostní zkouška naší krevní skupiny, ale bylo to na široké trati, kde to jde přece jenom s menším rizikem, než někde na úzké cestě v lese. Současně jsme zjistili, že hranice auta jsou hodně vysoko a nebude jednoduché je najít.“ vrací se k závěrečné rychlostní zkoušce Jaromír. V nejbližších dnech webových stránkách posádky www.tarabus.cz objeví on-board záznam právě z této rychlostní zkoušky.
Na závěr oba dva členové posádky hodnotí své vystoupení na Valašské rally takto:
Jaromír Tarabus „Musím přiznat, že celkově jsme své časy čekali výše, ale jsme spokojení s tím, že jsme dojeli do cíle a především hodně poznali auto. Pocit z toho, jak auto funguje byl velmi příjemný, a teď půjde o to, na kolik se nám podaří, nebo nepodaří, jeho možností využít.“
Daniel Trunkát: „Byly to naše první asfaltové závody, kde jsme postupně poznávali možnosti auta. Do budoucna bude patrně nutné zjednodušit v technických pasážích rozpis a zkrátka celkově zvýšit jeho účinnost. Ve špičce už je to podle mě i o jakémsi stylu, první desítka už jede prostě rychle a každá vteřinka k dobru už tu stojí velké úsilí, což si žádá celkový profesionální přístup a neponechat nic na náhodě. Závod nám každopádně hodně dal, uvidíme, kam se posuneme v Krumlově.“
Aleš Holakovský
