Na závěrečný den připadlo pět rychlostních testů. Situace v klasifikaci SWRC byla zdánlivě jasná – na čele Ott Tanak, který se jako jediný vyvaroval fatálních potíží a vedl s neuvěřitelným náskokem přes čtyři minuty před druhým Al-Attiyahem, jehož soupis sobotních technických lapálií naproti tomu svým rozsahem připomínal víkendový nákupní seznam. Třetí byl Maďar Turán, jehož by před startem mezi favority tipoval snad jen naprostý laik nebo zarytý maďarský nacionalista. Neuvěřitelná byla především manka hlavních favoritů – Hanninen, vedoucí jezdec šampionátu, ztrácel po chybách v prvních dvou etapách přes dvanáct minut! Martin Prokop s Janem Tománkem, ačkoli dominovali všem sobotním testům, vězeli po páteční havárii v propasti hluboké dokonce téměř 23 minut!
„Chtěli jsme i bez ohledu na beznadějnou situaci jet i v neděli naplno,“ říká jihlavský jezdec, který v sobě i přes zklamání dokázal nalézt potřebnou motivaci. „V rychlé, velmi dlouhé zatáčce na pětku však bylo velké množství nečistot. Větší než jsme čekali. Do nich krátce předtím zapršelo. Víc než jsme čekali. Zatáčka navíc utáhla. Víc než jsme čekali. A my do ní přijeli rychle – rychleji než jsme měli. Zkrátka a dobře jsme zamířili poměrně rychle do lesa a jen nějaký kus zbylého svodidla nás vrátil zpět „do hry“. Nicméně jsme při tomto incidentu úplně zuli pneumatiku z pravého kola a museli jej po dalších třech kilometrech vyměnit. Ztráta 4 minuty by ve většině jiných závodů byla učiněná katastrofa. Ale letos v Německu? Rozestupy byly jako na Dakaru, takže se vlastně nic tak strašného nedělo…,“ kroutí hlavou nad nevydařeným vstupem do nedělní etapy.
S lehce poškozeným vozem zamířila po dvou RZ do servisu, kde mechanici Czech Ford National Teamu připravili Fiestu na zbylých 40 ostrých kilometrů. „Už žádné další škody na voze, žádné další „donquichotské“ útočení“, zněl jasný týmový pokyn. Svižně, leč bez rizika projet zbylé testy. A paradoxně jízda poprvé za celou soutěž bez maximálního nasazení přinesla posun pořadím. Tentokrát to byl Portugalec Sousa, který se neudržel na trati a svůj Ford doloval zpět téměř patnáct minut. Prokop s Tománkem se posunuli na šestou pozici. Jedno místo v pořadí, znamená dva cenné body do tabulky navíc.
„Pohled na výsledky a hlavně obrovské konečné rozestupy mezi jezdci je neuvěřitelný. Ale Německá rally taková umí být – chyba má zde často velké následky. Vždyť Martin v pátek minul ideální stopu o tři až pět centimetrů a bylo v podstatě po závodě. Loni jsme v závěru litovali každého metru, kdy nejel na sto procent a ztratil nějakou tu desetinku, letos byla cestou k úspěchu naopak jízda trošku „při zdi“. Ale po bitvě je každý generálem,“ říká týmový manažer Quirin Muller. „Šampionát se nám opravdu zkomplikoval a vidina titulu se opět vzdálila. Ale jsem si jistý, že svým výkonem naše posádka ukázala, že do špičky patří.“
„Poměrně hodně závodů se nám podařilo absolvovat bez větší jezdecké chyby. Už jsem na to začínal být pomalounku i pyšný. Tak tohle v Německu bohužel skončilo. Ale v sobotu jsme zase prokázali, že umíme být opravdu hodně rychlí. Tak teď budeme chvíli pyšní na tohle,“ usmívá se český reprezentant, kterého předposlední závod šampionátu ve Francii čeká v prvním říjnovém víkendu. V tabulce česká dvojice klesla na třetí místo za vedoucího Hanninena a druhého Tanaka. Matematika je neúprosná – pokud ve Francii Hanninen na Prokopa získá více než tři body, je pro Prokopa s Tománkem šance na titul ztracena. V opačném případě žije naděje dál….
