Na Rally Krkonoše posádka v důsledku nedávných povodní odjížděla se smíšenými pocity. Jejich předpoklad, že místní pořadatelé jsou natolik zkušení a rozumní, že by nepořádali závody proti vůli místních, se naštěstí potvrdil. A tak se mohli v pátek ráno s chutí a nadšením sobě vlastním pustit do prvních tréninkových kilometrů po naprosto neznámých cestách. „První dva rychlostní testy byly pěkné, ale já více preferuji techničtější rychlostní zkoušky, podobné těm na Kopné a to mi tady jaksi chybělo,“ posteskl si nad úvodem seznamovacích jízd Tomáš Janíček. Vše se ovšem napravilo při průjezdu třetí zkouškou soutěže. „Tomáš chtěl zkoušku, jaké se jezdí na Kopné a třetí RZ se mu musela zcela zamlouvat. To jsme ovšem ještě netušili, jak důležitou roli tato erzeta sehraje v samotném závodě,“ doplnil jezdcovy slova Honza Mikulík.
Sobotní ráno přivítalo účastníky čtvrtého sprintu sezony velmi příjemně a vypadalo to, že se letos snad poprvé bude závodit za krásného počasí. S podobnými pocity vyrážela do prvních ranních RZ i posádka BoBo rally klubu v AČR. „Na úvodní RZ jsme se spíše rozehřívali a snažili se neudělat nějakou zbytečnou chybu. Proto třetí místo ve třídě V2 a 9. místo v poháru, s nevelkou ztrátou na soupeře se zdálo být, jako dobrý základ do dalších bojů,“ uvedl Tomáš a doplnil. „Jenže na další RZ se nám při brzdění do jedné ze zatáček neuvěřitelně rozvibrovalo auto a při dalším používání brzd se to jen zhoršovalo. Chvíli jsem myslel, že popraskaly kotouče a je konec, proto jsem do cíle hodně zpomalil. Tím jsme samozřejmě nabrali velkou ztrátu. Třetí místo ve třídě se nám přes tyto problémy ještě podařilo udržet. Po prozkoumání auta za RZ jsem zjistil, že jsou kotouče „pouze“ zvlněné, což znamenalo příliš nebrzdit a jet velmi opatrně.“
Na předlouhém přejezdu na RZ 4 však se situací zamíchala technika, kdy dosud vedoucí posádka ve třídě Paldus-Mařatka musela odstoupit kvůli technické poruše vozu. Tím se Tomáš s Honzou bez práce posunuli na druhé místo ve Vé dvojkách. Na řadě však byla nejtěžší RZ závodu, která byla ještě ztížena nečekanou změnou počasí. „Když jsme stáli před časovkou, tak už celkem slušně pršelo. Ale ve chvíli, kdy jsme najížděli na start, se spustilo naprosté peklo. Přesto že, stěrače jely naplno, nebylo vidět ani dva metry před auto,“ popsal situaci před startem RZ Honza. „Jet aspoň trochu rychle bylo skoro nemožné. Nejen že nebylo vidět ani na krok, ale jakmile jsem trochu přidal, auto neustále hrabalo. Navíc na brzdění či zatáčení Honda skoro vůbec nereagovala,“ doplnil nepříjemnou situaci svými postřehy Tomáš. Situaci naprosto jasně a pravdivě vystihla Honzova hláška: „My nejdeme, my plujeme.“ Další posádky se s RZ popasovaly zřejmě lépe a také využily postupně slábnoucího deště. Po čtvrté RZ se Tomáš s Honzou propadli „až“ na třetí místo ve třídě V2. Vedení ve třídě si upevnil stále zrychlující Tomáš Macháček a na druhé místo se posunul Tomáš Knápek.
V servisu museli kluci rozhodnout co dál. Šance na slušné umístění v poháru byly ztraceny, ale ve třídě byla ještě možnost zabojovat o druhé místo. Tomáš Knápek na průběžné stříbrné příčce měl nepatrný náskok deseti vteřin na Tomáše Janíčka a Honzu Mikulíka. Odstup bylo možné překonat a kluci se rozhodli pro boj. A hned na první erzetě další sekce se Tomášovi s Honzou podařilo poskočit na druhé místo se slušným náskokem 18 vteřin. Na další zkoušce se podařilo tento náskok ještě navýšit. Před závěrečnou rychlostní zkouškou byli ogaři uvelebeni na druhém místě ve třídě V2 se slušným náskokem 45 vteřin před třetím Knápkem. Na řadě byla opět RZ Pilníkov, kterou už tentokrát neztěžovalo počasí, ale na Tomáše s Honzou čekala jiná zrada. „V jedné z hodně vykatovaných zatáček asi čtyři kilometry po startu erzety se ukrýval kámen, který nám zřejmě prorazil levou přední gumu. Moje podezření se bohužel záhy potvrdilo, když auto přestalo zatáčet do pravých zatáček. Posledních pár kilometrů jsme tedy absolvovali jen po disku. To znamenalo obrovskou ztrátu. Zpětně jsem rád, že jsme to nevzdali a riskli jízdu na defektu až do cíle. Ztráta, kterou bychom nabrali výměnou kola, by byla ještě větší,“ popsal další krušné momenty v závodě Tomáš Janíček. Díky nabranému časovému manku se posádka propadla o několik míst zpět. Konečný výsledek při Rally Krkonoše 2013 pro dvojici Tomáš Janíček – Jan Mikulík tedy vyzněl následovně: 3. místo ve třídě V2, 5. místo ve skupině a 12. místo celkově v Poháru ČR v rally.
„Soutěž se mi líbila. Myslím, že jsme si zde vybrali hodně smůly, od střídání počasí přes technické problémy s vozidlem až po defekt na RZ Pilníkov. Na zážitky z Krkonoš budeme určitě dlouho vzpomínat. Nicméně i o tom je rally. Proto doufám, že příště to budeme zase my, komu bude přát štěstí,“ zhodnotil svůj druhý start v letošní sezoně Tomáš Janíček. „I když to možná někoho překvapí, tak mě se soutěž moc líbila. Za těch deset let, co jezdím, to byla díky všem problémům co nás potkaly a i díky velmi proměnlivým podmínkám ta nejtěžší soutěž, co jsem kdy absolvoval. A právě proto si velmi vážím třetího místa ve třídě, protože to jsme si s Tomášem doslova vydřeli,“ doplnil hodnocení soutěže Honza Mikulík.
Další soutěž, kde posádku Tomáš Janíček – Jan Mikulík uvidíme a budeme jí moct fandit, je Rally Hustopeče, která se koná již za čtrnáct dní v překrásném prostředí jihomoravských vinic.
