Patriku, v sezoně 2016 jsi odjel deset závodů, loni jen šest (bereme-li v úvahu podniky MČR, RSS a volné soutěže v kalendáři FAS). Co bylo důvodem tak razantního omezení počtu startů?
„K omezení počtu startů jsme museli přistoupit v rámci úspor, a tak jsme jeli jen závody, které byly zařazeny do Opel Adam Cupu. Aby tento handicap nebyl tak cítit, snažil jsem se to dohnat větší jistotou v rozpise a také lepším pochopením auta, k čemuž mi pomohly hodiny strávené na dílně. Taky jsme za sezonu třikrát testovali, ale vždy to byla spíš menší porce kilometrů.“
Tvůj progres oproti sezoně 2016 byl patrný už na prvních soutěžích. Čím si tak výrazné zlepšení vysvětluješ? Promluvil do toho nějaký speciální zimní trénink?
„Přes zimu jsem hodně zapracoval na rozpisu a srovnal jsem se psychicky. Před každým závodem jsem navíc sledoval onboardy z minulých ročníků, což taky hrálo svou roli. Věřil jsem, že máme na to vyhrávat závody a první erzeta na Kopné mě o tom jenom přesvědčila.“
Které momenty z uplynulé sezony bys vybral jako nejsmolnější, anebo naopak nejvydařenější?
„Nejsmolnější byla jednoznačně Barumku, kde jsme v závěru první etapy ztráceli na průběžné první místo v poháru 1,2 vteřiny a na následující RZ jsme bohužel dostali defekt. Hodně to zamrzelo… Za nejvydařenější naopak považuji poslední erzetu sobotní etapy na příbramském závodě. Vítězství o 0,1 sekundy bylo neuvěřitelné, ale krásné. Celá sezona se vlastně odehrávala podle pravidla „jednou jsi nahoře, jednou dole“. Jsou to závody, myslím, že to všichni dobře znají.“
Nehodnotíš s odstupem jako chybu, že jsi chyběl na závěrečném klání poháru v Německu? Vím, že jste měli po Příbrami poškozený vůz, ale případně bylo možné zapůjčit si i jiné auto…
„Určitě ne, Německo už nemělo smysl. V pohárové klasifikaci byly karty rozdány a považoval bych to za vyhozené peníze. Možná by bylo zajímavé sledovat, jak vysoko bychom se pohybovali mezi německými rychlíky, ale jako chybu to nehodnotím.“
Všiml jsem si, že zatímco ještě v první polovině roku jsi míval pomalejší nástupy a například ve Vyškově jsi ve druhých průjezdech zrychloval o více než sekundu na kilometr, ve druhé polovině roku se tato diference snižovala. Co způsobilo tento fakt?
„Rozpisu i autu jsem věřil víc a víc a průběh Kopné i Vyškova jasně ukázal, že kdo chce jet o první místo, musí zkrátka tahat hned od prvních kilometrů. Tak jsme tahali (úsměv).“
Řada odborníků hodnotí Tvoje výkony v minulé sezoně jako výborné a ráda by Tě viděla ve speciálu R2. Splníš jim toto přání, anebo zůstaneš v pohárovém opelu?
„Tohle není asi otázka úplně na mě (úsměv). Samozřejmě ve voze kategorie R2 bych se také rád viděl, je to úplně jiné závodění, ale náklady se pohybují v úplně jiných částkách. Letošní sezónu pojedeme ještě s naším pohárovým adamem.“
Může Ti ještě pohárové závodění něco dát? Cítíš, že jsi při ovládání adamu na limitu, anebo stále existuje rezerva?
„Beru to tak, že každý kilometr v závodním voze mi něco dává. Pořád mám chuť se dál zlepšovat, a pokud bude v Adam Cupu podobně silná konkurence jako loni, nebudu mít problém najít motivaci. Loni jsme většinou nějakou rezervu měli, byly ale i části erzet, kde už jsme jeli kousek za limitem (úsměv)."
V posledních sezonách závodíš převážně s Rudolfem Kouřilem. Jak se Vám daří v autě najít společnou řeč při tak velkém věkovém rozdílu? Budete s Rudou dál pokračovat spolu?
„Řeč jsme spolu našli hodně rychle. Ruda je obrovský profesionál, a když bylo potřeba jet rychle, neprotestoval. Předal mi spoustu zkušeností, hodně jsme toho spolu zažili a díky němu byla v autě vždy dobrá atmosféra. Přestože jsem mu za uplynulé tři roky za hodně věcí vděčný, domluvili jsme se, že spolu dál pokračovat nebudeme. Na Kopnou, Vyškov, Jeseníky a 3-Städte jsme se domluvili na spolupráci s Tomem Šmídem. Ostatní závody budeme teprve řešit.“
Tím se dostáváme k Tvému letošnímu programu. Plánuješ jen domácí soutěže nebo vyrazíš na zkušenou i do zahraničí?
„Letos máme v plánu opět kompletní Opel Adam Cup a možná se vydáme i za hranice na nějaký závod. To ale uvidíme až v průběhu sezony podle finančních možností. Zatím to vypadá, že rozpočet bude docela napnutý.“
Na Mikuláši jsi závodil s týmovým cliem – není ve hře i nějaký odpočinkový start s tímto vozem?
„Jako odpočinkový závod bych to nedefinoval, v tomto autě si moc neodpočineš (úsměv). Oproti adamu má mnohem více výkonu, zato však horší jízdní vlastnosti a zkrátka to není auto stavěné již v továrně přímo na závodění. Každopádně na Mikuláši jsem si svezení maximálně užíval a díky spolupráci s Kájou Voltnerem bylo v autě po celý závod veselo. Ani letos není vyloučené, že clio buď já, anebo taťka někde provětráme, kdyby se však našel kupec, pravděpodobně dáme přednost jeho prodeji."
Když jsme u Vaší stáje, pověz nám, v jakém složení nyní fungujete a jaká je v týmu Tvoje aktuální úloha?
"Vedoucím našeho servisu je Zbyněk Harásek, nedávný mistr republiky v dieselové třídě. Jádro týmu dále tvoří Vladimír Jež a David Rozehnal. Mou úlohou je příprava závodního auta mezi závody a taky v průběhu zimní přípravy."
Na závěr trochu odbočme od závodů. Máš za sebou důležitý životní milník – maturitu. Kam Tvoje kroky směřují dál a čemu se aktuálně věnuješ?
„Teď studuji angličtinu v Brně a v dubnu se budu hlásit na Univerzitu obrany, na Fakultu vojenského leadershipu. Vybral jsem si tento směr především díky možnosti zajímavého uplatnění v armádě.“
Takže to znamená, že se na vyškovské rally opět po letech bude závodit ve vojenském prostoru?
„Vidíš, to mě nenapadlo. Ale proč se o to nepokusit (úsměv).“
Ať už budeme brát závěrečnou odpověď vážně, anebo s lehkou nadsázkou, jedno je jisté. Vyškovsko má po letech opět v oblasti motoristického sportu silného reprezentanta, který to může dotáhnout hodně daleko. Nezbývá než Patrikovi popřát úspěšné přijímačky na vysokou školu a v průběhu sezony hodně úspěšných kilometrů bez krizových situací.
