Ondřej Krajča – od foťáku až na sedačku do R5

Barbora Vebrová, 28. prosince 2019, 11:01 Google+

Ondřej Krajča v dnešní době patří ke známým a úspěšným spolujezdcům. Jeho začátky v rally jsou spjaty s pozicí fotografa. Postupně jsme ho mohli vidět na sedadle navigátora vedle Jiřího Hladíka, Patrika Rujbra, Daniela Zpěváka nebo Karla a Radomíra Kupce. V uplynulých dvou sezonách Ondra rozpis četl Eriku Caisovi, Martinu Vlčkovi a mnoho mladým talentovaným jezdcům. Jelikož se počet jeho startů blíží ke stovce, připravili jsme zajímavý rozhovor.

Počet komentářů:  0 komentářů Napište svůj názor
Barum Czech Rally Zlín (CZE)

Barum Czech Rally Zlín (CZE) | foto: www.rallyzone.cz | Procházka, Milan

Sdílejte článek

V rally jsi začínal jako fotograf, jak se takový fotograf dostane na místo spolujezdce k jezdcům, jako je Patrik Rujbr, Tomáš Pospíšilík a mnoho dalších?

„Dá se říct, že moji kariéru spolujezdce odstartoval fotograf Tomáš Urban, který vlastnil upraveného sériového Favorita a občas se svezl na amatérském závodě. Jednoho dne mi zavolal, jestli bych se nechtěl svézt na menším závodě v okolí Rudimova, jelikož mu vypadl jeho stálý parťák. A tak to vlastně všechno začalo. Nečekal jsem, že mě to tak chytne. První rady jsem dostával od Honzíka Jinderleho s dalších zkušených spolujezdců. Ze začátku jsem se svezl  párkrát na „Stopě“ (Ve Stopě Valašské zimy) a v ČMPR.  Následně jsem naskočil do bývalého Poháru ČR a zde mi hodně zkušeností přinesla sezóna s Jirkou Hladíkem. Následující rok jsem již usedal vedle Patrika. Znali jsme se dlouho a shoda náhod nás svedla dohromady. Pak už to šlo tak nějak postupně.

Na svém kontě máš již téměř 100 startů, který závod považuješ za nejpovedenější a na který bys naopak zapomněl?

„To už jich je tolik? :D Já to ani nestíhám sledovat. Hodně těžká otázka a ještě těžší je na ní odpověď. Těch povedených závodů by se našlo více a těžko se mi vybírá jen jeden. V mém případě by to bylo na delší povídání. Naopak hodně rychle jsem chtěl zapomenout na Vsetín dva roky zpět, kdy hned na první zkoušce havaroval Ráďa Kupec a my přijeli k nehodě jako druhá posádka. Šlo o hodně vážnou nehodu, kdy Ráďa bojoval o život. To je přesně ten moment, na který bych nejraději zapomněl. S Ráďou jsme ten rok absolvovali několik závodů a letos mi udělal velkou radost, když mě přijel podpořit na Valašskou Rally a potom i s jeho bráchou Karlem na Barum Rally.“

Závodil jsi hodně i v zahraničí, kde se ti líbilo? Jak hodnotíš kvalitu české rally v porovnání se zahraničními závody?

„Na začátek bych ještě dodal, že i závody v Česku jsou pěkné a každý má rozhodně něco do sebe. Postupem času, ale přijde doba, kdy začne člověk pokukovat i po závodech v zahraničí. To se mi splnilo a můžu říct, že každý závod je pro mě unikátní.  Jinak asi nejvíce se mi líbí Azorská Rally. Samotný závod je náročný, ať je to počasím nebo tratěmi, ale odehrává se ve fantastické krajině a člověk si potom užívá každý centimetr tratě.

Řekl bych, že po organizační stránce jsou závody v Česku na vysoké úrovni, i co se týká bezpečnosti na rychlostních zkouškách nebo co do počtu a kvality posádek. Spousta zemí nám může jenom závidět. Samozřejmě se najdou závody, kde to skřípe, ale takové najdeme i mimo ČR.“

Usedl jsi vedle mnoha jezdců, je některý, který tě míň poslouchal? S mnoha jezdci souvisí také i mnoho vozu, ve kterém autě pro tebe byla jízda největší zážitek a proč?

„Mám to štěstí, že jsem vždy seděl v autě s jezdcem, kdy jsme si rozuměli po lidské stránce, takže poslouchali všichni. :) Je to tak, i těch auto již bylo hodně. Určitě velkým zážitkem je jízda v R5. Měl jsem možnost sedět i vedle jezdců, kteří byli schopni vymáčknou i ze slabšího auta jako je R2, maximum, to je potom taky krásné svezení.“

Letos jsi odjel 27 závodu, dá se to vůbec stíhat při normálním životě? Co děláš, když nezávodíš?

„Stíhat se to dá velmi těžko. Byly situace, kdy jsem byl více na závodech než doma. Hodně času zabere i samotná příprava na závody, takže toho volného času je opravdu minimum. Jinak do toho všeho ještě pracuji a mám to štěstí, že mám super šéfa, který má pro můj koníček porozumění, jelikož sám závodí. Jak jsem už říkal, tak volného času mám během sezóny je hodně málo, ale pokud už nějaký je, tak se snažím, co nejvíce relaxovat a jelikož mám rád cestování, snažíme se přítelkyní podnikat různé výlety.“

Nedá mi se nezeptat na havárii s Martinem Vlčkem, co se přihodilo a jak tuto havárii vidíš s odstupem času?

„Moc se mi k tomu již nechce vracet, ale v daném místě jsme byli moc rychlí. Určitě to byla moje největší havárie v kariéře. Bohužel to dopadlo, jak to dopadlo a jsem rád, že jsme již oba v pořádku. Touto cestou bych chtěl ještě jednou chtěl poděkovat Martinovi, který na poslední chvíli neuvěřitelně zareagoval a „poslal“ auto na stromy čelně a více na jeho stranu. Těžko říct, jak by to dopadlo, kdybychom v tak velké rychlosti vyletěli bokem mojí stranou na stromy. Ale vždy si snažím říkat, že vše špatné, je k něčemu dobré.“

Letos jsi mimo Martina Vlčka usedl vedle mladých jezdců, myslíš, že některý z nich má na to to někam dotáhnout?

„Těžká otázka. Nechci nikoho konkrétně jmenovat. Se všemi se velmi dobře spolupracuje a pokud budou všichni dál na sobě pracovat, tak mají možnost dotáhnout to daleko. Ale nebudeme si nic nalhávat, že u tohoto sportu je to hlavně otázka financí, takže uvidíme.“

Jak celkově hodnotíš svoji sezonu?

„Určitě nebyla tak úspěšná, jak bych si přál. S Honzou Talašem mezi juniory v Evropě nás hodně trápila technika. A pokud nám auto nestávkovalo, tak jsme si jízdu užívali. Naopak v Česku s Martinem to bylo o zvykání na nové auto. I tak si myslím, že jsme na několika závodech zajeli pěkné výsledky. Konec roku jsem si zpestřil trochu nečekaně starty ve Slušovicích a v Praze, které dopadly výborně. Přesto doufám, že příští rok to bude lepší, a to nejen u mě.“

Vzkaz fanouškům, poděkování…

„Fanouškům bych chtěl poděkovat a popřát hezké Vánoce a do nového roku jim popřát jen to nejlepší. Věřím, že i příští rok budou chodit na závody v takových houfech, jako v letošním roce. Poděkovat bych chtěl svojí rodině a přítelkyni, kteří stále ještě „snášejí“ tento můj náročný koníček a plně mě podporují. A taktéž všem jezdcům a týmům, se kterými jsem měl možnost spolupracovat. Děkuji!“

Loading...
 
Vytisknout

Diskuze: Ondřej Krajča – od foťáku až na sedačku do R5

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související články

Doporučujeme

Další články

Aktuálně

Traiva RallyCup Kopřivnice - prosinec

Kdo byl připraven, nebyl zaskočen… aneb sezóna za námi

Rally Jeseníky (CZE)

Petr Lukašík přesedá do Fordu Fiesta R2T19

Rally Kopná (CZE)

Tituly pro jezdce HANKOOK DRIVERS RALLY TROPHY

Rally Kopná (CZE)

Jakub Kunst: „Rally je pro mne plněním dětského snu.“

Rally Kopná (CZE)

David Tomek: „Kit srdcovka, R3 zlomové auto, S2000 ryzí speciál, R5 neskutečná raketa.“

Traiva RallyCup Kopřivnice - prosinec

Jiří Vichta „Volkswagen Brouk je srdeční záležitost“

reklama

Doporučujeme

Rally Vsetín (CZE)

Michal Horák – nová sezóna, nový vůz, nová motivace

Čtěte dále

Nejčtenější články

  1. Petr Lukašík přesedá do Fordu Fiesta R2T19

Fotogalerie

reklama

Zprávy odjinud